„Světlo Azízi ..." aneb jak na „svítící" piny mířidel

13 bře 2016 07:00
Napsal Administrator
Kategorie: Základy

Dobře viditelné piny mířidel se zdají jako úplná samozřejmost. Ale obzvláště pro nováčky ve světě kladkových luků to nemusí být až tak úplně jednoduché a bezproblémové téma ...

Hned na začátek asi patří vysvětlení k názvu článku ... omlouvám se, ale mám rád hlášky z filmů a někdy (často) neodolám a vlezou mi do textu nebo dokonce názvu. U většiny z nich předpokládám, že je každý zná. Ale u některých je možné, že ne každému „dojdou" ...

Těm, které zmátl název článku bych rád nabídl vysvětlení. Hláška „světlo Azízi..." nemá opravdu nic společného se současnou uprchlickou krizí, ale pochází z filmu „Pátý Element" ... pokud snad neznáte, vřele doporučuji doplnit „vzdělání" a nabízím krátkou ukázku na vysvětlenou (bohužel jsem nenašel českou verzi, tak musí posloužit originální anglická. :-)

Ale zpět k tématu. O čem bude řeč ?

Bude to téma osvětlených, nebo lépe řečeno svítících – no prostě dobře viditelných pinů na mířidlech. Zdá se to jako trivialita, jako naprostá samozřejmost, o které není nutno nijak složitě přemýšlet, ale není tomu tak. Pokud chcete být opravdu spokojení, pokud chcete, aby vaše mířidla splňovala vaše požadavky a potřeby, je dobré při výběru vědět (a zohlednit) několik základních věcí.

Mimochodem, ač se to současným moderním bowhunterům možná bude zdát neuvěřitelné, svítící piny na mířidlech nebyly vždy samozřejmost. Pamatuji si na svůj první kladkový luk (Bear Bruin II, koupený v roce 1992), který se pyšnil „úžasnými" 4-pinovými mířidly. Takovými, jako vidíte na obrázku vpravo (pochází z katalogu Bear z roku 1988).

Jenže ona mířidla byl pouze kus plechu se 4 „piny" – a každý „pin" byl vlastně pouze šroubek s kulatou hlavičkou, namočenou do obyčejné barvy. I to mi tehdy přišlo perfektní ... to, že by něco mohlo svítit, zářit nebo cokoliv takového, nás (nebo teda mě) tehdy ani nenapadlo. Prostě jsem měl k dispozici 4 různobarevné „kuličky" a bylo to ve stylu .. vyber si jednu, zamiř a střílej. Že na to blbě vidíš ? No to je ale tvůj problém ! :-) Upřímně, já (a asi nikdo jiný to tehdy jako zásadní problém nevnímal) .. stačilo mi to .. ostatně, nic jiného nebylo.

Někdy v dalších letech se objevila světlovodná vlákna (optic fiber) a někoho chytrého napadlo, že tohle by se setsakra hodilo i do mířidel. Bohužel, nebyl jsem toho přímým svědkem (kladkové luky jsem opustil na dobrých 15 let), a když jsem se vrátil, světlovodná vlákna už neodmyslitelně patřila do výbavy mířidel (alespoň těch lepších) ať na luku, tak na střelných zbraních.

A když jsem po mnoha letech znovu sestavoval svůj další kladkový luk, zdála se mi mířidla s piny vybavenými světlovodnými vlákny jako z říše snů .. prostě věc naprosto bez chyby ... prostě něco, co mi vždycky chybělo .. pokud jsem snad dřív střílel blbě, pak jen proto, že jsem nic takového neměl .. ale teď, s touto úžasnou vychytávkou, už to budou jen „samá pozitiva a sociální jistoty" :-)

Podívejte, jak krásně ty piny svítí .. to je radost mířit :-)

Mimochodem, nedávno jsem na jednom diskuzním fóru viděl anketu, co uživatelé (bowhunteři) považují za největší vynález v oblasti luků za uplynulých X desítek let.. A hned po kladkách (což je asi pochopitelné) se nejčastěji vyskytovala právě světlovodná vlákna v mířidlech.

Technická poznámka - s dovolením budu nadále termín světlovodná vlákna-optická vlákna nadále zkracovat jako „OF", podle anglického „Optical fiber"

Takže už víme, že naprostá většina současných mířidel je vybavená OF a díky tomu máme k dispozici svítící piny mířidel. Je tedy potřeba se tím nadále zabývat ? Jsou všechny stejné, nebo je mezi nimi nějaký rozdíl ?

Znáte to přísloví, že když dva dělají totéž, nemusí to být nutně ve výsledku totéž. Znáte ... takže už chápete, jak je možné, že někdo je se svými mířidly naprosto spokojený a chválí je kudy chodí, zatímco druhý se trápí, hořekuje a nadává. Rozdíl nebo spíš rozdíly tam pochopitelně jsou a je dobré o nich při výběru vašich příštích mířidel vědět (jen zdůrazňuji a opakuji – v tomto článku se věnujeme výhradně svítícím pinům. Ostatní parametry a konstrukční rozdíly různých druhů mířidel necháváme pochopitelně zcela stranou - a tento článek se jim nevěnuje).

Takže, jaký je rozdíl mezi svítícími piny ?

Materiál

Základním rozdílem může být použitý materiál OF. Zatímco původní optická vlákna byla skleněná, u mířidel dnes najdete použitý pouze plast. Důvod je zřejmý – optická vlákna jsou v mířidlech na velmi malém prostoru všelijak zakroucená, vytváří všelijaké smyčky a ostré zatáčky a tohle vše by skleněné vlákno asi nezvládlo.

Takže plast. Ale i zde najdete rozdíly, protože není plast jako plast. Například v mířidlech od firmy Spot Hogg, které jsem měl jednu dobu na luku, bylo použité vlákno, které bylo sice plastové, ale prakticky jsem s ním nedokázal pracovat. Při jednom pokusu o malou opravu se mi doslova rozlámalo v prstech. Ať jsem se snažil sebevíc, při jakémkoliv pokusu o nutné ohnutí se mi zlomilo. A znovu a znovu. Přiznám se, že dodnes netuším, jak to v továrně dokázali natvarovat bez praskání. Já ale dopadl tak, že jsem původní OF úplně zničil a musel koupit nové, flexibilnější vlákno.

Jiná plastová vlákna jsou k ohybu mnohem ochotnější. Opět závisí na výrobci a typu a dokážete najít taková, na kterých můžete udělat doslova uzel a ještě jej téměř utáhnout. A vlákno drží a nepraskne.

S něčím takovými se nám amatérům pracuje perfektně. Ale, ono je vždy bohužel něco za něco. A zde platí, že čím „plastovější", tedy čím flexibilnější vlákno je, tím hůře přenáší světlo – nebo přesněji - tím větší jsou ztráty při průchodu materiálem. Alespoň to je moje dosavadní zkušenost. Není to nic strašného, ale je dobré vědět, že při stejné délce vlákna bude některý materiál ztrácet více vedeného světla (a pin na konci bude míň svítit)

O použitém materiálu se ale z katalogu výrobce mířidel nic nedozvíte. Musíte se spolehnout na to, že výrobce vybral kvalitní materiál nebo zapátrat po uživatelských hodnoceních na internetu. Jenže to, že si lidé stěžují na špatně svítící piny ještě nemusí nutně znamenat, že použitý materiál je špatný. Může to být způsobeno i jinými faktory (viz níže).

Pokud ale kupujete samostatné OF na případnou opravu či vylepšení, pak můžete počítat s tím, že čím ohebnější bude, tím hůře povede světlo = tím větší budou ztráty díky materiálu. Na druhou stranu je nám vlákno s minimální ztrátou k ničemu, když s ním nedokážeme pracovat bez poškození. A opět dodám - ty ztráty nejsou nic tragického.

Pro případný nákup OF pro vaše budoucí experimenty vám dám jednu dobrou radu. Kupte si ho vždy o pořádný kus delší, než předpokládáte, že bude potřeba. Na různé "zatáčky" a ohyby spotřebujete mnohem více, než si myslíte. A pokud máte vlákno krátké, pak prakticky neexistuje možnost jak jej v domácích podmínkách nastavit, jak spojit dvě vlákna k sobě (alespoň já ji neznám). Takže pokud potřebujete vlákno 35cm, nijak vám nepomůže že máte 2 kousky po 30cm. Nedokážete je spojit. Mnohem lepší je mít velký kus navíc a na závěr práce přebytečný kus odstřihnout. Věřte mi .. mám doma pytlík plný "o pověstný fousek" krátkých vláken, která si mi k ničemu nehodí :-)

Délka použitého vlákna

Jednotlivé modely mířidel se liší v tom, kolik světlovodného vlákna obsahují. Pochopitelně čím delší je vlákno a čím delší je jeho povrch vystavený okolnímu světlu, tím více světla se do vlákna „posbírá" a tím jasnější bude ve výsledku na konci - tam kde je pin.

A právě zde najdete docela velké rozdíly. Zatímco některá jednoduchá (a levná) mířidla mají OF dlouhé třeba jen pár centimetrů, u jiných, složitějších (a dražších) konstrukcí najdete i několik desítek centimetrů vlákna.

Prostor pro expozici - „nasvícení"

Můžete mít jak dlouhé vlákno chcete, ale pokud ho nevystavíte dostatečně okolnímu světlu, skoro žádné světlo se do něj nedostane a pin prostě svítit pořádně nebude. A proto záleží i na konstrukci mířidel, na tom, jak výrobce vyřešil prostor, ve kterém je vlákno vedené. Někde je vlákno prostě namotané tam, kde to prostě konstruktérovi "tak nějak vyšlo", jinde vede vlákno jen v úzké štěrbině, kde pochopitelně moc světla neposbírá. A naopak - u jiného výrobce jsou speciální „okna", kde jsou OF navíc vedena ve stylu „cik-cak" tak, aby délka osvíceného vlákna byla co největší


Mířidla vlevo mají k dispozici výrazně menší množství OF k tomu aby zachytila světlo a „dovedla" je k pinům. Zatímco u Trophy Ridge React One (vpravo) si všimněte velkého okna z čirého plastu, pod kterým je namontán doslova „kilometr" optického vlákna. Tohle bude svítit hodně dobře.

Ale ... znamená "více" vždy "lépe" ?

To je další zapeklitost celé problematiky. Při slabém okolním světle (umělé osvětlení v místnosti, venku pod mrakem, ve stínu nebo navečer) asi oceníte každou špetku světla, které dokáže OF posbírat. A budete výrobci v duchu děkovat za každý centimetr OF, který do mířidel instaloval. Ale při střelbě venku za plného slunce se vám piny takového mířidla mohou doslova rozzářit takovým způsobem, že střelba bude obtížná a velmi problematická.

Silně rozzářené piny budou tak jasné, že se pro vaše oko opticky zvětší, budou zakrývat cíl a budou vás oslňovat. A vy zjistíte, že nejste schopni pořádně zamířit a na přesnosti vaší střelby to určitě poznáte.

Navíc vnímání svítícího pinu je velmi subjektivní záležitost. Někomu vyhovuje slabě nasvícený pin, někdo preferuje mnohem více světla. Pro někoho je tohle málo, pro jiného tak akorát, a poslední hořekuje, že ho to už oslňuje. K tomuto vnímání hodně přispívá fakt, zda máte perfektní či dobrý zrak, nebo už máte starší a unavené oči a prostě vidíte blbě.

Proto se občas setkáte s tím, že někdo si mířidla (tu část, kde je OF vystavené světlu) zabarvuje černou fixou, někdo polepuje černou izolepou. A někteří výrobci už nabízí konstrukci, která umožňuje si množství zachycovaného světla měnit dle potřeby

Hlava mířidel Accustat od firmy Axcel je vybavena nastavitelnou clonou - černým otočným prstencem. Jeho posouváním odkrýváte / zakrýváte OF namotaná pod ním. Tím měníte množství zachyceného světla a tím i jasnost pinu. Je to pěkné řešení, i když hlava mířidel díky tomu vypadá docela robustně.

Různá velikost pinů

To, jak budou vaše piny svítit (jak moc jasné a jak moc velké budou) je ovlivněno také velikostí pinu a průměrem použitého OF. Pochopitelně tlustší vlákno bude lépe vidět a navíc jím projde i více světla.

Za běžný standard se dnes považuje velikost 0.019". Často také v nabídce najdete menší velikost 0.010" a méně častěji větší provedení o velikosti 0.029" (úplně pro přesnost, existují i rozměry 0.015, 0.040, 0.060 a 0.125 se kterými se asi v běžném světě nesetkáte)

Ukázka tří nejčastěji používaných rozměrů. Obrázek ale berte s rezervou – neukazuje skutečné velikosti, spíše poměrný rodíl mezi nimi

Druhý obrázek je možná o něco názornější

Horní pin je velikost 0.029", prostřední dva velikost 0.019" a spodní dva pak obsahují nejmenší 0.010"

Odpověď na otázku, jaká velikost je pro vás optimální, je velmi složitá. Ideální je, když si je můžete sami vyzkoušet a to ještě za různých světelných podmínek a při střelbě na různé vzdálenosti. Jinak budete odkázáni vždy na názor někoho jiného. Problém je v tom, že dotyčný má dozajista jiné preference a jiné oči než vy.

Obecně lze ale říct, že na nejmenší 0.010" musíte mít oči v pořádku. Já je zkoušel a pro mé staré (52 let) a horší zrak už nebyly nic moc. Zatímco při zběžném pohledu (právě vybalená nová mířídla, ležící na stole) se mi zdály perfektní, při vlastním míření už jsem ten malý pin prostě pořádně neviděl. Nebo spíš skoro vůbec. Což je pochopitelně naprosto špatně.
Na všech svých mířidlech teď mám 0.019" a dokáži s nimi "žít".
Velikost 0.029" jsem nikdy na vlastní kůži nezkoušel, takže neporadím. Ale domnívám se, že pin bude už může být hodně velký a bude zakrývat velkou část cíle, hlavně při střelbě na střední a větší vzdálenosti.

Zajímavou alternativou při použití vícepinových mířidel je mít různé velikosti pinů pro různé vzdálenosti. Např. 0.029" pro nejbližší vzdálenost (dejme tomu 20m) kde větší pin a zakrytí větší části cíle vlastně tolik nevadí (neboť cíl vidíte blízko – je tedy velký). Velikost 0.019" nechat pro střední vzdálenosti. A nejmenší 0.010" vyhradit pro dálkovou střelbu (malý pin zakryje jen malou část cíle, který vypadá malý, protože je daleko). Ostatně právě tak to mají mířidla na obrázku výše.

Jenže ne každý výrobce něco takového nabízí. Zatímco někteří vám dovolí při objednávce nakonfigurovat každý pin zvlášť (velikost a barva), jiný výrobci rozhodli za vás a vy se musíte smířit s tím, co nabízí. A pokud ne, jedinou možností je pustit se do vlastní výměny pinů a OF, což už ale asi není práce pro každého.

Barva pinu (barva optického vlákna)

Subjektivní vnímání pinu s OF také ovlivní použitá barva.

Co si vybavuji, najdete dnes na mířidlech nejčastěji zelené piny, pak červené, a potom i žluté. Kromě toho se prodávají optická vlákna i v barvách oranžová a růžová (nejsem si ale jistý, zda tyto dvě barvy dává nějaký výrobce do svých mířidel standardně).

No a teď „babo raď .. jakou barvu si mám koupit ?" Jaká je pro mě nejvhodnější ? Obávám se, že vnímání barev je opět natolik subjektivní, že zkušenost kohokoliv dalšího vám nemusí být co platná. A k tomu přidejte jedince, se sníženou rozpoznávací schopností některých barev. Nejlepší je vyzkoušet různé barvy přímo na sobě. Což ale není v praxi moc jednoduché. Zabere to delší čas plný pokusů, experimentů a nevyhnutelných chybných a zbytečných nákupů ...

A opět - ne každý výrobce umožňuje zvolit si barvu pinu. Zatímco někteří vám poskládají „co je libo", jiní prostě nabízí jednu jedinou variantu ve stylu „ber nebo nech".

Úplnou specialitou pak je pin modré barvy. U toho ale většinou najdete varování, že svítí ze všech nejméně a že je určený hlavně pro terčovou střelbu v místnostech s umělým osvětlením. A že při jeho použití bude nutné externí osvětlení (viz níže).

Pokud jste úplně na začátku a opravdu tápete v tom, co si vybrat a koupit, pak si dovolím tvrdit, že se zelenou barvou nic nezkazíte. A možná ani červená není tak špatná (i když pro mě osobně není tak jasná). Ostatní si raději nechte na pozdější pokusy.

Časem se můžete pustit do vlastního experimentování s barvami, případně jejich kombinacemi. Výměna OF v mířidlech není většinou nic nezvládnutelného. Chce to jen trochu odvahy, chuti experimentovat a pochopitelně také musíte si nakoupit potřebný materiál – světlovodná vlákna zvolené velikosti a barvy.

5-pinová mířidla Trophy Ridge React. Vlevo originální podoba - dva zelené piny, červený a opět dva zelené. Nevím, který "odborník" tohle vymyslel, ale bohužel výrobce nenabízí jinou možnost.

Vpravo výsledek mé úpravy. Opravdu mi vadily ty dva sousedící zelené piny. Hlavně v případě silnějšího luku, kdy jsou piny blízko u sebe. Měl jsem problém na ně mířit (hlavně na piny č. 2 a 4), neboť se mi „v hlavě" pletly se svými sousedy na okrajích. Až výměnou za jinou barvu tak, aby dva stejné spolu nesousedily, se tento problém podařilo z části eliminovat).

Jak už jsem řekl, výměna OF v mířidlech není nic neřešitelného. Chce to jen odvahu „do toho šáhnout" a být smířený s tím, že když se to nepovede, budete kupovat nová mířidla (ostatně dozajista chcete nějaká nová, lepší :-)

fotka z výměny vláken na mých TR React. V jednu chvíli to byl docela zmatek, ale dopadlo to víceméně dobře

Externí osvětlení

Externí osvětlení je řešení pro případy, kdy prostě piny nesvití tak, jak potřebujete. Možná jsou OF v mířidlech moc krátká, možná už je prostě málo světla. Tak či tak nezbude než trochu přisvítit.

Externí osvětlení má většinou podobu malého plastového nebo kovového válečku, který obsahuje baterie a LED diodu. Instaluje se někam, kde osvítí světlovodná vlákna a přidá jim tak chybějící světlo.

Na konstrukci a provedení samotných mířidel tak i na provedení externího osvětlení záleží jak moc efektivní a komfortní toto externí přisvětlení bude.

Pokud pomineme ta nejlevnější mířidla, která možnost instalace externího přísvitu vůbec nemají, pak u většiny ostatních někde najdete otvor se závitem, do kterého našroubujete externího osvětlení. U těch levnějších bude přísvit osvěcovat vlákna nějak zboku, zatímco u těch dražších to bude asi vymyšleno lépe – tak, aby přísvit osvěcoval čelo OF (zisk světla zepředu je u optických vláken mnohem větší než zboku).


Zatímco externí osvětlení u mířidel CBE (vlevo) se montuje poměrně elegantně na tělo mířidel, u mířidel firmy HHA (vpravo) se montuje shora přímo na hlavu mířídel (což tedy podle mě není moc pěkné řešení - ale možná bude funkční)

Některá mířidla mají externí osvětlení už v ceně. U jiných si je musíte (pokud je chcete a potřebujete) dokoupit extra. V případě samostatného nákupu se můžete poohlédnout i po jiné značce/výrobci. Ale musíte zohlednit typ použitého závitu. Ano chápete správně, aby to neměli uživatelé tak jednoduché, na mířidlech a externím osvětlení najdete závity v různých velikostech :

3/8-32
1/4-28
8-32

a vy pochopitelně musíte mít stejný rozměr závitu jak na mířidlech, tak i na osvětlení. Takže než nakoupíte, pořádně prostudujte katalogy a zjistěte si příslušné rozměry.

Levnější externí osvětlení nabízí pouze funkce Zapnout-Vypnout, u těch dražších najdete potenciometr, který umožnuje nastavení intenzity osvětlení buď v několika krocích nebo v nějakém "pseudo-plynulém" rozsahu.

Osobně, opět díky horším očím, už považuji externí osvětlení za nezbytnost, pokud chci střílet venku za šera, když je hodně pod mrakem nebo nedejbože když jsem uvnitř normálně (tedy nic moc) osvětlené místnosti.

Externí osvětlení, které si běžně koupíte, s sebou nese jednu nepříjemnou vlastnost, která je daná typem použitých baterií. Většinou v osvětlení najdete tři „pidibaterie" typu L 736 (prodávané také pod označením GP392, SR41W, AG3, 392A, 92A, LR41, AG3, G3A, GP192 a V36A)

Není problém je sehnat, problém snad ani není jejich cena (od 10 do 30 za kus), ale největší potíž je jejich výdrž. Už při pohledu na to, jak prťavé ty baterky jsou, vám dojde, že asi nevydrží moc dlouho. Ale ony vydrží mnohem méně, než doufáte a čekáte. Navíc, když přísvit občas zapomenete při tréninku vypnout. A tak sebou neustále taháte náhradní baterie a měníte a měníte.

Externí osvětlení je prostě fajn vynález, ale život s ním je díky těm pidibateriím docela otravný a časem vám neustálé nakupování baterií začne lézt na nervy i do peněz. Navíc některé provedení osvětlení je takové, že by i Číňan zaplakal (alespoň ten slušně vychovaný). Někdy je to vážně „drek", který začne po nějaké době zlobit a následně přestane fungovat úplně.

Snad právě proto se zde otevírá docela velký prostor pro nejrůznější kutilská řešení – v podobě vylepšeného externího osvětlení. Na Internetu najdete dostatek inspirací a návodů (stačí do vyhledávače zadat něco ve smyslu "DIY bow sight light"). Pak už záleží jen na vašich schopnostech, jak se s tímto úkolem případně popasujete.

Pro ty méně šikovné nebo pohodlnější se nabízí možnost sáhnout po hotovém komerčním výrobku. Na trhu jsem objevil dvě poměrně luxusní řešení - LP Sight Light a Zbros ProOptic


Ano, ta krabička přichycená na mířidlech "suchým zipem" je externí světlo od LP	i tato krabička je externí světlo, tentokrát od firmy ZBros. Na konci drátku je LED dioda, kterou instalujete za pomoci adpatéru do příslušného otvoru v mířidlech ...

Oba výrobky údajně svítí, díky kvalitnější LED diodě, víc než běžné externí světlo.

Navíc nabízí spoustu nadstandardních funkcí – jako je nastavení intenzity osvětlení v širokém rozsahu a po jemných krocích. Umožňují automatické vypnutí po uplynutí stanoveného času (a tím se šetří baterie pokud zapomenete vypnout), atd ...

A hlavně, vydrží svítit mnohem, mnohem déle. LP Light používá 2 baterie typu 2032 se kterými dokáže svítit na nejvyšší výkon až 10-12 hodin.

Zbros má naopak vestavěný akumulátor, který můžete opakovaně dobíjet přes USB kabel – podle údajů výrobce vydrží svítit 8 hodin na nejvyšší výkon.

Prostě jde o řešení, které je na úplně jiné úrovni než obyčejné „SightLighty", které si k mířidlům většina lidí kupuje. Bohužel na úplně jiné úrovni je i cena, která se u obou pohybuje kolem 140 USD :-(

Pro případné zájemce uvádím odkazy:

Nehledejte chybu tam, kde žádná není

Protože je tento článek určen hlavně pro začátečníky, dovolím si upozornit na jeden omyl, rozšířený právě u méně zkušených střelců.

Hodně lidí si stěžuje, že při míření nevidí ostře současně terč a pin na mířidlech. Že se jim pin jeví jako rozmazaný a že je s ním dozajista něco špatně. A hledají řešení - experimentují s jasností, kupují piny o jiném průměru či jiných barev, případně hned nová dražší mířidla apod.

Nicméně jakákoliv snaha v tomto směru nepovede k žádoucím výsledku. Proč ? Protože nemůže !

Zmikund Problém, že ostrý může být buď pouze cíl nebo pin, ale ten druhý bude VŽDY rozmazaný, není způsoben vašimi mířidly (a piny v nich), ale vaším okem. Lidské oko totiž dokáže zaostřit vždy pouze na JEDNU vzdálenost (+/- nějaká malá oblast okolo). Ale terč je vždy mnohem dále než pin mířidel.

Takže, buď budete vidět ostře terč a pin bude lehce rozmazaný, nebo budete vidět ostrý pin, ale rozmazaný pak bude terč. Obě věci ostré prostě nikdy neuvidíte ... nezbývá, než se s tím ... smířit :-)

Otázkou, zda je lepší mít ostrý terč nebo pin, se zabývají nadšenci v internetových diskuzích už delší dobu a určitě jim to ještě nadlouho vydrží. Jedni se ohánějí jakýmsi výzkumem mozku, druzí zase argumentují stylem, kterým se učí střílet profesionální vojenští odstřelovači. To jsou věci ...

A jak to máte dělat vy ? Je to jednoduché - vyberte si to, co vám lépe vyhovuje :-)

To je asi vše. Doufám, že jsem v článku na nic podstatného nezapomněl. Pokud snad ano, doplním na základě vašich připomínek, případně probereme v diskuzi. Dobrou volbu těch správných pinů, pokud možno napoprvé, přeju ...