Menu

Tématem tohoto článku jsou dva páry sportovních ramen, které bych chtěl navzájem otestovat a porovnat. Pravda, není to srovnání příliš férové, protože jde o dva produkty z opačných konců cenového spektra. Jde ale také o parametrově identické výrobky, které by si měly teoreticky přes sebe "nějak" sednout ...

 


Test jednotlivého páru ramen podle mého názoru nemá smysl, protože bez možnosti srovnání se u tak subjektivního produktu jen zapletete do marketinkových frází "ultra jemný", "super rychlý" a podobných canců, které zákazníkovi, který chce vědět odpověď na jasnou otázku, proč má za to samé platit třikrát víc peněz asi nic moc neřekne. My si to ale říct zkusíme.

Parametry a způsob testování


Pro testování jsem zvolil dva páry ramen s ILF zámky o délce long, jejichž použitím na typickém středu 25" dosáhnete luku o délce 70". Oba páry jsou cejchované na nátahovou sílu 36 liber při nominálním nátahu. Ramena jsou prostá dřeva a oboje obsahují karbonové pláty s pěnovou výstelkou (Carbon/Foam). Testy jsem prováděl na dvou identicky vyvážených středech firmy Best Moon jak technikou holého luku pomocí string walkingu, tak i s použitím stabilizátoru a mířidel s olympijským úchopem. Oba páry ramen byly pro srovnání testovány i v jediném středu pro zajištění identických podmínek. K testování byly použity dvě sady šípů. Šípy Easton Carbone One 730 o délce 27" a Easton A/C/E 720 C5 o délce 26". Oba typy šípů byly opatřené hroty o hmotnosti 100g a pravo točivými kormidly Eli-Vanes P3. Jako testovací buttony byly použity Shibuya DX Gold Tip a Beiter. Testování jsem prováděl ve vzdálenostech 5-50m. S každým párem ramen jsem odstřílel jednu sezónu.

 

01 luky
Testovací nástroje, které jsem s dovolením maličko pootočil

 

SF Elite Carbon/High Foam

Jde o ramena na nižším konci cenového žebříčku. Jejich papírovým výrobcem je francouzská firma Sébastien Flute, což je zároveň jméno závodnického floutka, který ji propůjčil jméno i tvář. Firma SF cílí na nižší střední trh a ladí své produkty zejména na cenu. To jí umožňuje velký odbyt díky začínajícím střelcům, kteří se v lukostřelbě ještě hledají a pořizují si jejich produkty do začátku. Dlužno říci, že poměrně racionálně. SF většinou neuvádí žádné technologické novinky, ale pokud rozdělíte jejich nabídku na půl a vyberete si něco z té dražší půlky, dostanete kvalitní použitelné vybavení, které vás patrně ve většině vaší střelecké kariéry nebude nijak limitovat (na což bych si třeba u čínského Cartelu nevsadil).

Je to mimo jiné dáno i tím, že si nechávají část produktové řady vyrábět u renomovaných výrobců. Konkrétně ramena Elite pochází z dílny korejského Win & Win, který platí v reflexním střeleckém světě za jedno ze dvou velkých jmen. Aktuální cena (Červen 2016) ramen Elite se pohybuje pod hranicí šesti tisíc a patří k poměrně prověřeným produktům. Ve stáji SF jsou druhými nejdražšími rameny a na trhu jsou již více než tři roky. SF obecně skladbu své nabídky moc nemění a když, tak spíše jejich jediný top model, takže je zde předpoklad, že budou k dostání i v budoucnu. Ramena Elite mívala ještě bratříčka v podobě Elite+, které ale byly "pouhé" přeznačené W&W vyšší řady. Akorát se prodávaly o pár tisíc levněji, což hloubaví střelci rychle zjistili :-) Firma tak produkci Elite+ celkem rychle utnula, aby zabránila přímé konkurenci svému mateřskému výrobci.

 

02 sf
Ramena SF Elite Carbon/High Foam

 

Hoyt Quattro


Na rozdíl od SF je firma Hoyt prověřeným technologickým leaderem, kterému ovšem začal docházet dech díky přímé konkurenci W&W. Právě ramena Quattro pomohla Hoytu alespoň částečně udržet technologický potenciál. Od uvedení na trh koncem roku 2014 si je oblíbila většina olympijských střelců, ale i celkem nezanedbatelné procento bare bowařů, kteří jinak na závodní speciály Hoytu koukají trochu s despektem. O oblibu se zasadila zejména výborná torzní tuhost ramen, která tentokrát opravdu odpovídala marketingové kampani. Široké možnosti využití ramen v kombinaci s jemným nátahem a velkou rychlostí jsou dostatečný tahákem pro každého kdo chce střílet v pohodlí. A Hoyt šel dál. Navrhl dokonce variantu velmi krátkých ramen Quattro pro luky kolem 60" čímž dokonale vyplnil všechny tržní mezery. Quattra se tak teoreticky dají použít i pro lov (prakticky jelena nejdřív oslepíte prasátkem vrženým s vražednou přesností z nablýskané reflexní části ramene přímo jemu do oka a pak mu super přesným sportovním výstřelem prostřelíte na padesát metrů komoru až do obýváku :-) ). Jedinou diskutabilní položkou tak zůstává cena, která se aktuálně nebezpečně blíží k dvaceti tisícovkám místy i více. Pojďme se tedy podívat jak to vypadá v praxi.

 

03 hoyt
Ramena Hoyt Quattro

 

Najdi deset rozdílů


V ramenou rozhodně JE ohromný rozdíl. Stačí se jen podívat na jejich geometrické provedení, které je v případě SF ramen od zámků více méně přímé a ke špičkám se pozvolna zužuje. Elite na pohled tak trochu připomínají uřízlé běžky. Quattra se směrem k prostředku ramene spíše rozšiřují a k neagresivnímu sužování dochází až v druhé půli ramen před špičkou. Není to tak radikální jako například starší modely ramen Kaya, která končí žlábkem bez zúžení v podstatě "v půlce" ramene. Takové rameno se širokou špičkou je pak torzně tužší už z principu konstrukce, ale zase ztrácí část švihavosti a rychlosti díky větší ploše. Štíhlejší ramena budou patrně rychlejší, ale mají větší tendenci se v koncích kroutit. To vadí zejména při nestejnoměrném zatížení ramene. Typicky při string walkingu. Dalo by se tedy odhadnout, že Quattra budou pro string walking vhodnější, než ramena od SF. To odpovídá i mým praktickým zkušenostem. Ramena SF určitě se string walkingem fungují, ale obtížněji se na nich vychytává výšková vlna. Při olympijském držením jsem neměl v tomto směru technické problémy ani s jedním párem ramen.

 

04 spicky 
Srovnání špiček ramen a jejich parametrů

 

První čeho si všimnete při nátahu je měkkost a příjemná lehkost ramen Quattro oproti SF variantě. SF jsou proti Hoytům opravdu bestiálně tuhá i když bych neřekl, že je znatelný nějaký vyloženě zásadní rozdíl v jemnosti nátahu (dobře možná trošičku). Rozdíl v tuhosti je ale tak markantní, že jsem vážně uvažoval o tom, že jsou ramena snad špatně značená a soudruzi z Hoytu se o dvě libry sekli. Pravda je přesně uprostřed. Po ověření váhy ramen mincířem jsem zjistil, že Quattra skutečně JSOU o necelé dvě libry lehčí (!) než SF a to na identickém středu i nátahu. Vtip je ovšem v tom, že jeden a ten samý šíp se po výstřelu chová naprosto stejně. Nastřelené čárky na zaměřovači zůstaly, dostřel i na 50m stejný. Střílíte stejně, ale s Quattry prostě jen taháte o dvě libry méně. Dosažené je to jednak zmíněnou geometrií, jednak pokročilejším materiálem v ramenech a v neposlední řadě i hmotností, která je u Quattro ramene znatelně nižší než u SF. Poznáte to snadno i holou rukou.

K tomu se váže i přípustná tvrdost šípů. Ověřil jsem, že Quattra díky své rychlosti snadněji utáhnou i šípy, které byly na SF už moc tvrdé. Opačně jsem to nezkoušel, ale díky menší libráži kompenzovanou rychlostí ramen bych odhadoval, že budou obecně Quattra k tvrdosti šípů tolerantnější a snáze se se sestřelí se šípy ve větším rozpětí tvrdosti. Což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti. Testování luku s rameny SF mi zabralo nepoměrně víc času a i když jsem je byl schopný běžným postupem vyladit stranově, výškově se luk pořád choval trochu nedeterministicky. Šípy sice létaly kam měly, ale cca 4 z 10 se do terče při string walkingu zabodávaly pod mírným vertikálním úhlem, zatím co starý dobrý strýček Hoyt střílel šípy skoro sám od sebe čistě a rovně.

 

 05 sf vs hoyt
Přímé srovnání, všiměte si útlejšího profilu ramene SF 



Posledním velkým rozdílem je hlučnost ramen, která je v případě Quatter skoro zázračná. Pokud použijete olympijský úchop, dočkáte se při dopadu tětivy jen mírného zabručení, které snadno přehluší zvuk klapačky. SFka mlátí o poznání více. Jakmile ovšem sáhnete pod končík, začnou bohužel mlátit i Hoyty. Možná méně než běžná ramena, ale přesto znatelně.

Vliv na funkci lukostřelce

Dobře. Takže jsme se dozvěděli poměrně očekávanou věc, že je v ramenech při diametrálně odlišné ceně diametrální rozdíl, že se Hoyty příjemně tahají a střílí s podstatně menší energetickou ztrátou. Že se od toho odvíjí i testování luku, které se zdá na dražších ramenech snadnější. Musíme si ale také ptát jaký to všechno má vliv na funkci. Pominu-li nepřímé vlivy plynoucí z trochu silnějšího luku (což nemusí být nutně negativní), je dopad ramen na přesnost střelby poměrně zanedbatelný. Ať už jsem střílel z kteréhokoli luku, výsledek byl zhruba podobný. Přičemž diferenci bych snadno přičetl momentálnímu rozhození z náhlé výměny ramen. SF byly trochu náchylnější k chybě při string walkingu. Pokud byl ale šíp vystřelený čistě, šel prostě tam kam jít měl. Dražšími rameny se vám bude lépe a pohodlněji střílet, ale lepšího lukostřelce z vás neudělají. Bohužel.

 

06 sf vs hoyt tloustka
Díky černým linkám to není moc patrné, rameno SF (s bílým pruhem) je o trochu tlustší, než Hoyt

 

Stojí to skutečně za to?


Těžko říct. Zapřádal jsem rozhovor s výrobcem ramen, který celkem racionálně tvrdil, že nejlepší ramena závisí na nejlepším materiálu. Ten by na jeden pár měl vyjít zhruba na šest tisíc korun. Plus práce a nějaké fixní náklady. Finální cena ramen z nejlepšího dostupného materiálu tedy vychází na cca 12tis. Což po pravdě zhruba odpovídá i běžným cenám většiny ramen. To že jsou top Hoyty (ale třeba i MK) skoro dvakrát dražší je tedy patrně pouhopouhý příplatek za značku (případně za to, že s nimi někdo vyhrál olympiádu, nebo nastřílel rekord).

Osobně jsem došel do fáze kdy se mi dobře střílí s oběma typy ramen. Oběma při trochu jiné příležitosti, ale kdybych se měl dnes rozmýšlet nad nákupem ramen Quattro za aktuálního kursu dolaru, po tom co jsem měl tu čest s nimi sezónu střílet, asi už bych se do nich moc nehrnul. Neříkám, že si musíte kupovat zrovna SFka. Ale platit oproti jiným třetinu až polovinu ceny ramen navíc za pouhé drobné zlepšení pocitu při nátahu je podle mě poměrně zbytečné, když víc desítek nestřílí ani ty nejdražší z nich. Navíc když jsou k dostání srovnatelná ramena z dílny W&W za trochu lepších cenových podmínek.

Nevím. Asi je to možná trochu i věc vývoje, ale člověk z počátku kouká do katalogů a obdivuje všechny ty nablýskané krasavce. Má pocit že bez nich nemůže žít, tak si je koupí, střílí a zjistí, že si tím stejně nepomůže. Přiznám se, že dneska už mě víc zaujme střelec co si jde po práci vystřelit na nějaký lokální závod a dokáže se základním vybavením opravdu pěkné výsledky (například jako se to stalo nedávno na halovém MČR, kde vyhrál kategorii holý luk střelec s vybavením tak základním, že bych nevěřil, že to je vůbec možné), než nafintění olympionici obalení reklamními slogany s blýskavičným chirurgickým náčiním v rukou. Možná i to je jeden z důvodů proč jsem vnitřně přilnul spíše k SF byť jsou to docela příšerné kopáče. Užívám si tak s nimi výsady dostatečně nedokonalého lukostřelce, který si stále ještě může vybírat vybavení a není omezený pouze na špičkové produkty.

Konečné zvážení je na každém. Ale tvrdit, že kdo nemá Quattra, jako by nebyl, není přes všechny jejich kvality moc odpovídající realitě. Je sice v lukostřelbě pár kusů vybavení o kterém si myslím, že by ho měl mít každý (kostky od Rinehartu, buttony od Baitera...). Ale tahle ramena k nim i přes svou nezpochybnitelnou výjimečnost tak docela nepatří.

ML.


disbut2