Vybíráme šípy - část 1

Tento text je součástí miniseriálu Vybíráme luk. Před čtením tohoto textu doporučujeme přečíst všechny jeho předchozí části, které se věnovaly popisu a výběru vhodného loveckého luku. Kliknutím můžete přejít na první kapitolu nebo naopak poslední kapitolu věnovanou lukům.

V předchozích kapitolách jsme docela podrobně probrali vše, co byste měli vědět o loveckém luku předtím, než se začnete poohlížet po vlastním. Luk je vám tedy jasný a teď přichází na řadu druhá polovina neoddělitelné dvojice a to jsou šípy. Je zajímavé, že zatímco i naprostý začátečník tuší, že moderní luk je docela složitá věc, u šípu zpočátku převládá názor, že je to obyčejná "tyčka" se špičkou a nějakými pírky na konci a není moc co řešit. Bohužel, nebo snad naštěstí, realita je naprosto jiná. Problematika šípů je nejen stejně komplikovaná, ale hlavně - správný výběr správného šípu pro váš konkrétní luk je naprostou nutností. Pokud budete střílet z vašeho luku nevhodnými šípy, nejenže můžete zapomenout na přesnost, ale může to být i nebezpečné.

Anatomie šípu

Začnemě od základů. Současný šíp vypadá asi takto a má tyto části :

Základem každého šípu je tělo, označované jako Shaft. Jde o trubku vyrobenou buď z hliníku, karbonu nebo jde o kompozit hliníku a karbonu. Najdete pochopitelně i jiné materiály jako dřevo nebo laminát, ale ty nejsou pro silné lovecké kladkové luky použitelné. Nock (česky končík) je plastové zakončení šípu s drážkou, do které se vkládá tětiva luku. Jako Tip se označuje kovový hrot, který se šroubuje do vložky - Insert, která je do shaftu vlepena. Poslední typickou součástí jsou stabilizační křidélka, označovaná jako Fletching.

Jak brzy zjistíte ani u šípu není nic jednoduché. V závislosti na konstrukci a použiitých materiálech se liší velikost a přůměr shaftu, liší se Nocky používané pro různé shafty, pochopitelně existuje x druhů insertů, hroty najdete v různých provedeních - liší se váha, tvar a záleží zda se jedná o cvičné nebo lovecké hroty. Nejvíc variant existuje pro křidélka - Fletching, kde máte na výběr asi z milionu možností, lišících se tvarem, velikostí, barvou, materiálem atd ... To jsou detaily, které nás zatím nemusí zajímat. Důležité je ale vědět že šípy se liší také svojí délkou. Každý lovec si na základě své konfigurace luku (DW a DL) zvolil vhodnou délku šípu a je nutné vědět, jak správně se délka šípu měří :

Takže, délka šípu - Arrow Length (AL) je délka od začátku shaftu (tedy bez hrotu !) až po nejhlubší část zářezu v Nocku - tedy do místa, kam se zakládá tětiva luku, Nejčastější chyby při měření délky šípu jsou asi tyto : 

• měří se chybně pouze délka shaftu - správně se má měřit shaft i s kouskem Nocku
• do délky se chybně započte celý Nock  - správně se měří pouze ta část Nocku od shaftu AŽ po nejhlubší část zářezu v Nocku
• chybně měří se i hrot - správně se hrot do délky šípu vůbec nezapočítává

Proč je to tak důležité ? Shafty dodává výrobce ve standardní maximální délce (obvykle kolem 31" až 32") a jako čistou trubku - tedy nijak nevybavené. Při výrobě šípu je nutné shaft na správnou délku pomocí speciální pily zaříznout, vlepit insert, olepit křidélky. Každý obchod (i Internetový) vám za minimální poplatek tyto věci rád udělá, ale budete muset říct jakou délku šípu chcete. A pokud ji změříte a objednáte špatně, dostanete šípy s nevhodnou délkou. A pamatujte si, že jakmile se do šípu jednou řízne, už je doopravdy váš - už vám jej nikdo něvymění.

Správná délka šípu

Už víme jak délku šípu změřit, ale jinou a stejně důležitou otázkou je:  jaká má vlastně délka šípu být ? Odpověď je trošku složitější, takže si ji vysvětlíme v několika bodech:

• základní pravidlo je, že při plném nátahu musí šíp stále bezpečně a s dostatečnou rezervou ležet na restu. Nemůže prostě být tak krátký, že by vám při plném nátahu z restu spadl - jakbyste jej pak jako chtěli vystřelit, že ano ?

• hrot šípu se nesmí při plném nátahu dotýkat žádné části luku. Moderní luky se od svých starších předchůdců liší v konstrukci riseru(držadla), přesněji ve velikosti a tvaru části, která se nazývá Arrow shelf. Moderní luky mají tuto část větší - riser v tomto místě výrazněji uhýbá do boku, zatímco starší luky maji tuto část mělčí. Na obrázku je snad lépe pochopitelné o co jde,  
  Je logické, že výrazněji "uhnutý" riser poskytuje více prostoru pro šíp, respektive jeho hrot. Pokud se jedná o obyčejný cvičný hrot je to jedno - ten má stejný průměr jako shaft, ale pevné lovecké hroty jsou díky svým čepelím výrazně širší než shaft. Tudíž potřebují kolem sebe výrazně více prostoru, aniž by se dotýkaly luku.
  Pokud máte moderní luk s výrazným uhnutím riseru, můžete mít tak krátký šíp, že při plném nátahu "zajede" lovecký hrot za "hranice luku" aniž by se těla luku dotýkal. Pokud máte starší konstrukci luku-riseru, kde prostoru není tolik, musí lovecký hrot i při plném nátahu zůstat PŘED lukem.
  
  
• pokud vás napadla otázka PROČ si neušetřit starosti a nemít šíp raději delší tak, aby i při plném nátahu končil jeho hrot  bezpečně před tělem luku, pak blahopřeji - je to velmi dobrá otázka. Odpověď na ni přichází z minulosti - starší šípy díky tehdy dostupným materiálům a technologiím byly prostě velké a tudiž docela těžké. Luky také nebývaly tak výkonné jako dnes. Takže se každý snažil, jak jen mohl, mít šípy co nejkratší = nejlehší. Protože menší váha = více rychlosti. Dokonce se konstruovaly tzv. overdraw, nástavce ktere umožňovaly posunout rest šípu docela daleko za luk a zkracovat tak šípy až ad absurdum. 
  
  Nicméně, současné šípy jsou jiné než bývaly. Průměr je výrazně menší, materiály lehčí, technologie dokonalejší (stěny mohou být mnohem tenčí). Honba za každým milimetrem délky šípu tak nějak přestala být tolik aktuální. Tím, že šíp maximálně zkrátíte, získáte jen pár grainů, které za to vlastně ani nestojí.  
  
  Pokud se rozhodnete pro šíp tak dlouhý, aby i při plném nátahu hrot bezpečně končil před lukem, bude to dobré rozhodnutí. Minimálně pro začátek. Časem možná používanou délku změníte, ale to už budete přesne vědět co a proč děláte.
  
  
• Délka šípu se dá také docela výhodně použít pro ideální vyladění spinu (tuhosti) šípu přesně pro vaši konfiguraci luku. Více o spinu si povíme později, zatím zůstaňme u toho, že ubráním nebo přidáním délky mohu šíp s lukem dokonale sladit. Takže až uvidite zkušeného lovce, že má šíp třeba o 1" nebo i více delší než by mohl být, vězte, že asi dobře ví proč to tak má.
  
  

Váha šípu

Hned na počátku si zopakujeme to důležité: váha je udávána v jednotce označované jako GR. Pozor jedná se o GRAINY nikoliv o gramy !!! 

Váha šípu je prostým součtem váhy shaftu a váhy dalších komponent šípu - hrot, nock, fletching, insert ..  

Váha shaftu je daná jeho konstrukcí a materiálem z něhož je vyroben a pak pochopitelně jeho délkou. S váhou shaftu, kromě ovlivnění délky, pochopitelně moc neuděláte. To, co ale můžete ovlivnit je, jaký šíp si vyberete. V katalozích výrobců najdete spoustu různých šípů, různé materiály a pochopitelně i různá váha. Je na vás, abyste z nabídky zvolil ten šíp, který nejlépe odpovídá vašim potřebám a požadavkům. Váha je obvykle v katalogu udávána v grainech/inch - tedy grainy na palec délky. Pokud znám délku svého šípu, znám v podstatě i délku shaftu. Vynásobím délku katalogovou váhou, připočtu hmotnost hrotu (napr 100gr), a váhu všeho přílušenství (Nock, insert, fletching) a dostanu celkovou váhu šípu.

Pokud jste pozorně přečetli kapitoly věnované popisu luku, pak si vzpomenete že váha šípu souvisí s rychlostí, jakou bude šíp vystřelen z luku. Platí obecné pravidlo, že čím lehčí šíp bude, tím větší rychlost mu luk při výstřelu udělí. Logické a jednoduché. Pamatujte si ale jednu podmínku:

váha šípu NESMÍ být nižší než je povolená MINIMÁLNÍ váha. Podle obecně přijímané normy IBO platí limit 5gr váhy šípu na každou 1lb (libru) síly luku. Mám-li luk s napínací silou (DW) 70lbs, pak minimální váha šípu pro tento luk je 350gr (70 * 5). Pro luk s DW 65lbs je minimální váha šípu (325gr) atd ...Jen podotýkám, že se vždy jedná o celkovou váhu šípu - tedy shaft, hrot, fletching atd ...

 Pokud vás zajímá proč takový limit existuje pak jednoduché vysvětlení je asi toto: energie nashromážděná v ramenech luku při nátahu je obrovská a konstrukce luku předpokládá, že výstřelu bude odebrána - předána na šíp. Tzn. luk není konstruován tak, aby vystřelil naprázdno - tzv. DryFire. Pokud k něčemu takovému dojde, nemá se energie kam předat a hrozí skutečné poškození luku - minimálně jeho ramen a kladkového mechanismu. Rozsah poškození může být takový, že může dojít i ke zranění střelce,  Pokud šíp nemá dostatečnou hmotnost, není schopen odebrat energii v dostatečném množství a výsledek může být velmi podobný tolik obávanému výstřelu naprázdno (více informací najdete v článku Noční můra zvaná DryFire) 

V zájmu vlastní bezpečnosti a v zájmu vašeho luku mějte prosím výše uvedený váhový limit na paměti a nestřílejte šípy, které jsou pro váš luk příliš lehké. Howgh.

V souvislosti s minimální váhou šípu je nutné dodat ještě dvě informace :

• může se stát, že výrobce vašeho konkrétního luku stanovil jinou (a zpravidla vyšší) minimální hmotnost šípu než je výše uvedený IBO limit. Zkontrolujte si papíry, které jste dostali spolu s lukem, zda nhodou neobsahují takové omezení
• některé země mohou mít pro lov (třeba konkrétní zvěře) nastavené vlastní limity - např existuje limit 400gr minimální váhy šípu nezávisle na síle luku apod. Proto si vždy před případným lovem ověřte mistní předpisy a případná omezení.

Lehký šíp - nejlepší šíp ?

Už bylo řečeno, že čím lehčí šíp z luku vystřelíte, tím rychleji poletí. Což je dobře. Rychlost je dobrá už ze dvou základních důvodů :

• šíp doletí k cíli rychleji - v případě lovu nemá zvěř tolik času na reakci na zvuk výstřelu-tětivy a případný odskok
• šip poletí po plošší křivce - případná chyba v odhadu vzdálenosti se neprojeví tak výrazně jako v případě pomaleji letícího šípu, kdy je balistická křivka letu výraznější.

Takže zatím rychlost a tudiíž potřeba lehkého šípu vítězí. Pokud budete střílet na terč v ideálních podmínkách pak asi i zvítězi. Ale .. pokud budete šípem chtít lovit, už to nebude tak jednoznačné. Kromě rychlosti potřebujete také dostatek průraznosti k usmrcení lovené zvěře. A zde se bude hodit těžší, i když pomalejší šíp. Pro lepší představu jednoduchý příklad:

• hodím po vás lehký pingpongový míček rychlostí 200km/hod
• hodím po vás stejně velký míček ale těžší - vyrobený ze železa - ale menší rychlostí - řekněme 100km/hod
• zkuste si odhadnout co bude víc bolet :-)

Těžší šíp má díky vyšší kinetické energii mnohem vyšší průraznost a následkem to i ranivost a schopnost umsrtit lovenou zvěř. Těžší šíp bude díky vyšší setrvačnosti také odolnější proti vlivu větru apod. Správný lovecký šíp - respektive jeho hmostnost - musí být a bude vždy výsledkem bolestivého kompromisu mezi jeho rychlostí a váhou - kompromisu, kdy se budeme snažit dosáhnout co nejvyšší Kinetické Energie (KE). Už jsme se o ní zmínili v jedné ze závěrečných kapitol o Výběru luku, nicméně zopakujme si to ještě jednou 

Ve zkratce o KE

Právě hodnota KE je jedním z hlavním parametrů, které určují zda je vaše konfigurace luku a šípu vhodná pro lov zvěře a případně jaké. Obecně lze říci, že pokud máte založen šíp s minimální vahou, máte maximální rychlost ale malou KE. S rostoucí vahou šípu bude klesat rychlost, ale KE poroste. Pochopitelně ne do nekonečna

Pro výpočet KE platí vzorec 

KE=(M * v²) / 450240  

 kde M je celková hmotnost šípu v grainech (gr) a v  je rychlost v jednotkách fps

Pokud začnete zvyšovat váhu šípu, začne klesat rychlost, ale současně poroste KE. S dalším zvyšováním hmotnosti šípu se opět sníží rychlost a zvýší KE a tak pořád dokola, až dosáhnete hranice, přes kterou už KE růst nebude. Je to logické - pokud byste z luku stříleli 100kg šíp, těžko můžete očekávat nějaký rozumný výsledek. 

Vaším úkolem bude najít vhodný kompromis mezi rychlostí a KE tak, aby vyhovovaly vašim potřebám. Jen pro orientaci uvádím základní tabulku doporučených KE pro lov různé zvěře. Pokud je KE :

Poznámka - Berte prosím tuto tabulku jako velmi orientační a hodnoty KE v ní jako trošku nadhodnocené - spec. u těžké zvěře mi přijdou ta čísla jako nízká. Pokud vám náhodou vyšlo, že váš starý a slabý luk má KE = 65,1 není nejlepším nápadem vyrazit do nejbližšího lesa na grizzlyho :-)

Důležitější je, vědět že KE existuje, vědět kdy roste a kdy klesá a mít obecné povědomí jaké hodnoty potřebuji dosáhnout - pokud mám plánu lovit srnčí zvěř, nepotřebuji za každou cenu konfiguraci generující KE přes 90. Naopak, chystám-li se na vodního buvola v Africe, konfigurace s KE kolem 60 bude hodně hraniční záležitost a měl bych přemýšlet kde nějakou další KE získat. Naopak, nemá cenu se za každou cenu hnát za co nejvyšší KE, když ji v praxi nepotřebuji - a obětovat zbytečně vysoké hodnotě rychlost, která mi bude chybět. 

V podstatě jiný pohled na tu samou věc nabízí různá doporučení minimálního množství váhy šípu (gr) na každou 1lbs DW. My zatím víme, že IBO norma nepovoluje menší poměr než 5gr na 1lbs DW (pro 70# luk je to 350). To je ale opravdu minimum. Najdete doporučení, že lovecký šíp by neměl být lehší než 450gr, najdete doporučení, že pro reálný lov větší zvěře by ten poměr měl být alespoň 7gr / 1lbs (tedy šíp 490 gr). Od starších lovců uslyšíte názor, že pro skutečný lov by tento poměr měl být až 9gr / 1lbs (takový šíp by měl pro 70# luk váhu 630gr). Možná vám to přijde dost a uvažujete jak moc by klesla rychlost (klesla by a to dost - ostatně zkuste si to spočítat), ale realita je taková, že i takové šípy se dnes používají - především lovci extra těžké africké zvěře. Někdy je problém tak těžký šíp vůbec sestavit - používají se různé zátěže v podobě vložek atd ... 

Je jen na vás, abyste  pro svoji konkrétní potřebu zvolili pro vás ideální KE = kombinaci váhy šípu a jeho rychlosti. 

Pokud máte chuť, můžete pokračovat na další kapitolu, kde si vysvětlíme jeden z nejdůležitějších parametrů, kterým je tuhost/spin šípu ....

H.