TrickPinSystem (seriál Jeden pin by nestačil?-část 4)

13 úno 2014 08:50
Napsal Administrator
Kategorie: Pokročilé

Technika, nazvaná svým autorem Trick Pin System, představuje zajímavý pokus, jak si pro lovecké využití vystačit pouze s jedním pinem a to pro poměrně velký rozsah loveckých vzdáleností ...

Docela dlouho jsem nosil v hlavě nápad něco sepsat na téma „stačí nebo nestačí jeden pin“. Ale stále se mi do toho moc nechtělo. Tenhle stav trval docela dlouho. Teprve, až jsem na Internetu před nějakou dobou objevil techniku Trick Pin System, byla to taková příslovečná „poslední kapka“ ...

Upozornění : tento text vznikl na základě původního článku Trick Pin System , jehož autorem je Darin Cooper a který byl publikován na serveru www.rokslide.com. Autor mi ochotně dal svolení prezentovat jeho techniku na našem webu, přeložit potřebné části textu a použít obrázky. Za jeho ochotu mu děkuji ...

Na původních obrázcích ponechám s dovolením původní jednotky (yardy (zkratka yd) a palce/inche (zkratka “ )) Pokud zapomenu někde uvést převod na m a cm, pak přepočet je snadný - cca 1yd = 0,9m a 1“ = 2,54cm

Pokud jste si už pročetli 2.díl seriálu s názvem Pro silný luk musí stačit jeden pin !? a pozorně si prohlédli přiložené obrázky – grafy s trajektorií letu šípu, možná jste si všimli dvou zajímavých skutečností :

Šíp, přilétající k cíli, už je na sestupné dráze. Při zasažení cíle už vlastně klesal (a to delší dobu). A toto klesání se postupně zrychluje – šíp s rostoucí vzdáleností poměrně rychle mění svojí výšku.
V praxi to přináší nepříjemný problém – odhad vzdálenosti k cíli musí být co nejpřesnější. Stačí relativně malá chyba v odhadu a rozdíl ve výšce šípu už může být docela velký
A naopak, v oblasti svého maxima je křivka letu šípu hodně plochá. Poměrně dlouho (nebo spíš daleko) předtím než dosáhne maxima/vrcholu a poměrně dlouho potom není odchylka ve výšce nijak dramatická. A že by této ploché části letu šípu bylo výhodné využít.
Jenže, tato krásná plochá část je bohužel hodně vzdálená od vlastního cíle. Jako „na potvoru“ se vždy nachází zhruba v polovině skutečné vzdálenosti k cíli.

Přesto ale existuje způsob, jak této ploché části křivky využít ke svému prospěchu. A právě tento způsob se označuje jako TrickPinSystem.

Trocha teorie na začátek

Začneme obrázkem, který ukazuje počítačovou simulaci z programu Archer’s Advantage. Jedná se o konkrétní konfiguraci autora, kterou v textu nijak podrobněji nespecifikoval.

To zase tolik nevadí. Důležité především je, že se jedná o reálnou konfiguraci. Žádný vymyšlený teoretický „superluk“. Spíše naopak. Odhaduji, že se jedná o běžný, silnější luk, ale nejde o žádný nesmyslný extrém. Pro pochybovače přikládám obrázky reálných konfigurací obou svých luků – Bear Motive 6 (rychlost šípu cca 297 fps) a Bear Anarchy s rychlostí šípu 285fps. Oba „vyrobené“ v programu SFAX. Můžete vidět, že oba mé luky mají dokonce ještě o kousek plošší křivku než prezentuje autor.

OK, pojďme na úvodní obrázek

K němu doplním následující vysvětlení :

Šíp protne záměrnou linii (výška = 0), ve vzdálenosti 52 yardů (47,5m). To je tedy vzdálenost, na kterou jsme stříleli a mířili. Na našich mířidlech jsme použili pin nastavený a určený pro tuto vzdálenost.
Nejplošší část křivky letu šípu je poblíž maxima – vrcholu. Tam, kde šíp nejprve pomalu stoupá, pak dosáhne vrcholu a následně začne pomalu klesat.

Toto místo je ale „na hony“ vzdáleno od místa/vzdálenosti na kterou jsme stříleli/mířili. Protože u cíle už šíp pouze klesá. A klesá stále rychleji a rychleji.

Žlutá oblast (pruh) odpovídá zvolenému terči, kterým je 3D terč Mule Deer (firmy McKenzie), kde velikost oblasti hodnocené 10 body je cca 6“ (15cm). Takže 3“ nahoru a 3“ dolů = dohromady 6“ (program Archers Advantage umí docela pěkné věci).
Stejně velkou oblast si autor přenesl na vrchol křivky letu šípu. Tzn. úplně na maximu je horní hranice (horní modrá čára) o 6“ níž (na úrovni 9) je pak dalšíí – spodní hranice (spodní modrá čára).
To znamená, že pokud se trajektorie šípu nachází kdekoliv MEZI těmito dvě modrými čarami, je v rozmezí 6“ (15cm).
Když se podíváme na spodní osu (udávající vzdálenost) zjistíme, že vystřelený šíp vstupuje do této oblasti ve vzdálenosti cca 10yd (9m) a zůstává v ní až do vzdálenosti 42,5yd (cca 39m) . Jen pro úplnost - svého maxima=vrcholu dosáhne trajektorie letu šípu ve vzdálenosti 26yd (23,7m).
Oranžový bod, který je umístěný ve vzdálenosti 26yd ve středu modře vyznačené oblasti, ve výšce 12“, nám reprezentuje cíl . Střed. Umístění životně důležitých orgánů, které chceme zasáhnout.

Pokud jste právě teď lehce zmateni tím, co vše to vlastně znamená, pletou se vám všechny ty „oblasti“ a hranice, buďte v klidu. Po převedení do praxe (o kousek níže), už to bude mnohem jasnější a pochopitelnější.

Stejně tak nezačínejte zoufat, pokud nemáte k dispozici program pro počítačovou simulaci. I bez něj se obejdete. I když, já osobně vám podobnou investici vřele doporučuji. Takové programy neumí jen kreslit křivky letu, ale hodí se pro spoustu dalších užitečných informací – spočtení rychlosti šípu, volba správných šípů pro váš luk (Spine) atd ... viz článek Výběr šípů pomocí programu ?

A teď v praxi

Jediné, co budete skutečně potřebovat je :

váš luk a šípy a terč a náladu na pár testovacích výstřelů
kus kartónu o velikosti cca 60 x 30cm (orientovaný na výšku)
Na kartón nalepte v jeho polovině vertikálně samolepící pásku (např. elektrikářská páska) vhodné, kontrastní barvy. Dejte si záležet, aby páska byla skutečně vertikálně - kolmo k zemi.
Cca 20cm od horního okraje kartónu nalepte kus pásky (o délce zhruba 30cm). Nalepte jej vodorovně – kolmo na vertikální pásku. Na obrázku má tato páska oranžovou barvu.

Tím jsme vytvořili cíl, kříž reprezentující střed. Sem chceme, aby dopadaly naše šípy. Toto místo na terči, tento střed se v angličtině označuje jako „Býčí oko“ - Bull’s Eye (dál v textu si dovolím používat zkratku BE)

Toto BE si můžete ještě zvýraznit nalepení nějakého kolečka. Na obrázku je to oranžové kolečko s černým středem.

Další dva vodorovné pásky nalepte 3“ (7,62cm) nad a 3“ pod tuto oranžovou pásku. Na obrázku mají modrou barvu. Tyto dvě pásky jsou od sebe vzdáleny 6“ (15,25cm) a vlastně odpovídají dvěma modrým čarám z výše uvedeného grafu – označují oblast mezi dvěma modrými čarami. Tyto modré pásky označují hranice oblasti, do které budou muset dopadat naše šípy
Finálním krokem přípravy našeho terče je nalepení posledního vodorovného pásku. Nalepte jej 12“ (30,5cm) pod střed (Bull’s eye]. Tento pásek je důležitý. Bude se používat pro míření a já jej proto budu nazývat „mířící" pásek
V tomto okamžiku by váš terč měl vypadat nějak takto :

Takto „vyzdobený“ kartón připevněte na váš terč.

Tím máme hotovou přípravu a teď už nás čeká střelba, nebo spíše nastřelení.

Nyní musíme zjistit, na jakou vzdálenost budeme mířit. Na jakou vzdálenost máme mít nastavený mířící pin. Na výše uvedeném grafu to byla vzdálenost 52yd. Ale to je vzdálenost platná pro luk pana Coopera. Vy, nebo já, ji budeme mít určitě trošku jinou - v závislosti na naší konfiguraci a tedy v závislosti na rychlosti našeho šípu.

Začneme na odhadnuté výchozí vzdálenosti a budeme ji případně trošku upravovat než najdeme správnou vzdálenost.

Dobrou pomůckou pro určení výchozího bodu může být rychlost našeho šípu (změřená, spočítaná nebo prostě odhadnutá) :

Pokud je rychlost šípu v rozmezí 250-290fps zkuste jako mířící pin použít ten, který je nastavený pro 50yd (cca 46m)
Pokud je rychlost v rozmezí 290- 320 fps, zkuste použít jak mířící pin ten, který je nastavený pro 55 yd (50m)
Pokud je v rozmezí 200-250fps použijte jako mířící pin ten pro 45yd (41m)
Pokud je šíp pomalejší než 200fps, použijte jako mířící pin ten pro 40yd (36,5m)

Pokud nemáte pin nastřelený na potřebnou vzdálenost (viz výše) tak si ho prostě nastřelte. Klasickým způsobem. Stoupněte si na danou vzdálenost, střílejte do terče a seřizujte pin tak dlouho, než budou šípy létat kam mají. Tak, teď už ten pin máte :-)

Nyní se postavte od terče do vzdálenosti, která odpovídá polovině vzdálenosti vašeho mířícího pinu. Např - pokud vám vyšla vzdálenost 50yd (46m), postavte se od terče do vzdálenosti 25yd (23m).

Proč polovina ? Podívejte se na graf.

Tato poloviční vzdálenost by měla odpovídat vrcholu - nejvyššímu bodu trajektorie letu vašeho šípu. A střelba z této vzdálenosti by měla odhalit nejvyšší bod křivky, po které váš šíp na cestě k cíli letí.

TEĎ HODNĚ DŮLEŽITÁ INFORMACE – pamatujte si, že při střelbě míříte VŽDY na místo, kde se kříží svislý a ten nejspodnější vodorovný pásek. Na ten, který nazýváme „mířící“. Na ten, který jste nalepili 12" pod BY. Vždy míříte na toto místo. Ano takhle dolů. Pořád a jenom sem.

Vystřelte několik testovacích šípů. Soustřeďte se na správné míření – váš mířící pin zaměřujete na mířící pásek a při míření se soustřeďte především na dodržení správné výšky. Zajímá nás vertikální odchylka. Případná stranová chyba pro nás teď není nijak důležitá.

Pokud stojíte ve správné vzdálenosti (přesněji, v polovině té správné vzdálenosti) pak šípy dopadají velmi těsně k horní pásce (vzdálené 3“ nad BY). Pokud je tam nějaký větší rozdíl, je vzdálenost špatná. Musíte upravit mířící pin – upravujete ho stejným směrem jakým míjíte horní pásku.

A další důležitá informace - pokud, vzhledem k výšce dopadajících šípů, budete muset měnit vzdálenost mířícího pinu musíte také upravit vzdálenost, ve které stojíte a ze které míříte. Tak, aby šlo vždy o polovinu vzdálenosti „mířícího pinu“. Pamatujte si, že hledáte vrchol trajektorie. A ten je v polovině. Proto i Vy musíte vždy stát v polovině vzdálenosti.

Například, jestliže posunete mířící pin na 46yd, musíte se také vy přesunout na polovinu – 23yd. Pokud naopak přesunete mířící pin na, dejme tomu, 52yd, i vy se musíte přesunout na „polovinu“ – tedy 26yd.

Tyto změny – posuny a přesuny provádějte tak dlouho, dokud šípy nedopadají na horní pásek. Na obrázku vidíte stav, který chcete dosáhnout.

Tyto šípy byly vystřeleny ze vzdálenosti 26yd, zatímco mířící pin byl nastaven na 52yd. Šípy dopadají tam, kam mají - na horní pásek.

To v praxi znamená, že :

toto je maximum. Vrchol křivky. Výš už šíp nepoletí a tudíž ani nedopadne
trajektorie šípu je taková, že při střelbě ze vzdálenosti VĚTŠÍ a také MENŠÍ bude šíp dopadat níž
tudíž toto je největší možná odchylka směrem NAHORU od cíle (Bull's Eye), ke které může dojít

Jakmile vám „sedí“ horní hranice – šípy dopadají na horní pásek, přichází čas na to odhalit kde je „spodní hranice“

Volně se pohybujte sem a tam ve vzdálenosti od cca 10yd (9m) do 45yd+ (41m+) a opakujte testovací střelbu. Stále míříte na mířící pásek (12“ pod BE). Vaším cílem je určit, kde jsou váš šíp „hraniční“ vzdálenosti. Tedy, kde nejblíže k cíli a kde nejdále od cíle ještě šípy dopadají nad pásek nalepený 3“ pod BE.

Vaše šípy budou dopadat mezi horní a spodní pásek, maximálně 3“ nad BE a maximálně 3“ pod BE. Dopadají tedy do prostoru o velikosti 6“, což je oblast, kterou jsme si určili jako velikost oblasti, kterou chceme zasahovat (vzhledem k velikost oblasti smrtelného zranění)

Střelba ze vzdálenosti 42,5yd znamená, že šípy dopadají na spodní hranici zvoleného 6“ limitu.

V této chvíli vaše „práce“ s nastřelením končí :

Máte správně nastavený mířící pin na určitou vzdálenost, typickou pro vaši konfiguraci.
Víte, že pokud budete mířit tímto pinem, nikdy se vám šíp nedostane NAD horní limit – v našem případě 3“
A znáte vzdálenost limity vzdálenosti MIN a MAX ve které šíp dopadá nad spodní pásku (3“ pod BE).
Tzn. při střelbě v jakékoliv vzdálenosti OD MIN až DO MAX vám bude šíp dopadat do určené oblasti .. „okna“. O velikosti 6“ (3“ + 3“). Stále se bavíme o vertikální odchylce.

Vaše konkrétní výsledky budou pochopitelně záviset na rychlosti vaší konkrétní konfigurace – luk .vs. šípy. V případě, že vaše šípy létají rychlostí kolem 320fps, může být vaše hraniční vzdálenost cca 47yd (43m). Pokud vaše šípy létají rychlostí „jen“ 200fps, pak vaše hraniční vzdálenost může být jen 35yd (32m)

Proč právě 6" ?

Možná někoho zarazila tolerance s jakou jsme volili požadovanou oblast / okno. Tedy 6“ (15cm). Proč právě 6“ ?

Pouze proto, že jsme si ji takovou stanovili. Vycházeli jsme z modelu 3D a velikost „okna“ požadované přesnosti. A autor vycházel také z toho, že tato velikost odpovídá velikosti oblasti, kterou musíte zasáhnout pro spolehlivé smrtelné zranění. Pokud budete lovit velkou zvěř (podobně jakou autor techniky), pak je tato tolerance v pořádku.

Pokud budete lovit menší zvěř, je nutné předpokládat, že oblast, kam je nutné umístit zásah pro smrtelné zranění je menší. Menší tedy musí být i cílová oblast/okno. Není problém.

Dejme tomu, že se rozhodneme omezit velikost oblasti na 4“ (10cm). Ať vzhledem k typu lovené zvěře, nebo prostě proto, že chceme. Jediné, co musíme změnit, je umístění horní a spodní hranice - horní a spodní pásky prostě nalepíme jinam. Od středu (BE) budou umístěné ve vzdálenosti pouze + a – 2“

Tím jsme omezili prostor, kam naše šípy musí dopadat. Musíme pochopitelně zopakovat proces nastřelení. Zjistit na jakou vzdálenost má být nastavený mířící pin a následně OD a DO které vzdálenosti dopadají kam mají – do zvolené oblasti/okna.

Naopak, pokud budete lovit skutečně velkou zvěř, není problém oblast/okno zvětšit – třeba +/- 4” = celkem 8”

A stejně tak není problém upravit si požadovanou oblast „asymetricky“. Třeba povolit toleranci 2“ směrem nahoru a 3“. Tím můžete eliminovat nebezpečí tzv. "vysoké rány". Vše závisí na vašem rozhodnutí a následně na tom, jak si nalepíte pásky označující oblast/okno.

"Zrada" je ukrytá v míření

Až doposud to vše může vypadat krásně. Jeden pin, s rozumnou vertikální chybou a to vše v parádním rozsahu vzdáleností třeba 15m až 43m. No nekupte to :-)

Je to moc hezké na to, aby to byla pravda, že ?

Takže někde bude zrada? Ano, pochopitelně tu „zrada“ je.

Pokud jste předchozí text četli pečlivě, víte, že při nastřelování, při střelbě jsme mířili VŽDY na „mířící“ pásek – tedy ten nejspodnější. Vždy tam a pouze tam.

Šípy nám dopadaly nahoru, na cíl, někam do oblasti mezi horní a spodní pásek. Dopadaly mnohem výše než je místo, na které jsme mířili. Dopadaly úplně jinam, než jsme mířili. Tedy ne úplně jinam, ale nějakých 12“ výše než míříme.

To znamená, že úplně stejně musíme mířit i při skutečné střelbě na skutečný cíl. Nemíříme tedy tam, kam chceme aby šíp v ideálním případě dopadl, ale celých 12“(30cm) pod něj.

A to může být trošku komplikovanější. Je to docela nepřirozené. Je to proti všemu, na co jste až doposud byli zvyklí.

Vidíte cíl. Musíte určit místo kam chcete umístit šíp, aby zásah byl smrtelný. S ohledem na toto místo musíte odhadnout další místo 12“ pod ním a tam zamířit.

Pro ukázku si prohlédněte následující obrázky – oranžový bod je místo kam chceme v ideálním případě umístit zásah, zelený bod pak znázorňuje správný náměr – místo pro míření posunuté o 12“ níž.

Zatímco u velké zvěře bude bod pro míření v ještě jakž takž přijatelném místě – na spodní straně břicha ...

... u menší zvěře už bude to správné místo pro míření úplně „mimo“

Což pro netrénovaného střelce může být, a asi i bude, docela dost nepříjemné.

Je jasné, že pokud byste chtěli tuto techniku použít v praxi, bude potřeba pořádně potrénovat.

Budete muset naprosto spolehlivě odhadnout oněch klíčových 12“. Intuitivně, okamžitě a správně.

A budete muset přesvědčit vlastní mozek, že i když míříte úplně jinam, je to v pořádku. Půjde o zvyk.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že při lovu nejste na závodech. Cílová oblast není kroužek o průměru 2cm. A že oblast, která zajistí smrtelné zranění a spolehlivý úlovek je relativně velká. Takže drobné chyby se tolerují.

Autor ve svém článku doporučuje následující trénink:

připravíte si 12“ provázek na jehož jeden konec pověsíte tenisový míček
volný konec provázku vždy připevníte na cíl. Na místo, kam chcete, aby dopadaly vaše šípy.
Tenisový míček visí 12" pod cílem.
Tenisový míček představuje jasný bod, na který máte mířit. Je dobře vidět, přitahuje pozornost, dobře se na něj soustředí.
Míříte na míček a šípy dopadají kam třeba - na cíl
Autor doporučuje trénink na 3D modely zvěře, ideálně těch, které hodláte lovit.
Poměrně brzy prý získáte velmi dobrý odhad pro onu klíčovou vzdálenost.
A hlavně "uvěříte", že míření mimo cíl je OK

Další možnou slabinou této techniky je, pokud zvěř zakrývá terén, porost atd ... obzvláště pak tu část, kam máme mířit

V tomto případě kryje hustý podrost spodek zvěře. Letu šípu by to možná zas tolik nevadilo, ale máte úplně zakryto místo, kam máte mířit. Špatně se bude odhadovat oněch 12“, takže není možné spolehlivě odhadnout záměrný bod. Lovec by si měl výstřel ve stylu TrickPinSystem úplně odpustit.

Nic vám však nebrání tuto techniku zkombinovat s klasickým mířením. Např. mít na 3-pinových mířidlech první 2 piny nastavené „klasickým způsobem – na konkrétní vzdálenosti např. 25 a 35m a teprve poslední pin mít nastřelený pro TrickPinSystem. V danou chvíli si můžete zvolit způsob, jakým budete mířit a střílet, v závislosti na tom, co je pro vás výhodnější.

Závěr

Doufám, že se mnou budete souhlasit, že technika TrickPinSystem je zajímavá. Ono vlastně nejde o revoluční objev. Autor článku byl sice první, který ji popsal a publikoval takto detailně, ale podle diskuzí používá něco více či méně podobného řada lidí už delší dobu.

Jen aby bylo naprosto jasno. Toto je autor původního článku. Nejsem to já :-)

Otázkou je, jak moc je použitelná pro loveckou praxi. Nebo jinak - o použitelnosti obecně asi nebude diskuze, protože autor a jeho kamarádi tak loví. Viz obrázek vpravo.

Mluvím spíš o tom, jak je použitelná třeba pro mě.

Jestli jsem ochoten a schopen absolvovat proces nastřelování a zjišťování správné vzdálenosti „mířícího pinu“.
Jestli jsem schopen a ochoten dostatečně trénovat „atypické míření“ a hlavně jestli jsem vůbec schopen „vnitřně přijmout“ střelbu stylem, kdy mířím mimo cíl.
A jestli vůbec chci :-)

Tohle jsou otázky na které si bude muset odpovědět každý, koho tato technika zaujala a kdo by uvažoval nad jejím případným použitím v praxi.