Střelba v terénu – jak na správný odhad vzdálenosti

Pro úspěšnou a přesnou střelbu v reálných podmínkách - v terénu, potřebujete kromě kvalitního, vyladěného luku a dobré střelecké techniky také další dovednost – schopnost co nejpřesněji odhadnout vzdálenost k cíli.

Pokud jste až dosud trénovali v téměř „laboratorních“ podmínkách venkovní střelnice, nebo dokonce v hale, měli jste život docela usnadněný. Stojíte na rovině, střílíte většinou po rovině a vzdálenost k terči přesně znáte, protože hned kousek od vás je kolík s označením vzdálenosti.

V reálném životě je ale vše mnohem složitější. Je jedno, zda lovíte, nebo zda střílíte soutěž v 3D. Pohybujete se v neznámém terénu. Budete střílet do kopce nebo z kopce. Budete stát všelijak nakřivo. A pokud se před vámi objeví cíl, máte pouze omezený čas a jeden pokus, abyste správně odhadli vzdálenost, jaká vás od něj dělí.

Pokud se střelbou lukem právě začínáte, možná se vám odhad vzdálenosti jeví jako to poslední, co by vás právě teď mělo trápit. Vězte, že opak je pravdou. Jde o jednu z nejdůležitějších dovedností, kterou se musíte naučit. Měli byste (a hlavně můžete) začít už teď. Naopak, pokud pro vás střelba v terénu není nic nového, pak dozajista moc dobře víte, o čem je řeč.

Luk, byť moderní kladkový, silný a výkonný, je stále jenom luk. Musíme mít stále na paměti, že šíp rozhodně neletí po přímce, ale po balistické křivce, která je docela výrazná.

Jen pro ukázku - na obrázku vpravo jsou reálná data mého luku Bear Motive 6 – moderní, vysoce výkonný luk, nastavený téměř na maximum. Podívejte se na rozdíl v kolonce Trajectory mezi různými vzdálenostmi. Zatímco ve 30m je ještě skoro 7cm nad rovinou cíle, na 40m šíp dopadá na přesně cíl,  ale v 50m už je více než 12cm pod rovinou cíle.  „Blbých“ 10metrů sem a tam a celkový rozdíl ve výšce trajektorie šípu je skoro 20cm.

Teď k tomu přidejte  - méně výkonný luk, o něco slabší síla, kratší nátah, těžší šípy, atd. To vše způsobí, že balistická křivka a rozdíly budou ještě výraznější. Dále můžete přidat vliv cizího prostředí, stres, nervozitu, vítr, křivý terén - což vše negativně ovlivní vaši techniku, výstřel nebude úplně ideální, let šípu také ne a buďte si jistí, že rozdíly dále narostou.

A přitom těch několik centimetrů představuje důležitý rozdíl mezi úspěchem a prohrou v soutěži 3D. A hlavně, může to být rozdíl mezi spolehlivě ulovenou zvěří, zhaslou na pár metrech, a poraněnou zvěří, odbíhající stovky metrů či dokonce kilometry, s následnou problematickou dohledávkou končící často loveckým neúspěchem.

Je tedy zřejmé, že správný odhad vzdálenosti k cíli je jednou z velmi důležitých dovedností jak sportovního střelce tak i bowhuntera. Stejně, jako musí „šlapat“ váš luk, stejně, jako musí být v pořádku vaše střelecká technika, tak stejně spolehlivě a přesně musíte být schopni odhadovat vzdálenost.

Bohužel, jen málokomu je od Pánaboha dopřán dar naprosto intuitivně a přitom správně vzdálenost odhadnout (i když i takoví šťastlivci jsou). Nám ostatním nezbývá, než se smířit s tím, že intuitivně neodhadneme nic, nebo blbě. A schopnost správného odhadu musíme usilovně trénovat.

V tomto článku najdete pár tipů jak trénovat a jak se v odhadu vzdálenosti zlepšit. Nejde pochopitelně o žádné záračné techniky, ale o postupy, které se nejvíce osvědčily.

Využijte zkušenějších

Pokud máte to štěstí a máte za kamaráda zkušeného a dobrého střelce, ochotného se vám věnovat, využijte toho, jak to jen jde. Choďte s ním po terénu a „tahejte z něj rozumy“. Nemusíte nutně ani střílet. Zkuste nejprve v duchu odhadnout „svoji“ vzdálenost a pak svůj odhad porovnejte s jeho. Pokud se liší, ať vám vysvětlí proč je to jeho „číslo“ správné a to vaše špatně. Sice vám asi nedá jednoduchý univerzální recept, ale opakovaným porovnáváním a vysvětlováním začnou být vaše vlastní odhady mnohem přesnější.

"Dílčí-postupná" technika

Najděte si menší vzdálenost, kterou "umíte". Kterou máte tak nějak dobře zažitou. Pokud hodně trénujete v hale nebo na střelnici, bude vám možná docela blízká vzdálenost 20m. Nebo - já mám např. „docela v oku“ vzdálenost 15m, kterou mám "k dispozici" na zahradě za domem. Kdykoliv se ode dveří podívám na zahradní domek, vidím 15m.

Neznámou vzdálenost, kterou potřebujete odhadnout, pak rozdělte na tyto známé, kratší kousky. Např. stojím v lese a koukám - támhle k tomu pařezu je to mým oblíbených 15m. Od toho pařezu mi dalších 15m vychází k té velké spadlé větvi. A pak je to k cíli už takový kousek ... odhaduji nějakých 5m. Celkem by to mělo být 15+15+5= 35m. Takhle popsáno to vypadá docela neobratné a zdlouhavé, ale dobře vytré ované oko a mozek dokáží takto "seskládat" potřebnou vzdálenost velmi rychle.

Využijte i větších vzdáleností, které znáte

Před mnoha lety, kdy jsem se hodně potápěl, jsme měli 3x týdně trénink na plaveckém bazénu. Zjistil jsem, že stále dokážu docela slušně odhadnou délku bazénu – tzn. 50m. Prostě si ji nějak podvědomě pamatuji. Kdykoliv stojím v lese a koukám, snažím se představit si mezi mnou a cílem bazén. V kombinaci s první technikou to docela pomáhá. 

Trénink za pomoci RangeFinderu

RangeFinder (RF) – měřič vzdálenosti je neskutečně užitečná pomůcka.  Dáte si jej k oku, namíříte na objekt, zmáčknete tlačítko a .. v hledáčku vám svítí změřená vzdálenost. V metrech nebo yardech, s přesností řádově desítky cm. 

Pokud RF máte, máte obrovskou výhodu. Neznamená to ale, že byste měli na trénink svých schopností rezignovat. Nespoléhejte, že až bude potřeba, tak vám vzdálenost řekne přístroj. Možná jej nebudete mít u sebe. Možná budou zrovna vybité baterky. Možná bude už moc šero a bude mít problém se zaměřit na správný objekt a zobrazit správnou hodnotu. Pokud nebudete lovit z posedu, kde si můžete vzdálenosti naměřit dopředu, nebudete mít asi dost času, abyste jej potichu a nenápadně tahali z batohu. Navíc, pokud budete střílet soutěže, pak vám asi použití RF nebude povoleno. Atd.

Naopak – využijte ho k tréninku. Co nejvíc. Co nejčastěji. Prostě si ho pravidelně berte i na obyčejnou procházku do lesa. Jděte, najednou se zastavte a vyberte si nějaký objekt. Odhadněte „svoji“ vzdálenost a pak si ji v klidu změřte RF. Pokud se vzdálenost výrazně liší, zkuste analyzovat kde, a proč jste udělali chybu. Možná vás spletly stíny, možná jste špatně odhadli šířku rokle, která je mezi vámi a cílem atd. Prostě zkuste z té chyby poučit a přístě ji neudělat. A jděte dál a znova. A znova.

Když už několikrát po sobě "trefujete" kratší vzdálenosti, začněte si je prokládat výrazně delšími. Sice byste na takovou dálku nikdy nestříleli, ale teď vám jde o trénink - o to, abyste váš mozek co nejvíc popletli. Abyste ho vykolejili z jeho jistoty. A pak se zase vraťte zpět ke kratším. U menších vzdáleností zkuste být náročnější na přesnost. Zkuste mezi jednoduché odhady zařadit těžké - z kopce a do kopce. Přes volný prostor. Něco téměř schované za dominantním popředím. Cokoliv vás napadne.

Pokud budete takto trénovat delší dobu, můžete si být naprosto jistí, že budete správně odhadnuté vzdálenosti „střílet“ doslova od boku. No, to jsem možná přehnal. Že nebudete dělat zásadní chyby je asi přesnější :-)

Kromě odhadu vlastní vzdálenosti mám ještě jeden tip - okamžitě si nahlas opakujte, na jaké piny na mířidlech byste tuto vzdálenost stříleli. Nespoléhejte se na to, že "přeci nejste úplně blbí", že nastavení vašich pinů víte, a že to „potom vymyslíte“. Až budete ve stresu, pod „tíhou okamžiku“, poslední co chcete je, abyste správně odhadnutou vzdálenost zkazili špatně zvoleným pinem na mířidle.

Například - na svém loveckém luku mám 5ti pinové mířidlo React. První, zelený pin pokrývá vzdálenosti 10 a 20m. Druhý, také zelený, je pro 30m. Třetí je červený a je na 40m. Čtvrtý zelený na 50m. A poslední, pátý je zase zelený a pro 60m.  Takže stojím v lese, kouknu na keř uprostřed paseky a tipnu – tohle je 30m = hned si říkám, „.. tak to budu mířit druhým zeleným a přesně na střed“.  Změřím pomocí RF a .. chybka se stala .. ono je to 36m. Takže zkusím zapřemýšlet proč jsem udělal chybu v odhadu. A pak si opět zopakuju „...36m to budu mířit přes třetí, červený a budu mířit kousek níž“. Jen na vysvětlenou – přes třetí červený budu mířit proto, že se mi přes něj míří líp. Raději s ním budu mířit o kousek níž než druhým a výš. Ten druhý zelený obecně nemám moc rád). Cílem je, abych nad volbou vhodného pinu nemusel moc přemýšlet, ale aby mi v hlavě "vyskakovaly", na základě vzdálenosti, automaticky. 

Cílem prostě je postup maximálně zautomatizovat:

• podívat se na objekt.
• správně odhadnout vzdálenost
• a okamžitě, bez složitého přemýšlení vědět, přes co budu mířit.
  
  

Čím víc to budete mít zautomatizované, tím méně nad tím budete muset přemýšlet a tím menší prostor bude pro případnou hloupou chybu v okamžiku, kdy začnete být pod tlakem.

Otázka je, co dělat v případě, že RF nemáte. Pochopitelně, že lze žít i bez něj. Ale, pokud si můžete dovolit investici v řádu několik tisíc, pak neváhejte a pořiďte si jej. Vyplatí se. Jen vybírejte pečlivě. Na trhu je mnoho výrobců, mnoho modelů. A ne každý je pro bowhunting úplně ideální. Spíše naopak. Některé jsou určené spíše pro střelné zbraně (zbytečně velký dosah), a většina pro golfové nadšence, kde zaplatíte za naprosto zbytečné funkce, jako např. vylepšená lokalizace praporkové tyče. A naopak mohou chybět funkce, které potřebujete vy. Některé přístroje jsou zbytečně velké a těžké atd.

Pro nás může být ideální třeba letošní novinka od Nikonu – příznačně nazvaná Archer’sChoice. Krásný strojek. Výborně vybavený. Malý. Lehký. Pěkné barvy a k tomu camo obal. Prostě ideální. Jen cena je trošku vyšší..

Naopak, pokud musíte šetřit, pak pro vás starší měřiče z golfových bazarů, mohou být dobrou alternativou.  Dají se sehnat za velmi zajímavou cenu. A v takovém případě jim určitě odpustíte větší rozměry nebo absenci nějaké funkce. Pro základní trénink vašich dovedností budou stále plně vyhovovat.

Výše uvedený seznam není ani zdaleka kompletní. Na Internetu najdete další způsoby, jak správně odhadnout vzdálenost k cíli. Některé mi přijdou docela obskurní, nebo slušněji řečeno, málo použitelné.

Možným způsobem je např. Porovnání velikosti cíle. To znamená, že vidím takhle malého jelena a abych viděl takhle malého jelena, znamená to, že ten jelen musí být 50m daleko. Princip dobrý, ale jak já můžu vědět, jak je ten konkrétní jelen, kterého zrovna vidím, vlastně velký?. Zda je to Král lesa, nebo nějaký chcípák. Nicméně na tomto principu „pracují“ některé komerční doplňky mířidel.(např. firma Spot-Hogg). 

Dalším způsobem je odhadnout vzdálenost podle Doby letu šípu. Prostě dál poletí šíp delší dobu než blíž. Logické, ne? Nápad dobrý, ale pouze v případě 3D soutěže, kdy před vámi střílí jiní střelci a vy je můžete v klidu sledovat. Pro skutečný lov asi nepříliš použitelné.

Další podobné techniky, určitě dokážete na netu najít sami. Nenechte se odradit mojí skepsí. Zapátrejte a je možné, že objevíte způsob, který vám bude skvěle vyhovovat. Pokud se o něj s námi podělíte, jen dobře.

Realita je vždy složitější než čekáte

Pokud se budete tréninku odhadování vzdáleností věnovat alespoň trochu poctivě, brzy zjistíte, že jednoduché situace začínáte docela dobře zvládat. Nebývá problém správně odhadnout vzdálenost k velkému pařezu, uprostřed prázdné, čerstvě vysekané paseky. Navíc v poledne, kdy slunce pěkně svítí, nikde žádný zrádný stín.

Ale realita nebývá jednoduchá a buďte si jistí, že v okamžiku „O“ si pro vás připraví složité podmínky :

• Stačí, aby mezi vámi a cílem byl nějaký výrazný, dominantní objekt. Velký strom, křoví. Bude na sebe svádět pozornost a bude vás plést. 
• Stačí, aby bylo hodně brzo ráno nebo pozdě navečer a soumrak, případně dlouhé šikmé stíny s vaším odhadem pořádně zacvičí.
• Stačí, aby těsně nad zemí ležela tenká vrstva ranní mlhy. Zem není pořádně vidět a najednou se nemáte čeho chytit.
• Stačí, aby mezi vámi a cílem byla rokle nebo širší příkop. Tento prázdný prostor dokáže spolehlivě rozhodit váš mozek.
• Stačí, abyste stáli výrazněji nad nebo pod cílem a ze správného odhadu se stává docela zapeklitá a složitá věc. To, že přitom všem ještě stojíte na šikmém svahu situaci zrovna neusnadní.
• Zatímco oblíbený tréninkový cíl – pařez - krásně stojí a trpělivě čeká, až odhadnete jeho vzdálenost, živý cíl je nějak moc živý. Popojde sem. Pak tam. Pak odběhne támhle pak poskočí semhle ... užijte si to :-)
  
  

Střelba nahoru a dolů – jak na to?

Už v předchozím textu jsme se několikrát zmínili, že střelba v situaci, kdy stojíte výrazně NAD nebo POD cílem, je docela problematická. Ve skutečnosti s sebou přináší dvě zásadní úskalí.  

1) v první řadě je to odhad Skutečné vzdálenosti mezi střelcem a cílem. Jde stále o to samé, jako jsme řešili až doposud. Prostě správně odhadnout, jak daleko je to ode mě k cíli. Jen je to prostě o to těžší, že vzhledem k výškovému rozdílu bývá správný odhad složitější.

2) ale, hned potom co jsme (předpokládejme, že správně) určili tuto Skutečnou vzdálenost, nám v hlavě začne vrtat, jak moc je důležité, že cíl je hluboko pod námi nebo naopak vysoko nad námi. Jestli bychom to neměli nějak zohlednit, že? A zde nastává často zrada. Intuice – nazvěme ji, „Obyčejný selský rozum“, nemusí totiž vždy poradit správně.  Pokud střílím do kopce, selský rozum mi velí mířit výš - "Vždyť je to přece do kopce". Naopak, pokud střílím z kopce, nutí mě mířit níž - "Z kopce to jde přeci skoro samo".

Je to tak dobře ? Nebo není ? 

Pro správnou odpověď je třeba opustit selský rozum a použít elementární fyziku a matematiku. 

Na šíp působí gravitace. A gravitace působí POUZE ve směru kolmém k zemskému povrchu. To znamená, že gravitace působí na šíp pouze po tu vzdálenost, která je vodorovná k zemskému povrchu. Jinými slovy – po vzdálenost, která je na obrázku označena jako Horizontální vzdálenost.

Pokud jsou střelec a cíl ve stejné výšce, pak Skutečná vzdálenost SE ROVNÁ Horizontální vzdálenosti. No problemo ... 

Ale, v každém dalším případě, kdy se výška střelce a cíle liší, platí, že :

• Horizontální vzdálenost je VŽDY MENŠÍ než Skutečná vzdálenost mezi střelcem a cílem !  
• To znamená, že střelec musí mířit na MENŠÍ vzdálenost, než je Skutečná vzdálenost mezi ním a cílem !
• A je úplně jedno, zda je střelec výš než cíl nebo naopak ! Ano i při střelbě "do kopce" mířím na kratší vzdálenost než k cíli skutečně je.
  
  

Pokud máte pocit, že jsem se zbláznil, tak ne. Nezbláznil. Mám pravdu. Vážně to tak je. Není to z mé hlavy, pochopitelně. Je to vyčtené moudro. Takže tomu věřte. Pokračujeme dál ...

Pokud se na obrázek podíváte ještě jednou, určitě si vzpomenete na školu a  Pythagorův trojúhelník a dokázali byste si spočítat, o kolik se oproti Skutečné vzdálenosti zmenší Horizontální vzdálenost. To vše podle vzorce:

Horizontální_vzdálenost²  =  Skutečná_vzdálenost²  –  Výškový_rozdíl²

Abych vám ušetřil složité počítání, můžete se podívat na následující tabulku

Jen pro příklad:

• pokud je Skutečná vzdálenost mezi střelcem a cílem 40m a výškový rozdíl je 10m (tedy cca 3 patrový dům), pak bych měl správně mířit, jakoby vzdálenost byla 38,7m. Tedy nic zásadního. Asi by se nic nestalo, pokud bych to neudělal.
• Pokud je ale vzdálenost mezi střelcem a cílem 25m a výškový rozdíl opět 10m, pak se rozdíl trošku zvětšuje – měl bych mířit jako na vzdálenost 23m. A to už jistý rozdíl být může (také v závislosti na konfiguraci luku)
  
  

Prohlédnete-li si tabulku pořádně, dojdete k závěru, že:

• pro většinu normálních hodnot nejsou rozdíly mezi Skutečnou a Horizontální výškou nijak zásadní. 
• pouze v případě že je Výškový rozdíl skutečně extrémní, nebo tehdy, kdy je Výškový rozdíl podobný Skutečné vzdálenosti, půjde o zásadní změnu.
  
  

V praxi si asi lze představit pouze dvě situace, kdy rozdíl mezi Skutečnou a Horizontální vzdáleností bude zásadní. Např. při střelbě z posedu na krátkou vzdálenost, nebo v případě střelby do (nebo z) hluboké rokle. Ve většině běžných situací nebude rozdíl hrát tak klíčovou roli. Naštěstí. To už větší chyba v míření vznikne z chybného odhadu Skutečné vzdálenosti hned na počátku.

Nicméně, ať malý či velký, rozdíl prostě vždy existuje. A je dobré o této skutečnosti vědět. Vědět o co jde, uvědomovat si jak to funguje. Vědět, kdy si můžu dovolit rozdíl ignorovat a kdy, v zájmu přesné střelby, je potřeba tuto skutečnost zohlednit. 

Takže na závěr si to zopakujme ještě jednou. Pro správnou střelbu v případě, kdy střelec a cíl NEJSOU ve stejné výšce, je nutné :

• správně odhadnout vzdálenost mezi střelcem a cílem = Skutečná vzdálenost
• tuto vzdálenost pomocí výšky a vzorce (nebo tabulky nebo odhadu) upravit a získat tak Horizontální vzdálenost
• takto získanou Horizontální vzdálenost použít při volbě vhodného pinu na mířidlech.

Pokud  vlastníte RangeFinder, určený pro bowhunting, pak lze očekávat, že bude disponovat také funkcí spočtení Horizontální vzdálenosti. Přístroj prostě změří Skutečnou vzdálenost, určí sklon při měření a automaticky spočítá Horizontální vzdálenost, kterou ukáže na dipleji.

Ale pozor - pokud byste používali přístroj určený např. primárně pro golf, nenechte se splést jeho funkcí, která sice vypadá velmi podobně, ale jde o něco úplně opačného. Některé golfové RF dokáží také na základě sklonu upravit změřenou vzdálenost. Ale činí tak podle jiné logiky.Výsledek upraví jinak, než potřebujete. Nejedná se o výpočet Horizontální vzdálenosti, ale o úpravu vzdálenosti vzhledem k trajektorii letu golfového míčku. Při ranách z kopce bude spočtenou vzdálenost zkracovat, ale při ranách do kopce naopak "přidávat". A to rozhodně není to, co zajímá nás.

H.

Úplně na závěr bych ještě doplnil, že střelba Z a DO kopce s sebou přináší další úskalí. Sice vůbec nesouvisí s odhadem vzdálenosti, ale také se neblaze podepisuje na přesnosti. Jde o nastavení mířídel, přesněji nastavení jejich tzv. druhé a třetí osy. Pokud vás toto téma zajímá, pak doporučuji článek Tajemství třetí osy.