Jednopinová mířidla (seriál Jeden pin by nestačil? - část 3 )
- Napsal Administrator
- Kategorie: Pokročilé
Pokud jste si přečetli předchozí díl miniseriálu, mohli jste získat dojem, že mířidla s jedním pinem vlastně nemají důvod existovat. Tak to pochopitelně není. Jednopinová mířidla najdete v docela široké nabídce ....
Pokud se začnete poohlížet po jednopinových mířidlech, zjistíte, že nabídka je docela široká. A pokud jste snad očekávali, že se bude jednat o „slevněnou“ variantu, tedy něco, co stojí ve srovnání s vícepinem jen „pár šupů“, budete nemile překvapeni.
Většina jednopinů stojí víc, většinou mnohem víc a někdy i několikanásobně víc. Zatímco běžný vícepin stojí kolem 80-100 USD, TR React (jeden z nejdražších) je ke koupi na bratru 150 USD, v nabídce jednopinových mířidel najdete modely, které se „bez uzardění“ nabízí za cca 400 USD. A to si ještě musíte připlatít za „hlavu“ a máte štěstí, protože je to celé zrovna ve slevě :-)
Důvodů proč to tak je, je hned několik :
- Je potřeba vyřešit požadavek na střelbu na větší vzdálenosti. A protože chybí více pinů, obsahuje mířidlo nastavovací mechanismus. Ten by měl být proveden mnohem kvalitněji, protože lze předpokládat, že s tím budete docela často hýbat.
Není to jen takové „jednou-nastav-utáhni-a-dost“ jako u běžných vícepinů, ale každá změna vzdálenosti znamená mechanismus povolit, přenastavit, utáhnout a za chvíli znovu a znovu. Materiál musí být kvalitnější, konstrukce složitější, zpracování perfektní. - Navíc, většina takových mířidel jsou čistě sportovní speciály. Určené pro vynikající střelce do situací, kde už rozhoduje každý milimetr. Klasickou ukázkou mohou být třeba mířidla firmy Sure-Loc a např. jejich IconX550. Provedení, materiály, to vše na nevyšší možné úrovni. A cena tomu pochopitelně odpovídá.
Kromě toho, že sportovní mířidla jsou pro naše lovecké použití až zbytečně dokonalá a drahá, jsou také až zbytečně choulostivá. Při jejich konstrukci se předpokládá, že se k nim budete chovat s patřičnou úctou a péčí. Nikdo neočekává, že se s nimi budete prodírat křovím, narážet s nimi do stromů a větví a že vám občas spadnou i s lukem na zem.
Právě pro tento účel nabízí výrobci mířidla podobné konstrukce, která jsou (nebo by aspoň měla být) odolnější. Mechanismus nemusí být nutně tak dokonalý a jemný, ale zase víc vydrží. Dobrým příkladem jsou např. mířidla firmy SpotHogg a z jejich nabídky třeba model BossHogg, který je obrázku vpravo.
Jak to funguje ?
Pokud jste si pročetli přechozí článek tohoto seriálu Pro silný luk musí stačit jeden pin !?? už asi víte, že jeden pin pro pokrytí různých loveckých vzdáleností prostě nestačí. Alespoň většinou nebo moc jednoduše.
Jenže na těchto mířidlech najdete pin pouze jeden. Žádné další piny, kterými bychom mohli pokrýt další vzdálenosti tu prostě nenajdete. Takže požadavek střelby na různou vzdálenost musí být vyřešený jinak - pomocí mechanismu mířidel nastavujete celou zaměřovací hlavu. Prostě ji zvedáte výš nebo naopak spouštíte níž.
V praxi to vypadá asi tak :
- odhadnete vzdálenost k cíli
- nastavíte mířidla na požadovanou vzdálenost. Pomocí mechanismu zvednete-spustíte celou hlavu mířidel do potřebné výšky.
- zamíříte
- střílíte
Super. Míření je opravdu pohodlné a příjemné. V zorném poli máte jeden jediný pin. Nic co by vás rozptylovalo. Nic co by se pletlo. Pohoda.
Jenže, má to jeden háček, na který už jste dozajista přišli sami. Jde o nutnost před vlastní střelbou nejprve nastavenit vzdálenost pomocí mechanismu. To znamená, že před samotným výstřelem musíte docela pracně a dost dlouho motat a kroutit s nějakým čudlíkem, než nastavíte vzdálenost jakou potřebujete.
Pokud se budeme bavit o pohotové střelbě, pak toto řešení nesnese s vícepinovým mířidlem srovnání. Zatímco u vícepinu odhadnete vzdálenost, natáhnete luk, zamíříte přes příslušný pin a .. bác. Tady kroutíte a kroutíte ... než dokroutíte, možná kořist je asi pryč.
Výrobci se tento nedostatek pochopitelně snaží řešit a tak v konstrukci mířidel téměř vždy najdete nějaký "rychloposuv". Ale i tak musíte něco zmáčknout - tím uvolníte mechanismus, pak posunout a pak povolit - mechanismus se opět uvede do chodu a teprve poté dotočit na jemno na požadovanou vzdálenost. Rychlejší, ale k pohotovosti vícepinů to má prostě daleko.
Jak velký problém to vlastně je? Záleží, k čemu luk a na něm namontovaná mířidla používáte. Nebo co vlastně chcete. Jak moc vás trápí „pohotová střelba“, protože:
- pokud s lukem střílíte na závodech do terče, není co řešit. Vzdálenost je daná a pochopitelně známá. V klidu před závodem nastavíte co potřebujete, nastřelíte, případně jemňounce doladíte a máte vše jak se patří.
- Pokud s lukem střílíte třeba 3D, pak sice vzdálenost oficiálně známá není, ale vy máte spoustu času ji odhadnout a v klidu „namotat“ na mechanismu co potřebujete.
- Pokud ale lovíte, pak může být situace už jiná. Naschvál píšu „může“, protože pokud lovíte tzv. „na čekanou“ znáte místo, které jste si vybrali. Můžete si dopředu vymyslet kde stojíte vy, kudy a kam přijde zvěř. Vlastně už dopředu víte na jaké vzdálenost budete případně střílet. A ty vzdálenosti jsou většinou hodně podobné .."20m k tomu stromu, 23 támhle na střed paseky a dozadu k pařezu je to maximálně 26m". Tedy přijdete, nastavíte, čekáte. Pravděpodobnost, že byste zničehonic museli střílet na 40m je vlastně nulová a v tomto případě vám i jednopinová mířidla budou bohatě stačit.
- Opravdový malér ale nastane, pokud se volně pohybujete terénem a opravdu netušíte odkud a v jaké vzdálenosti se může objevit možný cíl. Může to být kdekoliv a právě zde se Jednopinová mířidla ukáží jako naprosto nevhodná. Je to jen můj názor, klidně si mějte jiný, ale ... nejste nikde ukrytí (žádný posed), jakýkoliv pohyb navíc může znamenat zrazení zvěře. Potřebujete být pohotoví, rychlí a využít třeba jen několik vteřin, co se vám k výstřelu nabízí. Poslední, co potřebujete je zuřivě bojovat s nějakým mechanismem.
Jedinou funkční možností, která mě napadá je přednastavit mířidla na nějakou „střední“ vzdálenost – např. 25m a střílet pouze, pokud se cíl objeví v rozumné vzdálenosti – dejme tomu od 15 do 30m s tím, že budete „od oka“ kompenzovat náměr – trošku níž nebo výš.
Je ale jasné, že jednopinová mířidla nejsou pro volný lov (anglicky „stalking“ u nás snad „šoulačka“) příliš vhodná. Proto je zajímavé sledovat názory a jejich oblíbenost třeba na amerických diskuzních fórech. Tam, kde lovci loví převážně z posedů a plošin (převážně zalesněný Východ) je počet zastánců a uživatelů jednopinů mnohem větší než dál na Západě, kde se lovci volně pohybují terénem, který je často otevřený a vyžaduje pohotovou střelbu na různé vzdálenosti a tudíž většina z nich „přísahá“ na multipiny.
Pár detailů navíc
Pokud vás tyto mířidla zaujala a zatím jste neměli možnost se s nimi blížeji seznámit, možná vám přijde vhod pár detailů navíc. Nejsem žádný extra odborník, takže jsem to sem „nasypal“, jak mě to zrovna napadlo :-) Případné doplnění a upřesnění pochopitelně vítám.
Mechanismus pohybu
Mechanismus posunu je většinou řešený pomocí „šroubovice“. Jak otáčíte nastavovacím knoflíkem, posunuje se celá hlava mířidel nahoru nebo dolů. Ten pohyb je poměrně jemný=pomalý, a tak konstrukce umožnuje většinou nějaký rychloposuv. Tak, aby vám umožnil v případě potřeby rychlejší přesun o větší kus.
Technické řešení posuvu a případného rychloposuvu se u různých výrobců liší. Např. na prvním obrázku o kousek níž jsou již zmíněná mířidla BossHogg. Označený je „knoflík“, jehož otáčením provádíte "běžný" pomalý posun. Když celý tento knoflík vyklopíte bokem, uvolníte mechanismus a můžete prsty volně otočit celým kruhem. Pak zase vrátite "knoflík" kde byl, mechanismus zacvakne a vše je v původním stavu - funguje zase už jen pomalý/jemný posuv.
Jinak řešený mechanismus posunu nabízí např. mířidla firmy HHA – z druhého obrázku je snad patrné, že pracují na principu páky, která pohybuje hlavou mířidel.
 |
 |
| kontrolní prvky na mířidle SpotHogg model Boss - otáčecí kolečko a rychloposuv | ovládání mířidel HHA pracuje na principu páky zvedající hlavu mířidel |
Nastřelení pro váš luk
Je logické, že i tato mířidla si po namontování na váš luk budete muset „zastřílet“. Tzn. zjistit v jaké výšce má být hlava mířidel pro tu kterou vzdálenost. To pochopitelně závisí na konkrétní rychlosti vašeho luku - konkrétní konfiguraci luku, vybavení a šípů, které používáte.
Na mířidlech vždy najdete něco jako „ukazatel“ – většinou nějaký "drátek", nebo hrot a místo kam si nalepíte papírovou pásku s označením vzdáleností.
 |
 |
 |
| ukazatel a místo pro nalepení informací o vzdálenosti | trošku jiné, ale v podstatě stejné, provedení u mířidel HHA | opět víceméně to samé od firmy CBE |
Nastřelení si buď provedete „klasickým“ způsobem – tzn. stoupnete si na 20m, střílíte a nastavujete mířidla nahoru/dolů tak dlouho až „to sedí“. Pak si na papírový pásek uděláte čárku a napíšete k ní „20“. Pak se přesunete na 30m a to samé, až si na papírovou pásku napíšete „30“. A zase znovu ... a tak dlouho, než budete mít na pásce označené všechny vzdálenosti, které vás kdy mohou zajímat.
Nebo se zkusíte spolehnout na předpřipravené pásky. Výrobci k mířidlům často dodávají celou sadu různě kalibrovaných pásků (třeba samolepících) – tzv. „Sight Tapes“. Na nich bývá uvedeno pro jakou rychlost šípu ten který pásek platí. Jednotlivé verze pásku v podstatě odpovídají různým balistickým křivkám letu šípu v závislosti na jeho rychlosti. Obrázek vpravo vám dá představu o čem je řeč.
Vy si vyberete ten správný (podle konkrétní rychlosti vašeho šípu na vašem luku) a ten pásek použijete – nalepíte. Pokud máte štěstí, pak vše bude „sedět“ a vy jste si ušetřili práci se zastřelováním a tvorbou vlastního pásku. Možná si jen někde označíte malou odchylku.
Pokud u vašich mířidel žádné pásky nebyly, nebo prostě neodpovídají, vůbec nemusíte zoufat. Podobnou pásku vám „vyrobí“ vlastně všechny počítačové programy (ať TAP nebo SFAX), případně podobné on-line aplikace najdete i na netu.
Vždy jde o počítačovou simulaci toho jak šíp o rychlost XYZ poletí vzduchem a jaká bude jeho křivka. Pokud zadáte správné vstupní hodnoty, vytvořený pásek by měl odpovídat trajektorii vašeho šípu.
No, a pokud se vám z nějakého neznámého důvodu stále nedaří nalézt ten správný předpřipravený pásek, vždy si ho můžete vyrobit na základě vlastního nastřelení.
Zajímavou novinkou, která se objevila pro letošní rok v nabídce Trophy Ridge je model React One. Vychází z loňského topmodelu firmy 5-pinových mířidel TR React a využívá stejnou „vychytávku“, nazývanou honosným názvem „Smart Pin Technology“. Vychytávku, která skutečně funguje.
Jen ve zkratce stručný popis – první pin mířidel nastřelíte např. pro 20m a druhý pin např. pro 30m. Ostatní zbývající piny se samy roztáhnou do správných pozic pro vzdálenosti se stejným rozestupem – tedy 40, 50 a 60m. Mechanismus posunu dokáže z pozice prvních dvou pinů „dopočítat“ tvar balistické křivky. Více informací najdete v článku Trophy Ridge React – Minirecenze.
U React One jde vlastně stejný princip, pouze pin je jeden. Opět nastřelíte pouze dvě vzdálenosti - první a třeba druhou a ostatní se „dopočítají“ z balistické křivky. Podrobnější informace najdete třeba na firemní videu
Je to zajímavá "vymyšlenost" a pokud funguje (reakce uživatelů to potvrzují), může znamenat výraznou úsporu času a energie. Nicméně si neodpustím subjektivně laděnou poznámku – designově je to docela hrůza. Starší React byly a jsou krásná mířidla, ale tohle bych si na luk asi nedal. Nebo bych se hodně rozmýšlel. O funkčnosti ale nediskutuji.
Klasická montáž nebo Dovetail ?
Klasickou montáž, kterou vidíte na obrázku vpravo, pravděpodobně dobře znáte z vašich stávajících vícepinových mířidel. V těle mířidel jsou díry, skrz které je pomocí šroubů připevníte k tělu luku (riseru). Je to osvědčené řešení, spolehlivé, drží to jak má, nic se nehýbe, neviklá.
Má to jedinou nevýhodu, že pokud potřebujete mířidla sundat, musíte povolit oba šrouby, což sice není nijak strašná práce, ale chvilku se s tím „drbat“ budete. Normální multipin mířídla ale moc často nesundáváte. Taky proč. Jsou malá, kompaktní, nijak nezavazí a to ani při transportu.
Ale u jednopinů už to může být jinak. Když si prohlédnete více fotek dáte mi za pravdu, že většinou jsou to docela "monstra". A že třeba nebude moc snadné nacpat je i s lukem do vašeho stávajícího obalu. Takže je musíte před transportem sundat, potom namontovat a za chvíli zase to samé. A to vše pořád dokola. Závitům v těle luku nemusí takové neustálé šroubování, utahování a povolování dělat moc dobře. A pokud se vám závity v riseru „vyklechtají‘“, máte o zbytečný problém navíc.
Takže si můžete koupit tzv. „dovetail“ montáž – v podstatě je to tzv. „rybina“. Na tělo luku namontujete jen malý vehement, se kterým už dál nehýbáte. A do něj pak jednoduše zatrčíte tělo mířidel, utáhnete a hotovo. Raz dva a je namontováno. Tři čtyři a je sundáno.
Dovetail montáž bývá o něco dražší a také (dle mého osobního názoru) není tak kompaktní. Víc na luku trčí (a zavazí).
Možná nekompatibilita s ostatním vybavením
Při volbě a nákupu jednopinového mířidla si dejte pozor na případný problém s dalším vybavením, které na luku máte nebo byste chtěli mít namontované. Většinou se to týká držáku šípů (tzv. quiver).
Ten bývá většinou namontován na pravé straně luku a to co nejblíže jeho tělu. Což je správně, alespoň vzhledem k těžišti. Méně správně to ale je, pokud používáte jednopinové mířidlo. To má své ovládací prvky velmi často právě v těch místeh, kudy prochází quiver. Takže obě věci si navzájem zavazí tak, že nejdou vůbec namontovat, případně nějak namontovat jdou, ale pak se rukou pořádně nedostanete k ovládacímu prvku mířidel. Což je problém.
Řešení je povícero:
- Quiver na luku vůbec nemít. Což pro většinu lovců s jednopinovými mířidly není zas takový problém. Protože, pokud si pamatujete co jsem psal výš, jednopiny hodně používají lovci z posedů. Takže ti si quiver se šípy pověsí někde na větev poblíž a to, že jej nelze mít na luku je nijak netrápí.
- vybrat takový quiver a taková mířidla, která prostě spolu dohromady fungují. Na diskuzních fórech najdete kopec diskuzí právě na toto téma. Využijte je, protože stejný problém jako vy určitě už někdo řešil. Najdete odpovědi, fotky, rady atd ...
- pohlédnout se, zda neexistuje jiná verze mířidel. Např. firma SpotHogg nabízí dva velmi podobné modely – BossHogg a TommyHogg. Když se na ně podíváte pořádně, zjistíte, že jsou téměř totožná, pouze se liší umístění ovládacích prvků. Boss je má vzadu, tedy blízko u střelce, což bude příjemné, ale právě zde bývá quiver, takže se k tomu pořádně nedostanete. Model Tommy má ovládací prvky naopak posunuty dopředu. Kolize s quiverem nenastává, ale zase musíte při nastavování šáhnout trochu více dopředu.
Model BossHogg má ovládací prvky vzadu. Tady budou v případě quiveru špatně dostupné TommyHogg je má posunuty vpřed, mimo oblast "konfliktu" - Kolizi pořešit nějakým „udělátkem“, které obě věci od sebe posune tak, aby už nezavazely ani sobě ani vám.
detail "udělátka", které umožňuje "posunuté" uchycení quiveru. Ovládací prvky mířidel tak zůstávají dostupné. Nicméně pozice quiveru nebude asi úplně optimální.
Přiznám se, že nejsem moc příznivec podobných „zoufalých“ řešení, protože jednu či druhou věc odsunou úplně jinam, než by správně měla být, což může mít další nepříjemné důsledky – nevítaná změna těžiště, něco bude zavazet při nátahu, míření, nošení luku atd ... ale uznávám, že je to lepší než nic.
Osvětlení ?
Pokud byste se rozhodli pro nějaký sportovnější jednopinový model, ověřte si, zda se pro něj vůbec dodává externí osvětlení pinů, či zda je vůbec možné něco takového na hlavu mířidel namontovat. Takové světélko nemusí byt zas takovou samozřejmostí, jak jste předpokládali.
Pochopitelně terčoví střelci, závodící v dobře osvětlené hale, nic takového vůbec nepoužívají, nechtějí a tudíž to „jejich“ modely vůbec nemusí nabízet.
Naopak pro použití venku, obzvláště za horších světelných podmínek mi možnost dodatečného přisvětlení pinu přijde jako velmi užitečná.
Všelijaké vychytávky
V závislosti na zvoleném výrobci a modelu se můžete setkat s nabídkou dalších vychytávek.
Např. hlava mířidel vůbec nemusí obsahovat pin, ale třeba průhledové sklíčko se zaměřovacím křížem nebo kroužkem. Tohle vše má opět původ ve sportovních variantách mířidel.
Můžete si tak hlavu mířidel doplnit o optický člen, který vám terč přiblíží. 2x, 4x nebo 8x ... Je to docela zvláštní a přiznám se, že ač jsem to pokusně vyzkoušel, nestřílí se mi s tím moc dobře. Ale zajímavé to je. Moje provedení je docela jednoduché sklo, ale firma Sure-Loc nabízí optiku třeba od firmy Swarovski :-) O ceně takové hračky se asi zmiňovat nemusím.
Tyhle věci jsou docela drahé, takže ještě předtím, než se rozhodnete do nich investovat si ověřte, zda je vůbec budete moci použít (vzhledem k plánovanému využití). Podobné doplňky nemusí být např. povolené pro 3D střelbu, některé optické pomůcky nemusí být povolené např. pokud se rozhodnete pro zkoušky na licenci IBO atd ...
Stačí tedy jeden pin nebo ne ?
Zhodnocení, zda jednopinová mířidla jsou to pravé, je pouze na vás. Záleží to na mnoha faktorech :
- jak moc jednoduché/složité chcete své vybavení mít, jak moc odolné, drahé a hlavně kde a jak vlastně chcete střílet.
- Pokud dopředu znáte vzdálenost na kterou budete střílet, pokud máte čas vzdálenost nastavit pak by to mohla být dobrá volba. Pak se vyplatí se nad nimi zauvažovat a pokud můžete si je třeba vyzkoušet.
- Pokud lovíte způsobem, kdy se možný cíl může objevit kdekoliv v širokém spektru vzdáleností a vy musíte okamžitě reagovat, pak asi stačit nebude.
Pro začátek jen několik odkazů na výrobce. Není to žádný reprezentativní výběr, spíš pár firem, které znám a jejichž produkty se mi líbí :
Další si určitě najdete sami. Pokud jsem náhodou zapomněl na vašeho favorita, uvítám odkaz.
Přiznám se, že jsem na svůj druhý luk - Anarchy namontoval již výše zmíněná mířidla Tommy Hogg. Střelba s jedním jediným pinem je opravdu hodně odlišný zážitek. A hlavně příjemný zážitek. Má to ale také jednu nevýhodu – pokud opět minete, nejsou to mířidla, na které byste se mohli vymlouvat :-)
H.
