Pine Ridge Arrow Inspector - minirecenze

V několika článcích doporučuji kontrolovat, zda vámi používané šípy jsou skutečně rovné. Pomůckou, která vám umožní stav šípů rychle a hlavně spolehlivě ověřit, je Arrow Inspector od firmy Pine Ridge. 

Je mnohokrát ověřenou pravdou, že pouze rovný šíp může letět rovně. Což pochopitelně platí hlavně naopak - křivý šíp prostě rovně nepoletí. 

Pokud používáte křivý šíp pro trénink do terče, je olepený křidélky s vyšší schopností kormidlování a je osazený pouze cvičným hrotem, nemusí být jeho chybný let moc zřejmý. Ale v okamžiku, kdy našroubujete lovecký hrot se situace může dramaticky zhoršit. A nedejbože, abyste křivý šíp použili jako tzv. "bareshaft" (šíp bez křídélek) při tuningu luku. Takový šíp bude létat doslova "kam ho napadne" a vy se při "ladění" buď zblázníte, nebo v lepším případě nic nepoladíte.

Teorie je tedy jasná. Potřebujeme rovné šípy. Otázkou je, jak zjistit, zda šíp je rovný. Ne pouze zdánlivě rovný (jakože se kouknete "znaleckým" okem), ale doopravdy rovný. 

Ideální a vyzkoušený způsob je šíp položit na vhodnou podložku, otáčet s ním a sledovat jeho hrot. Pokud je šíp rovný, hrot, přesněji jeho špička, ukazuje stále na stejné místo - doslova se "ani nehne".

Naopak, pokud je křivý, začne špička "putovat" ... kroužit, posunovat se z místa na místo. Je užitečné umístit před rotující hrot např. karton s vyznačeným bodem. Ještě lépe si tak povšimnete jakéhokoliv "kroku" hrotu ... nežádoucí odchylky.

Otázka je, kde vzít onu "vhodnou podložku". Delší dobu jsem používal Squaring Tool od firmy Lumenok. Ten sice původně slouží trošku jinému účelu - k dokonalému zarovnání řezu po řezání šaftu šípů - více informací najdete v článku Domácí výroba šípů.

Po odšroubování brusné plošky ale Lumenok posloužil i ke kontrole rovnosti. Šíp založíte do "V" zářezů, otáčíte a sledujete hrot.

Docela to funguje, ale ...

• jednak mě přestalo bavit kvůli každé kontrole neustále sundávat brusnou plošku a zase ji montovat zpět. Takže jsem Lumenok měl většinou v rozebraném stavu, kdy pro původní účel nebyl použitelný. Navíc jsem postupně získával pocit, že neustálá montáž a demontáž brusné plošky není to "pravé ořechové". Že se uchycení možná časem "vychodí" a pak ploška nebude kolmá k ose, a tím bude celý Lumenok za cca 40 USD k ničemu. Což mi přišlo jako docela škoda.
  
  
• Další nevýhodou je, že šíp se kvůli značnému tření velmi rychle zastaví. Lumenok prostě není stavěný na rychlé otáčení šaftu.

Poměrně brzo jsem dospěl k závěru, že budu muset vymyslet a vyrobit vlastní udělátko. A tak jsem vymýšlel ... bylo mi jasné, že na snížení tření by byla ideální kuličková ložiska. Jenže, kde je sehnat a hlavně jak a kde vyrobit hlavní tělo tak, aby bylo udělané přesně. Protože na přesnosti v tomto případě záleží. Já jsem sice nadšený kutil, ale mé schopnosti a hlavně vybavení končí u svěráku a ručního pilníku a aku vrtačky.

Pine Ridge Arrow Inspector

Moje vymýšlení skončilo v okamžiku, kdy jsem na netu objevil Pine Ridge Arrow Inspector (dále s dovolením PRAI). Tohle bylo v podstatě to, co jsem vymýšlel. Jen to už bylo hotový, podle reakcí na fórech to fungovalo a hlavně cena 30 USD byla smysluplná. Takže při nejbližším nákupu u Lancaster šel PRAI do košíku, za týden byl doma a zde jsou moje zkušenosti :

• tělo vyrobené z plastu, se dodává v rozloženém stavu. Montáž je primitivní - pouze do sebe zacvaknete obě bočnice a spojovací nožičky. Vše spolehlivě drží, nerozpadá se to, neviklá se to. Položíte na stůl, drží to,nikam se to nekácí. Pohoda.
  
  
• v bočnicích jsou výřezy a v nich dva, volně se protáčející, kovové kroužky, které v podstatě fungují jako již zmíněná "kuličková ložiska" - minimalizují tření.
  
  
• šíp založíte mezi tyto kroužky a prsty šaft jednoduše roztočíte.

to je vše. Šíp se začne okamžitě otáčet. Díky malému tření se otáčí skutečně rychle a vydrží se otáčet docela dlouho. 

Teď máte spoustu času sledovat chování hrotu. Zda vytrvale směřuje do jediného bodu (perfektně rovný šíp), nebo se začíná neklidně vrtět či dokonce opisovat kroužek (křivý šíp). Pokud si navíc těsně před hrot přiložíte vhodný "terč" s vyznačeným bodem, dokážete zpozorovat i malé "vrtění" hrotu. 

Šíp se opravdu vydrží otáčet nějakou tu chvilku, takže máte dostatek času vše pořádně sledovat. 

Na tomto videu je krátká prezentace a srovnání s nějakým konkurenčním výrobkem - který se (pochopitelně) netočí tak dobře jako PRAI :-)

{youtube}glxVgBOJrfo{/youtube}

Díky opravdu hladkému chodu "ložisek" a lehkému a rychlému otáčení šaftu jsem poměrně brzo přišel na další způsob kontroly šípu. A to sluchem.

Nový, dokonale rovný šíp má svůj charakteristický zvuk. Je docela těžké to popsat, ale je takový "hladký", čistý ... jenom šumí.

Jakmile ale na Inspectoru roztočíte křivý šíp, okamžitě si všimnete změny ve zvuku. Ta "hladkost" je pryč. Pokud je šíp skutečně křivý, pak je to prostě rachot. Šíp začne po podložce poskakovat a výrazně rachotí. Pokud je šíp ohnutý naprosto minimálně, a kde by zběžné pozorování hrotu nemuselo moc prozradit, se okamžitě prozradí svým zvukem. Není sice tak rachotivý jako v předchozím případě, ale k "hladkému" šumu má také daleko.

Je to opravdu obtížné popsat, ale kontrola sluchem je ideální. Prostě položím šíp na PRAI a roztočím ho. Ani se nemusím dívat. Pokud "zašumí", je OK. Jakmile se ozve jakýkoliv jiný zvuk, začnu se šípu věnovat důkladně. Chyba nutně nemusí být v křivém šaftu. Někdy je problém s křídélkem, někdy je křivý zašroubovaný hrot nebo vlepený insert. Prostě cokoliv mimo dokonalý stav na sebe upozorní.

Testování pomocí zvuku je vidět i na následujícím videu (v druhé polovině). Jde o srovnání karbonových šípů. Jeden nový a rovný a druhý také nový, ale rovný rozhodně není. Nejenže uslyšíte jiný zvuk, ale v tomto případě si všimenete i "poskakování" šípu. Není sice nijak extra velké, ale tento šíp má do ROVNÉHO skutečně daleko. Je to zvláštní, protože karbonové šípy by se během užívání moc ohýbat neměly. Takže pokud je takto vyroben, pak .... nic moc ....

{youtube}g5xLClGb01w{/youtube}

(srovnání zvuků začíná v čase 1:55)

Já osobně PRAI používám pro své Easton FMJ, což je kompozitní šíp - vevnitř karbon, nahoře hliník. Skvělé šípy, ale můžete je ohnout. Takže častější kontrola není od věci. A PRAI bez problémů odhalí i nejmenší odchylku od dokonale rovného šípu. Navíc díky hliníku je zvuk ještě lépe "čitelný". 

Technická poznámka - původně jsem chtěl pro tento článek vyrobit vlastní video, demonstrující jemné rozdíly ve zvuku, ale nějak se mi (zatím) nezdařilo .. nestíhám. Takže omluva. Ještě jsem to nevzdal, tak se to tu možná objeví :-)

Pro detailisty malý bonus navíc

Pokud jste ochotni se skutečně zabývat naprostými detaily, pak pro vás PRAI může mít malý bonus navíc. A to zjištění nejtužšího/nejtežšího místa šaftu.

Malé vysvětlení :

• přestože jsou dnes technologie výroby šaftů neskutečně pokročilé,  přestože se renomovaní výrobci skutečně snaží vyrobit šaft tak, aby tvořil homogenní celek (žádné pevnější nebo slabší místo, žádné místo s vyšší nebo nižší tuhostí), ne vždy se to úplně perfektně podaří. Hlavně to asi není ani možné.
  
  
• v praxi má tedy každý šaft místo, kde je o malili...linko tužší než jinde. 
  
  
• pokud takový šaft do luku založíte jednou tak, jindy jinak - tedy tužší místo jednou tady, jednou tam .. bude se chovat pokaždé jinak. Pochopitelně malinko jinak, ale přesto jinak.
  
  
• jde o to, že šíp při výstřelu, při náporu energie dodávané tětivou, začne pracovat. Prohne se. Říkejme tomu Dynamický spine. Pochopitelně nejtužší místo v šaftu toto prohnutí ovlivní. A proto také záleží, kde zrovna ono nejtužší místo šaftu je. Zda nahoře, zda dole, vlevo atd ... 
  
  
• Pokud je nejtužší místo u každého šípu pokaždé jinde, šíp se okaždé jinak prohne a pokaždé z luku odletí trošku jiným způsobem. A jeho dráha bude pokaždé trošku jiná. A díky tomu bude jiné i místo, kam šíp dopadne.
  
  
• Je dobré znát u každého šípu jeho nejtužší místo a orientovat ho vždy stejným směrem.
  
  
• Pokud se chcete opravdu pitvat v detailech, můžete u nového šaftu, ještě před jeho zaříznutím a olepením křidélky, nalézt nejtužší místo. Nejtužší bude nejtěžší.
  
  

A právě zde se vám může hodit PRAI. Nový, holý šaft položíte na PRAI a roztočíte. Až se zastaví, označte si spodní část. Opakujte a znovu a znovu. Pokud se šaft opakovaně zastavuje označeným místem vespod, pak máte nejtěžší = nejtužší část. Sem nalepíte např. vůdčí křidélko. U dalšího šípu stejně. Všechny vaše šípy pak budou mít vůdčí křidélko na nejtužší straně šaftu. To znamená, při výstřelu by měly reagovat stejně. Jejich dynamický spine by měl být totožný, nebo alespoň hodně podobný. Je jedno zda bude nejtěžší místo dole, vlevo, vpravo, ale jde o to, aby ho všechny šípy měly stejně - aby se chovaly stejně.

Zdůrazňuji  - mluvíme zde o skutečných detailech. Jemnostech, které naprostá většina běžných střelců vůbec není schopná ani postřehnout. Normální smrtelník napáchá ve své technice výstřelu tolik chyb a v takovém rozsahu, že nějaký rozdíl v tuhosti šaftu jsou nicotnou drobností ... Mluvím teď například o sobě. Proto já osobně na podobné testování zvysoka ... prostě ho nedělám. 

Koupit nebo vyrobit ?

Pokud se pozorně podíváte na originální Arrow Inspector, možná vás napadne, že je to tak jednoduchá konstrukce, že by se dala vyrobit doma. Máte pravdu. Pokud máte k dispozici potřebné nástroje a materiál, pak by neměl být problém podobný vehement vyrobit svépomocí. 

Pokud si netroufáte, nebo prostě chybí potřebné zázemí, pak 30 USD není zas tak dramatická částka. Pine Ridge Arrow Inspector byste měli bez problémů sehnat v jakémkoliv větším internetovém obchodě - ať Lancaster Archery, Cabelas apod. K sehnání je dokonce i v Evropě.

Osobně bych vám pořízení podobné pomůcky doporučil. Křivé šípy jsou totiž strašné svinstvo, které vás zaskočí v okamžiku, kdy to nejméně čekáte.

H.