Hoyt 2017 - reflexní luky
- Napsal ML.
- Kategorie: Tradiční a reflexní luky
Jak již bylo řečeno v článku o kladkových lucích. Leader lukostřelecké technologie poodhrnul 24.10.2016 oponu a nechal koupěchtivé střelce nahlédnout do produktové nabídky reflexních luků pro budoucí rok ...
Technická poznámka - tento článek se věnuje výhradně tradičním reflexním lukům firmy Hoyt. Kladkové luky, loveckého zaměření jsou popsány v samostatném článku zde ...
Přitom už měsíc a půl předem bylo mnohé naznačeno, když se téměř všechny stávající výrobky začaly postupně přesouvat do výprodejních akcí a situace tak dávala tušit, že přichází změny. Opravdu?
Lovecké luky
Důležitá informace (Update) - tradičním loveckým lukům značky Hoyt pro rok 2017 je věnován samostatný článek - najdete zde ...
Sportovní luky
V případě sportovních luků je očekávaných novinek přece jen více. I tady si Hoyt už po několik let drží velmi přehledné rozdělení produktů do dvou řad. Formula verze používají dlouhá ramena s Formula zámky. Produktová řada Grand Prix je tradiční linií standardu ILF. Ačkoli v každé řadě najdeme rovné čtyři zástupce, maximálně jen jeden až dva z nich jsou typický technologický top. Zbylé dva jsou určené pro začínající střelce potažmo pro děti a jde o produkty, které se rok od roku prakticky nemění. Hoyt tím v podstatě dává najevo, že neumí, nebo nechce vyrobit průměrný produkt. Můžete tak mít buď špičku, nebo křápy.
Pojďme se podívat nejdříve na novinky v oblasti středů. Předchozí horkou novinku Prodigy nahradily středy Faktor, které se designově vrátily spíš ke kořenům původní formule a odstranily zostřené hrany po obvodu středu. Stejně jako u Prodigy zůstaly u Faktoru vzpěry v "kapsách" ramen, což z mechanického hlediska hodnotím rozhodně kladně. Stejnou radost mi dělá i robustnější vnitřní žebrování nových středů, které snad pouští k vodě nedávné trendy vedoucí k maniakálnímu zeštíhlování lukostřeleckého vybavení. Zdá se, jako by Hoyt, který to všechno původně začal najednou otáčel a jde překvapivě proti proudu, což je dobře patrné i u kladek, kde sice od prutových soustav neupustil, ale aspoň do roku 2017 přidal počet prutů a tím i potenciálně zvýšil životnost svých produktů.
Hoyt Formula Faktor HP není tak deflexní jako jeho bratříček bez HP přízviska, čímž by měl poskytovat vyšší výkon |
Trochu překvapivá je výměna letitého evergreenu GMX z řady Grand Prix za střed se srandovním názvem Epik. Filosofie zůstává nicméně stejná jako pro původní GMX. Epik tak utrpěl jen základní změnu faceliftu, aby dobře zapadl do zbytku portfolia. Z nabídky pro tento rok úplně vypadly středy z Tech vzpruhou. Kromě konstrukčních prvků se pak nové středy pyšní ještě několika dalšími drobnými vychytávkami.
Jednou z nich je VertaTune Clicker System, který byl tuším už na minulém Prodigy a který jsem vůbec nepochopil. Planžeta na klapačku přes velkou část madla, která je do něj vsazena a z druhé strany zašroubována. Pochopil bych případné výhody pro střelce s nalepovací zakládkou, kterou spolu s planžetou vyšroubuji a přehodím za planžetu s jinou případně jinak nalepenou zakládkou. Ale co když používám zakládku montovací? A co když tam tu planžetu vlastně vůbec nepotřebuji? Budu mít pak ve středu zbytečně vyfrézované masivní drážky na nepoužitý VertaTune system? Ne, tohle se mi nelíbí. Jako příznivce všeho jednoduchého a zbytečně nemontovacího dávám jednoznačně palec dolů. Je empiricky dokázáno, že 700 se dá nastřílet i bez VertaTune.
Hoyt Epik je velmi inspirován GMX středem |
Podobně zvláštní je i další novinka v podobě volitelných přídavných závaží na kapsy středů. Něco podobného se pravda používá už dlouho na Bare Bow speciálech, ale na Olympijských středech s možností dovážení na koncích stabilizátorů je to novinka možná až neopodstatněná. Pokud by byly přídavné závaží součástí dodávky středu, bylo by asi vše v pořádku. Pominu-li zbytečné riziko šroubování a chrastění středů. Ale pokud začal Hoyt vrtat jen tak z plezíru do středů díry a pak zákazníkům za příplatek prodávat špunty, pak to asi není úplně košer přístup, který trochu zavání. Při pohledu na ono závaží se stylovým Hoyt logem si říkám, kolik toho může asi taky vyzávažit?
Zajímavější jsou tak spíš poslední dvě novinky v centrování kotevních šroubů pro ramena a mikrometrické nastavení stranových zámků. Šrouby určitě musí dobře fungovat, tam je jakákoli inovace přínosná. Mikrometrické nastavení stran mě velmi zaujalo, protože není nic přitažlivějšího, než myšlenka, že si střelec nacvaká svoje strany stejně jako na Beiteru bez použití šperháků. Ale přiznám se, že jsem z reklamních materiálů nějak nepochopil jak přesně mikrometricky se strany nastavují a jestli to funguje jak si představuji. Podle toho, že i samotný Hoyt řadí tenhle mechanismus až na poslední místo a v promo videu o něm dokonce mlčí, to asi žádné terno nebude. A udělat to tak přesný jako Beiter bude fakt drahý...
V levo VertaTune klikátko, dále montovací závažíčko na kapsu a mikrometricky stavitelný zámek |
Na rozdíl od středů, které sleduji z povzdálí (protože mnou používaný střed je před dvaceti lety okopírovaný Hoyt a koho by nezajímalo čím bude střílet za dvacet let ;-) ), ramena od Hoytu osobně používám, takže je mi jasné, že jakkoli zhodnotit novinky na základě promo uvedení není možné. Na rameni z obrázku zkrátka nic nepoznáte. Tady se můžu jen dohadovat a můj dohad je následující. Přes změny na postu nižších ramen budou jako vždycky za zmínku stát pouze top ramena.
Tedy v našem případě X-Tour. Předchozí ramena Quattro byly produktem, který přežil v portfoliu tři sezóny a získal u střelců velkou oblibu pro svoji rychlost a pohodlnost. Hoyt sám se tentokrát zrovna nepyšní žádnou převratnou technologií použitou při výrobě, ačkoli se normálně pyšní kde čím, takže bych si tipnul, že minimálně pěnové X-Toury budou přinejlepším přeznačená Quattra. Zajímavější je verze se dřevem, kde se Hoyt rozhodlo zčeřit vody a použít místo klasického dřeva bambus. To je celkem netradiční varianta, kterou bych čekal spíš od asiatů. Do roka a do dne uvidíme jak to bude fungovat.
Ramena Carbon X-Tour |
Úvaha závěrem
A to je vše přátelé. Velké odhalení vybavení se kterým už každý bude střílet jen a jen desítky a o výhře na Olympiádě rozhodne los se opět nekoná. Veškeré změny tohoto technologického leadera jsou opět vesměs kosmetické a hlavní slovo mají spíše designéři než inženýři. Ale ruku na srdce, nebylo to takhle už posledně? A předposledně? A před předposledně? Na rozdíl od kladkového světa, kde technologie má stále ještě aspoň trochu co říci je reflexní luk, či minimálně jeho střed už nějakou tu dekádu v setrvalém stavu a těch opravdu revolučních věcí, je kromě použití jiného druhu materiálů v ramenech pomálu. Spíš se dá říci, že snaha výrobců v posledních minimálně deseti letech je přijít s něčím aspoň trochu novým a lukrativním pro zákazníky a nerozbít to staré funkční.
Dobře je to vidět třeba na Tech středech, které se v různých obměnách a intervalech v portfoliu Hoytu objevují a zase mizí bez výraznějšího dopadu na výsledky střelců na vrcholech tabulek. Můžeme se stokrát zaklínat dlouhými formulovými rameny, ale ptal se někdo co si o nich myslí Kim Woojin, který světový rekord na 70m před několika měsíci nastřílel s dnes už výběhovým středem GMX s ILF zámky? Na jednu stranu je jasné, že se výrobci snaží na sebe vydělat, na druhou stranu jejich výraznější přešlapování na místě a evoluční změny v produktech místo těch revolučních dávají jasný signál, že technologie v odvětví už možná před dlouhou dobou dostoupila svého vrcholu a teď už je to zkrátka jen na nás...
...kurva :-(
ML.