Menu

9.den - sobota 31.května

Poslední den lovu. Většina z nás již má „splněno“. Přesněji řečeno ... využili svoji licenci k lovu černého medvěda.

Jediným, kdo zatím zůstává bez úlovku je Jirka. Paradoxně jeden z nejzkušenějších lovců z celé naší skupiny. Nadšeně se vláčí na ta nejodlehlejší místa. Na místa, která možná slibují trofejní úlovky. Možná ... ale zatím to nějak nevychází

Dnes mu přeje mu počasí. Je nádherný slunečný den. Podle průvodců dobré počasí na lov. Ale současně je to dobré počasí i pro komáry. Ty zatím chladnější vítr držel na uzdě (asi jako uprostřed hlavní komáří sezóny u nás). Ale dneska opravdu ukazují kolik jich je a co všechno dovedou.  Jsou jich mraky a jsou všude. Lezou všude. Když jednoho zabijete, tisíc příbuzných se dostaví na jeho pohřeb .. a už zůstanou... a hned pozvou všechny svoje známé .... 

Je to docela síla ... nejsem příznivec chemie, ale dneska na sebe stříkám repelent, který jsem v chatce našel. Jinak to nejde .... 

 

Zatímco Jirka vyráží na lov, my posedáváme u chaty a průběžně balíme. Pochopitelně s sebou vláčím asi 2x tolik věcí, než bych ve skutečnosti potřeboval. Příště už budu (snad) chytřejší. Teď se to snažím nějak nastrkat zpátky do kufrů. Šlo to sem, musí to jít přece i zpátky ...

 

Se soumrakem dostáváme od bosse Paula nabídku jít lovit bobry. Ty tu likvidují průběžně jako škodnou, protože svými hrázemi ničí silnice, které už takhle nejsou žádná výhra. Bobři .. škoda, že to neřekl dřív. Luk mám částečně rozložený a hlavně zabalený. Zaskládaný vším možným. Nechce se mi to zase celé vybalovat. Takže odmítám ... Vyráží ale Zbyněk se Sašou.

Vracejí se kolem 10 večer se třemi úlovky. 2x puška a jednou luk. Psa, kterého tu jednoduše nemají, musel nahradit Saša. A pěkně pro úlovky doplavat. Zvládl to prý skvěle. Podle Zbyňkova popisu by prý bez problému složil i zkoušky :-)

Jediný, kdo to tak úplně nechápal je Paul. To, že je někdo schopen plavat pro bobra, ho naplnilo nefalšovaným údivem. Pro bobra ???

t-bobr


Jirka stále nikde. Už je skoro jedenáct, když konečně doráží. A není sám !!!

Na čtyřkolce veze medvěda. Poslední den, téměř na poslední chvíli. Musely to být nervy, ale Diana mu to oplatila. Jeho medvěd má krásnou medově hnědou barvu. Parádní kousek. Opravdu. Pochopitelně má radost.Velkou.

Jenže,když chci udělat fotku, zjišťuju že si foťák "postavil hlavu". Přesněji rozhodl se, že jsou vybité baterky ... takže tentokrát bez fotky :-(

Na nějaké dramatické oslavy ale není moc čas. Zítra brzo ráno odjíždíme a tak je  potřeba úlovky rychle stáhnout a připravit na zítřejší cestu do Edmontonu. Do firmy, kde je částečně vyčiní a připraví k transportu do Evropy. Robert s Berrym se vrhají na medvěda, Saša si obětavě bere „za své“ všechny 3 bobry. Do postele se dostává až někdy kolem druhé ráno, kdy já už nějakou dobu podřimuju.

 

Dnes končí lovecká část našeho výletu. Dopadlo to lépe než jsme čekali, nebo snad doufali.

Každý z lovců si domů odváží svého medvěda.

Ale především zážitky

Ze všech těch dnů ...

Z těch mnoha hodin, většinou marného, čekání ...

Z těch posledních minut vlastního lovu ...

Zážitky, které se jen těžko sdělují někomu jinému. Snažím se to sice popsat jak nejlépe umím, ale i tak zjišťuju, že to prostě nejde !

 
<< Předchozí         Další >>

H.


disbut2