V předchozí kapitole  jsme si vysvětlili, jakou bychom měli použít délku šípu, jak dlouhý a hmotný by měl náš luk být a jakou by měl mít nátahovou sílu. Zbývá nám tedy už jen samotný luk tedy jeho konstrukce a materiál ze kterého je vyroben ...

 Poznámka : Tento text je součástí seriálu Průvodce reflexními luky - předchozí kapitolu naleznete zde ... 

Z hlediska praktičnosti se můžete setkat se dvěma typy luků rozeznatelných na první pohled.

Take-down luky a...ehm..."ne-take-down" luky, kterýžto novotvar jsem si právě vymyslel :-) , protože nemají žádné speciální označení.Jde čistě o praktické hledisko a o to, jestli jde luk po sundání tětivy rozložit na více částí, nebo je z jednoho kusu.

Staré závodní dřevěné take-down luky se rozkládaly přesně v půli na dvě části.

V současné době je to prakticky vždy na tři. Oddělují se ramena a zůstává střed.

Prakticky všechny závodní luky jsou dnes TD. U loveckých je to tak půl napůl. Debata o tom jestli TD ano, nebo ne je čistě akademická. Podle mého to na výstřel bude mít vliv asi tolik, jako na vaši funkci rostlináře.

Co byste ale měli zohlednit zejména u loveckých luků (u sportovních je to dané) je materiál ze kterého je luk vyroben. Pokud si pořídíte luk celodřevěný, téměř jistě se odsoudíte pouze k tradičnímu stylu střelby s rozumnou přesností na lovecké vzdálenosti. Ale budete blíže k tradicím a přírodě. Teoreticky.

Prakticky jsou většinou i ty nejkrásnější a nejtradičnější luky vyztužené sklo-laminátem a napuštěné moderními lepidly. Tradiční aspekt je tedy hodně diskutabilní.

Druhou možností je zvolit luk typicky s kovovým středem, který je sice určený primárně pro lov, ale na tradici si až tolik nehraje, díky čemuž je pro své konstrukční možnosti v doplnění o hejblátka a udělátka často v omezenější míře použitelný i pro sportovní střelbu na větší vzdálenosti a to s celkem rozumnou přesností. 

Martin Hunter

Co tedy koupit a za kolik?

Úplně bych opustil lákavé pár tisícové investice do celodřevěných luků typu Ragim Impala a podobných s prominutím „křápů“.

Nejde ani tak o parametry luku, které se většinou naprosto shodují s dražšími modely, jako spíš o kvalitu provedení a materiál, který je na luk použitý.

Což z katalogu nepoznáte. Je mi jasné, že teď asi hodně potěším místního guru, ale jako celkem rozumná investice se mi v tomto případě jeví tradiční luky od Beara. Konkrétně jejich Take-Down model, který jsem měl možnost si osobně vyzkoušet je naprostá symfonie s jemností nátahu zcela srovnatelnou i s dražšími sportovními pěno-karbonovými rameny. Bohužel je i více než srovnatelný cenou.

Druhou reálnou možností je nechat si luk udělat na míru u některého z českých renomovaných výrobců. Tuto cestu jsem nezkoušel.

Co jsem ale dobře prozkoušel byly ty méně tradiční varianty loveckých luků s kovovými středy. Konkrétně lovecký Dorado a Game Master od Hoyta, kteří střílí skvěle a jdou i částečně přizpůsobit sportovním disciplínám. Ovšem ani to není zrovna "budgetovka". 

Bear TakeDown

 Obecně v lukostřelbě platí, že většina věcí má svojí vyrovnanou cenu. Nemusíte mít nejnutněji to nejdražší co trh nabízí, ale je dobré koukat alespoň na tento přiměřený horizont, pokud ho dosáhnete.

Rozumné lovecké sériově vyráběné luky se dají pořídit kolem deseti tisíc, holý sportovní za patnáct a plně vybavený olympijský za cca dvacet tisíc.

Je sice možné a svým způsobem i účelné začít sportovní střelbu na dřevěných lucích SF Optimo, nebo Samic. Ale takový luk je ve své levnosti vlastně velmi drahý, protože vám o svoji cenu nafoukne skutečný luk, kterým budete střílet až vám za půl roku přestane stačit.

Proto jsem v první části svého elaborátu tak vehementně řešil, jestli opravdu chcete střílet. Pokud skutečně ano, vyplatí se vám si hned z kraje koupit kvalitní sportovní eventuelně lovecké vybavení a neproděláte na tréningových pokusech za „pár“ babek na půl roku.

Paradoxní je, že někdy stačí k ceně za tréningové luky přihodit pár tisíc a dostat opravdu kvalitní a dostačující vybavení. Už nejvyšší řady výrobků od firmy SF (prakticky Win&Win), nebo třeba nižší Win&Win jsou naprosto dostačující pro úroveň naprosté většiny českých lokálních střelců a místních ligových závodů.

To že většina z nich včetně mé maličkosti střílí vybavením nad dimenzovaným na jejich reálné schopnosti je druhá věc sovisející s rozmarem lidí, pro které je značkový nablýskaný luk svým způsobem šperk, nikoli věc nutnosti (ačkoli vám to nejspíš nepřiznají - a možná ani sami sobě). Výsledky se totiž dají dělat i se základním vybavením, pokud člověk opravdu umí střílet.    

Hoyt Gamemaster 2

Pokud to vezmu značkově, tak z loveckých luků se zdají funkční (a v ČR dobře sehnatelné) luky od Beara a již zmiňované Hoyty, pokud tolik nelpíte na tradicích.

Ačkoli jsem je neměl možnost vyzkoušet, velmi slušně vypadají i tradiční luky Martin. Rozhodně však pozor na Martin Take-Downy o kterých bude ještě řeč později.

Co se týče sportovních luků, pro seriózní střílení bych se přidržel nejvyšších (rozuměj nejdražších) řad z dílny SF a téměř všeho co se objevuje pod Win&Win, nebo Kaya od K3 výš.

Opatrný bych byl zejména na nižší řady Hoytu. Hoyt sice v lukostřeleckém světě platí za leadera na trhu a permanentního inovátora, takže pokud chcete něco skutečně exkluzivního, jsou jeho nejvyšší modely přímo pro vás. Ale v levnějších výrobcích dosáhnete mnohem lepšího poměru cena výkon rozhodně s již zmiňovanými SF, nebo lépe Win&Win.

Jen bych rád poznamenal, že uvedené rozdělení platí v době psaní tohoto článku a může se díky bouřlivému vývoji, byť tak jednoduchého za mechanismu, jako je luk za několik let hravě změnit.      

MK Alpha

Závěrem si tedy můžeme říci, že pro rozumné střílení, byť třeba i na vyšší úrovni není vůbec třeba mít poslední nejdražší model hi-tech luku, který střílí úplně sám, ale bohatě stačí vybavení ze středního segmentu.

Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že je dobré se vyhnout levným věcem, které nejsou dlouhodobě k použití.

Pokud opravdu chcete sypat peníze do něčeho co bude mít viditelný efekt, kupte si nejdražší šípy. Bazar je možný.

Ale trochu opatrný bych byl na vybavení z druhé ruky, pokud nevíte kdo s ním co dělal. Se středem většinou nebývá problém, pokud nemá stržené závity, nechybí mu šrouby, nebo ho dotyčný nepřejel tankem. Ramena a šípy, které se opotřebovávají bych ale raději koupil nové. 

Příště si detailněji rozebereme jednotlivé komponenty luku a začneme hezky od prostředka :-)

ML.