Pro silný luk musí stačit jediný pin !? (seriál Jeden pin by nestačil? – část 2)

Pod tlakem marketingové masáže výrobců luků, propagujících stále dokonalejší konstrukce a tudíž i rychlejší luky, může někdo získat dojem, že jeho, právě zakoupený, „supermodel“ vystřeluje šípy po přímce. Že už pro něj vlastně neplatí fyzika ... a že by mu tak vlastně mohl stačit na mířidlech jediný pin ...

Pochopitelně fyzika platí. Vždy. A platí i u vašeho luku. Byť by to byl ten nejsilnější, nejmodernější, nejdražší, no prostě NEJ luk na trhu. A tahle fyzika prostě říká, že žádný šíp rozhodně nepoletí po přímce, ale vždy po. A ta je mnohem „křivější“, než by se vám líbilo.

Nicméně čas od času se objeví někdo s názorem, že pokud máte moderní, skutečně výkonný luk, a za „loveckou vzdálenost“ považujete třeba maximálně 40 nebo 50m, tak vám prostě musí stačit jeden jediný pin. Sice souhlasí s tím, že šíp letí po křivce, ale současně tvrdí, že ta je tak plochá, že je možné ji vlastně ignorovat.

Vlastně to zní docela logicky, že? No, pojďme se na to podívat trošku víc zblízka.

Technická poznámka 1: tento článek je součástí miniseriálu na téma „Jeden pin by nestačil?“. Mé pohnutky něčemu podobnému se vůbec věnovat, najdete v Úvodním článku. Najdete tam i odkazy na další články miniseriálu.

Technická poznámka 2 : v tomto článku jsou použité informace a hlavně obrázky z webu ArcheryReport od Michaela Larsena (pochopitelně s jeho souhlasem). Přišlo mi zbytečné kreslit obrázky znovu a tak jsem použil ty, co vytvořil Michael. Proto jsou vzdálenosti uvedeny v jednotkách yard a inch. Budu se snažit uvádět vždy přibližný přepočet, ale pokud snad někde zapomenu, určitě to zvládnete sami (cca 1 yard = 0,91m a 1 inch= 2,54cm ). Pro anglické míry budu používat zkratky „yd“ pro yard, a “  (uvozovky) pro inch/palec.

Začínáme ...

V okamžiku, kdy při výstřelu šíp opouští tětivu má určité množství energie, která se obecně označuje jako Kinetická Energie (KE). Tato energie se projevuje ve vibraci šípu, jeho prohýbání a většinou v jeho dopředné rychlosti. Od okamžiku, kdy šíp opustí tětivu, začíná svoji energii ztrácet. Současně na šíp začíná působit gravitace a „stahuje“ jej k zemi.

Na následujících grafech budeme pracovat se šesti různými šípy, které dosahují rychlostí : 366, 342, 330, 300, 285 a 270 fps. Je třeba dodat následující:

• Grafy jsou zpracovány programem TAP (The Archery Program). Jde tedy o simulaci. Realita bude hodně podobná, i když malé odchylky mohou vzniknout – vliv větru, různá konfigurace hrotů, křidélek atd. Nicméně rozdíly nejsou nijak zásadní.
  
  
• Rychlosti šípů nejsou teoretické IBO hodnoty, které najdete v katalogu, ale jde o reálnou rychlost reálného šípu. Tzn. vždy nižší. Střílíte těžší šípy, olepené křidélky, luk není vyladěn na optimum, atd. Reálnou rychlost vám buď spočítá na základě zadané konfigurace specializovaný program (TAP nebo já používám program SFAX – viz článek Výběr šípů pomocí programu SFAX) nebo si ji můžete změřit na tzv. „hradlech“.
  
  Jen pro představu – můj Bear Motive 6 se v katalogu pyšní rychlostí IBO 350 fps. Což je úžasné, ale já v reálu – tedy s mým nastavením a s mnou používanými šípy  - dostanu rychlost cca 297fps. 
  
  

• Buďte proto velmi skromní při rozhodování, kterou křivku si vyberete jako tu „svoji“  :-)

Tak máme tu první obrázek – graf

Jde o situaci kdy mířím na 20 yardů/18m (používám příslušný pin určený a nastavený pro tuto vzdálenost). Pokud něco nezkazím, pak šíp musí v této vzdálenosti zasáhnout cíl přesně. Bavíme se teď pochopitelně pouze o výšce – vertikální rovině. Takže mířím na 20yd, střelím dobře a šíp protne záměrnou rovinu – nulu - v 20yd/18metrech.

Takže ve vzdálenosti 20 yardů prochází všechny šípy jedním bodem – protínají záměrnou rovinu. Jak šíp pokračuje ve svém letu, pochopitelně klesá. A rychlost klesání je pochopitelně odlišná u různých šípů.

Z grafu je vidět, že ve vzdálenosti 100 yardů (91,5m) je propad šípů od 105“ do 210“ (2,5 metru nejrychlejší a 5,3 metry u nejpomalejšího !). To je dost hrozné, že? Souhlasím, že vzdálenost 100yd není z loveckého pohledu moc zajímavá, ale dává docela jasný obrázek toho, jak moc šíp ztrácí svoji energii a tím i výšku. A to i v případě, že byl vystřelen třeba maximální možnou rychlostí 366 fps, která je v reálu téměř nedosažitelná.

OK, použijme nyní stejný graf, ale vezmeme si z něj jen tu část, která nás z loveckého pohledu zajímá mnohem víc. Tedy vzdálenost 40yd (36m).

Zde už jsou o něco lépe vidět detaily.

Nejrychlejší šíp startuje cca 4“ (10cm) pod záměrnou rovinou, následně vystoupá na tuto rovinu, dosáhne svého maxima a začne klesat tak, že ve vzdálenosti 20yd (18m) protíná záměrnou rovinu (výška = 0).  S rostoucí vzdáleností šíp pochopitelně dále klesá. Ve vzdálenosti 30 yd (27,5m) je nejrychlejší šíp o 2“ (5 cm)pod záměrnou a ve 40yd(36m) pak více než 7“ (cca 18cm) pod záměrnou rovinou !!!

V případě mnohem reálnější konfigurace, kdy šíp dosahuje rychlosti 300fps, budou tyto propady mnohem větší, a to 4“ (10cm) a 13“ (33cm). Podotýkám, že reálná rychlost 300fps je stále vyhrazená těm nejrychlejším loveckým lukům v reálné konfiguraci.

Docela zajímavým zjištěním může také být to,  že ani jeden ze šípů nevystoupá ve sv0m maximu nijak výrazně nad záměrnou rovinu. I ten nejpomalejší (s nejvýraznější křivkou letu) se při svém  maximu odchýlí pouze o 1“ (2,5cm) nad záměrnou rovinu. U rychlejších šípů je tento vrchol ještě méně výrazný a není tedy podstatný.

Udělejme teď docela velkou změnu. Přestaneme mířit na 20yardů a zamíříme o kousek dál na 30 yardů (27,5m). A grafy se nám docela zajimavě změní. Nejprve opět jak to bude vypadat ve vzdálenosti 100 yardů

První, čeho si můžeme povšimnout je, že ve vzdálenosti 100yd se propad šípu zmenšil. Teď je 90“ (2,3m) u nejrychlejšího šípu a 185“ (4,7m) u nejpomalejšího. 

A teď znovu to samé, ale opět si "vytáhneme" tu nejzajímavější část kolem 40yardů.

Je docela zřejmé, že oproti míření na 20yd jde o docela odlišný výsledek.

Nejrychlejší šíp (366fps) vystoupal ve vzdálenosti cca 20yd na svém maximum – je asi 1“a něco (cca 3cm) nad záměrnou rovinou, ve 30yd tuto rovinu protíná (výška =0), pak následuje klesání, kdy ve 40yd je o 4“ a něco (cca 11cm) níž.

Typičtější 300 fps šíp ve svém maximu vystoupá cca 3“ (7,5cm) nad záměrnou rovinu, ve 30yd rovinu protne aby ve vzdálenosti 40yd klesl o 7“ (cca 18cm).

Změna míření z 20yd na 30yd nám tedy přinesla docela výrazné zlepšení v propadu šípu ve vzdálenosti 40 yardů. Nicméně stále jde o rozdíl, který by pro přesnou střelbu asi představoval problém.

A navíc se objevila nová nepříjemnost - rozdíl mezi maximem - vrcholem křivky letu šípu a záměrnou rovinou. Ten činí 2,5cm u nejrychlejšího, ale teoretického šípu, ale už 7,5cm u hodně rychlého loveckého šípu (300fps) a dokonce až 10cm u šípu s rychlostí 270fps (což bude řada loveckých konfigurací).  Najednou tu máme nepřesnosti dvě - PŘED i ZA.

Zopakujme si, co bylo již uvedeno na začátku. Výše uvedené grafy pochází z počítačové simulace - programu. Protože popisují teoretické chování šípu, je zřejmé, že realita bude vždy o něco málo odlišná. Bude záviset na dalších okolních podmínkách (vítr, nadmořská výška), použití šípu s více čí méně vhodnou tuhostí (Spine), vyvážení šípu (tzv. FOC) atd atd. Důležité ale je, že způsobené odchylky budou tak malé, že stále můžeme data z grafů považovat za platná. A data z grafů ukazují jediné – že fyzika stále platí. A platí i v případě těch nejsilnějších luků v teoretické konfiguraci (opět opakuji – v reálu nikdy nedosáhnete IBO rychlosti uvedené v katalogu)

Stačí nebo ne ?

Takže, co s tvrzením, že modernímu luku stačí jeden jediný pin ?  Pro odpověď je potřeba zhodnotit několik důležitých faktorů :

• Jaká je skutečná rychlost mého luku. Nemluvíme o číslech z katalogu, ale jaká je skutečná rychlost na základě mé konkrétní konfigurace . Pochopitelně čím vyšší je tato rychlost je, tím plošší křivka letu šípu bude a tím menší jsou rozdíly ve výšce, které musíme zohlednit.

• Jaká je velikost cíle, který musím zasáhnout ? Pokud se budeme bavit o lovu, a cílem je např. jelen, pak rozdíl 4“ mezi náměrem a zásahem nemusí být nutně kritický. Stále se bude s největší pravděpodobností jednat o smrtelné zranění vedoucí k úlovku. Výše uvedené ale platí pro 4“ rozdíl, což je případ nejrychlejšího šípu.
  
  Jak se snižuje reálná rychlost vašeho šípu, tak se zvětšuje i velikost rozdílu. A zvětšuje se chyba. U reálnějšího luku s rychlostí 300fps a méně pak bude střelba na 40yardů (s mířením na 30 yardů) znamenat velmi špatný zásah (nízký) nebo dokonce úplné minutí cíle.
  
  

• Ještě horší bude výsledek v případě sportovní střelby – např. 3D, kde jsou nároky na přesnost mnohem větší než při běžném lovu.
  
  
• Kvalita střelce. Zkušený a trénovaný střelec, který je navíc dobře „sehraný“ se svým lukem, dokáže kompenzovat rozdíl mezi ideální a skutečnou vzdáleností a tak srovnat rozdíl ve výšce.
  
  Není pro něj není problém zamířit na cíl ve vzdálenosti 40 yardů přes pin určený pro 30 yardů, a provést kompenzaci pomocí místa, kam míří – prostě zamíří o 4“ výš a šíp následně dopadne tam kam má. (a pochopitelně i naopak - při střelbě na menší vzdálenost provede příslušnou kompenzaci opačným směrem). 

Toto se může na první pohled jevit jako docela dobrý nápad a v praxi i snadno proveditelný. Ale znovu bych rád zopakoval – výše zmíněný rozdíl 4“ je platný pouze pro teoretický luk. Pro běžnou loveckou konfiguraci 300fps a méně je tento rozdíl podstatně větší – třeba  7“ a více ! Tedy cca 18cm. A kompenzace skoro 20cm už může být docela problém, protože to může znamenat mířit docela hodně jinam, než chcete aby šíp dopadl. V případě menší zvěře to může znamenat mířit úmyslně úplně mimo !  Což nebude psychicky moc snadný úkol a pokud má být tato technika úspěšná a přesná, bude vyžadovat docela usilovný trénink.

Takže já to vidím asi takto - pokud půjde o zkušeného a trénovaného střelce, který zná svůj luk (dostatečně výkonný), zná jeho možnosti a omezení a je schopen přizpůsobit svoji střeleckou techniku vše výše uvedenému, pak by mohla odpověď snad znít - Ano, jeden pin by stačit mohl. V jakémkoliv jiném případě ale odpověď bude asi muset znít – jeden pin opravdu nestačí.

H.