V předchozí kapitole jsme si popsali některé základní druhy šípů a jejich komponenty. To nejdůležitější je ale sladění konkrétního typu šípů s lukem v jehož rámci se určí i to nejdůležitější což je trubka šípu.

V jedné z předchozí částí jsme si řekli, že šíp při letu není stacionární ale vlní se jako had (archery paradox). Vlnění začíná v okamžiku výstřelu a amplituda periody v podstatě určuje přesnost výstřelu. Amplituda kmitu je daná energií, která se v šípu při výstřelu nashromáždí a ta závisí na síle luku (pozor, jde o skutečnou sílu, kterou z něj vytáhnete na váš nátah, nikoli o hodnotu napsanou na ramenech, která se udává pro nominální nátah) a materiálu šípu, respektive jeho hustotě a tloušťce. Ale nejen na nich. Stejně důležitou roli hraje i délka šípu. Pokud budete mít dva šípy o stejné tvrdosti (tzn. o stejných materiálových a geometrických charakteristikách) a jeden bude dlouhý 26” a druhý 29”, je fyzikálně dáno, že delší šíp se bude při letu prohýbat víc než kratší. Řekneme tedy, že kratší šíp je tvrdší než šíp delší. Tvrdost šípu by měla být v závislosti na délce šípu a síle luku „tak akorát“. Oba extrémy mají vliv na přesnost a jeden navíc i na bezpečnost. Pokud použijete moc měkký šíp na silném luku, hrozí, že se vám během výstřelu o luk přelomí a v ideálním případě si jeho zbytkem ještě prostřelíte ruku. To je krajní případ. Typicky se děje to, že se vám během výstřelu o střed luku otrhávají kormidla, luk má divný třaskavý zvuk, nebo se dějí jiné nepřístojnosti při letu šípu, či soustřelu. Vhodný není ani druhý extrém, tedy příliš tvrdý šíp. Je sice bezpečnější, protože šíp celkem s úspěchem vystřelíte z luku. Otázkou ovšem zůstává kam. Soustřel tvrdými šípy bude určitě o dost horší a luk přesnostně mnohem méně determinističtější a citlivější na jakoukoli chybu při výstřelu než se šípy, které mají v kombinaci s lukem ideální vlastnosti letu. Jak na ně ale přijít?

Chování šípu při výstřelu

To je velká otázka lukostřelby, kterou řeší takřka všichni lukostřelci s každou obměnou vybavení. Předem si ale řekneme, že jako začátečníci v podstatě nemáte šanci sami plně vyladit šípy pro svůj luk, protože ladění luku vyžaduje poměrně precizně provedenou techniku a ideálně jednoho zkušeného pomocného člověka za zády, který vidí šíp po celou dráhu jeho letu. Každá trubka šípu je dána nominálním průhybem. Tedy tím co se stane, když trubku tohoto typu zatížíte při nominální délce 28“ nominální tíhou 2 libry v jejím prostředku. Trubka se v prostředku prohne o určitý počet milimetrů (či jejich desetin), který je měřitelný a od této diference se pak odvíjí značení její tvrdosti. Takhle tvrdost ale není třeba měřit. Toto měření pro vás udělal už výrobce šípů a výsledky shrnul v referenční tabulce (charts). Postupuje se tedy tak, že si v tabulkách najdete konkrétní značení pro vaší kombinaci síly luku a délku šípu (pro šípy X7 jsou to například značení 1814 apod., pro trubky A/C/E pak přímo invertované hodnoty průhybu v tisícinách milimetru jako 670, 780 apod.). Tím je možné alespoň orientačně určit statický průhyb šípu. Jako výchozí bod to stačí. Není to však samo spásné. Síla je jedna věc. Ale při výstřelu hodně záleží i na pružnosti a rychlosti ramen stejně tak jako na tětivě a dokonce i na komponentech šípu, které už tabulky neobsáhnou, protože jsou většinou volitelné. Šíp s lehkým hrotem se bude dynamicky za letu tvářit jako tvrdší, než stejný šíp s těžším hrotem. Je proto třeba mít na paměti, že tabulky jsou pouze výchozí a nikoli konečný bod ladění luku se šípem a může se lehko stát, že v reálu budete muset použít řadu trubek šípu o jednu tvrdší, nebo měkčí, než je v nich uvedeno. Protože skutečná tvrdost šípu se pozná až při výstřelu. 

Šíp zachycený za letu – všimněte si jak se prohýbá

Jak tedy poznám, že mám správné šípy? Poznáte to přirozeně, ale existují i metody jak to změřit. Pokud budete střílet delší dobu a budete pilovat lukostřeleckou techniku, začnete pozorovat výkyvy ve střelbě, kdy si budete jisti, že jste výstřel provedli správně a šípy přesto budou jinde než jste očekávali, buď nahodile některé kusy, nebo bude celý soustřel žalostný i přes veškerou vaši snahu. Pak je ten správný čas ladit tvrdost šípů. Ideální je samozřejmě vyměnit sadu za sadu o jednu tvrdší, či měkčí a čekat co to udělá. Celkem dost je možné dohonit buttonem, pokud ho používáte a něco málo hmotou šípu, konkrétně jeho hrotem. Pomoci může i změna vzdálenosti tětivy od středu, tedy její nakroucení. Druhou možností je pokusit se dynamickou tvrdost šípu změřit.

Z nejpoužívanějších metod na měření tvrdosti šípu při výstřelu bych zmínil velmi používanou metodu se šípem bez kormidel. Spočívá v tom, že vystřílíte do terče několik šípů na vzdálenosti cca 10 – 15m. S precizní technikou a kvalitními šípy to budete schopni provést i na delší vzdálenosti, ale vypovídající hodnotu by mělo mít už těch 10m. Šípy by měly skončit v přesně ohraničené grupě, která může mít v průměru cca 10-20cm podle zkušenosti střelce. Pokud nekončí, můžete všech snah rovnou zanechat a dále pokračovat v tréningu techniky. Jako poslední šíp vystřelíte do terče stejný šíp ze sady akorát že zbavený kormidel. Podle jeho horizontální polohy pak určíte jestli je měkký nebo tvrdý. Je-li vpravo od hlavní grupy, je šíp moc měkký, je-li vlevo, je naopak moc tvrdý. Pokud je šíp v grupě, má správnou tvrdost a vyhovuje. Při ideální sladění jste teoreticky schopní střílet šípy bez kormidel. Moc chytré to ale není, protože takový šíp je velmi citlivý na nepřesnosti v technice vypuštění. Abyste si byli jistí, vyplatí se tento test několikrát opakovat. Pokud i při více iteracích budete mít šíp bez brk stále vpravo, je možné měření vyhlásit jako jistotu. Podobným testem lze určit i polohu lůžka na šíp, tentokrát nás však bude zajímat vertikální poloha šípu. Pokud bude nad hlavní grupou, je lůžko moc nízko, pokud bude pod, je zbytečně vysoko.

Tabulky Easton – pro reflexní luk s nátahovou silou 34liber a délku šípu 27“ vybereme kategorii T3. Z ní můžeme podle našich požadavků volit model šípu (X7, ACE apod.). Ke každému modelu si odečteme konkrétní Size, kterým je pak trubka označena. Kromě toho zde najdeme statický spine a hmotnost šípu (Weight).

Kromě testu s bezbrčákem byste si mohli ještě vyzkoušet postupový test, kterým zjistíte jakým způsobem se vám luk chová na horizontální ose v závislosti na vzdálenostech. Dělá se to tak, že na terči zvolíte jediný záměrný bod a vystřelíte na něj šíp například z pěti metrů. Pak se přesunete o pět metrů dál a vystřelíte do stejného bodu další šíp. Stejně tak na patnáct atd. Takto projdete všechny vzdálenosti, které vás zajímají. Výsledkem testu by měla být pokud možno rovná linka šípů směřující kolmo k zemi. Pokud vám někde šíp vyčnívá do strany, je třeba test opakovat. Pokud vyčnívá stále stejný šíp i po několikerém opakování, máte téměř jistotu, že váš luk se na tuto vzdálenost nechová korektně a je potřeba ho přeladit. Největší problémy budete mít patrně ve vzdálenostech od nuly do 15m, kde se šíp teprve rovná po startu z luku. Velmi problematický je i string walking, tedy technika vypouštění s pochodováním po tětivě. S ní se vám velmi pravděpodobně nepodaří nastavit luk tak, aby střílel na všechny vzdálenosti úplně stejně. Testů je samozřejmě více a zmíněné dva jsou spíše základní. Mají ovšem výhodu že k nim nepotřebujete žádné dodatečné vybavení jako průstřelné rámy, stolice apod.

Tolik tedy spíš ve zkratce a pro přehled. Technologie úplného vyladění reflexního luku je poměrně náročná a někdy i dost intuitivní činnost, která navíc vyžaduje určitou úroveň střelecké zkušenosti i chuti experimentovat. Z principu se těžko provádí v jednom člověku, protože bez partnera šíp pořádně za letu nevidíte. Partner navíc musí mít let šípů v oku a musí umět dobře rozlišit co je přirozená smyčka šípu při výstřelu a co už jsou nežádoucí „brikule“. Nefunguje ani to, že by za vás luk vyladil, protože to může udělat jen střelec sám na svojí vlastní ruku, techniku a oko. Přesto je dobré vědět, alespoň rámcově o co běží a jak se s tím zhruba vypořádat. Jako i to, že na výsledný soustřel má vliv každý milimetr šípu a každý gram který váží. Rozhodně neplatí, že jakýkoli šíp můžete střílet za jakéhokoli luku. Minimální rozlišení na úrovni tabulek by mělo být dodrženo vždy.   

Vybavení bychom tedy měli. V příští části se podíváme co s ním.      

ML.