Ukliďte si ve skříni .. a udělejte si terč !

Omlouvám se za trošku bulvární nadpis, ale přesně tak to totiž v mém případě bylo. Když jsem takhle jednou koukal na svůj koupený terč, musel jsem konstatovat, že sice ještě nějakou dobu vydrží, ale jako nový už rozhodně nevypadá.

A protože je docela dobře přenosný (rozumná váha a rozměry), možná bych si ho měl šetřit. Začal jsem tedy vymýšlet z čeho udělat nový, hlavní terč.

Možností je spousta, zrobil jsem dokonce terčové monstrum z Mirelonu (izolační folie). Šípy zadržuje krásně, ale ven se jim moc nechce. Při pročítání zahraničních diskuzí jsem neustále narážel na tipy ve smyslu „výborný terč ze starých hadrů..“  Jen jsem se smál, protože jsem "mazák" a dobře vím, co dokáže udělat 70librový “kladkáč“ s profi terčem. Nějak jsem si neuměl představit jak by teda mohly fungovat obyčejný starý hadry .... 

Starý hadry, dobrý hadry :-)

Nedávno jsem ale byl okolnostmi donucen ke generálnímu úklidu skříní a skříněk. Vzal jsem to zgruntu a výsledkem byly tři pytle oblečení, určeného na vyhození – trička, džíny, košile, svetr atd ... Koukám na ty pytle a v tom mě napadlo si v praxi ověřit, jak směšná ta teorie hadrového terče je. Takže beru jeden pytel, postavím ho před terč a z cca 10m vystřelím... koukám jak blb .. střílím znova z 5m pak ještě jednou z 1m ... a jsem lehce v šoku. Šíp ten pytel prostě neprostřelil. Starý hadry ho dokázaly zastavit jak nic. A navíc .. šíp jde ven bez jakékoliv námahy. Doslova. Dva prsty, bez většího úsilí, stačí na jeho vyndání. Byl to pro mě šok. Příjemný, což nebývá tak často. Byl jsem tak nadšený, že jsem se rozhodl, že pytel mi rozhodně nestačí, že si vyrobím pořádný, velký terč.  Pochopitelně jsem k tomu využil těch diskuzí, kterým jsem se dřív jen smál. Pokud vás to zajímá, zde je celkový obrázek :

A zde postup :

• Základním tělem terče je „bedna“ z dřevěných prken. Tedy bedna bez čela a zad. Jen boky.  Rozměry – šířka a výška jsou zcela na vás. Co se hloubky týká,  držel jsem se doporučení z netu. Původně měl terč být hluboký 30cm (12“), pak jsem se ale rozhodl držet se názorů, doporučujících pro 70librové luky raději 40cm (16“).  Ve finále má tedy můj terč rozměry 80cm x 80cm x 40cm. (při rozhodování o velikosti mějte na paměti, že takto velký terč „sežere“ těch hader opravdu hodně – o tom více za chvíli).  O mojí velikosti rozhodlo také to, že jsem na použil smrkové spárovky z Bauhausu (rozměr 80x40x2,8cm), takže jsem nemusel nic řezat, zkracovat atd ...
  
  
• Do horního prkna je potřeba vyříznou otvor – dvířka, kterými se bude terč plnit. Tedy, kudy se budou hadry strkat dovnitř. Udělejte si tu díru pokud možno dost velkou – bude se vám později líp pracovat
  
  
• Teď je potřeba nějak pořešit „čelo“ a „záda“ bedny. Jde o to, aby se hadry držely uvnitř a nesypaly se z bedny ven. Někdo tuto úlohu svěřil jen speciální fólii (která také plní účel terče – má na sobě natištená ty kolečka, nebo různá zvířátka – to abyste věděli kam mířit) a je hlavně (údajně) natolik odolná, že hadry bez problémů udrží uvnitř. Problém je, že tuto folii prodává v USA malá, domácí, firma ThirdHandArchery a já ji nemám.  Takže jsem se rozhodl použít jiný doporučený způsob a tím je „chicken wire“. Přeloženo – pletivo do králikárny. 
  
  
• Tohle pletivo má natolik velká oka, že se minimalizuje možnost, že ho šíp trefí. A i když trefí, většinou po něm sklouzne. A i když se trefíte tak dokonale, že nesklouzne, prostě ho přestřelí. Materiál, z kterého je pletivo vyrobeno je oběcně měkký.  Sehnal jsem ho opět v Bauhausu. Mají buď z hliníku nebo z plastu. Zvolil jsem plast a zatím funguje.
  
  

Teď mě napadá jedna důležitá poznámka. Bavíme se o terči, který je určen pro cvičné hroty. Tedy žádné broadheads – lovecké hroty. Pro ty, bohužel, tento terč asi moc neposlouží.

Pletivo jsem uchytil tak, jak je na obrázku výše. Tedy ustřihl jsem dva čtverce o velikosti 80x80 (+ malá rezerva) a k čelním hranám bedny jej přichytil sponkovačkou.  Dnes bych to řešil trochu jinak.

a) Buď bych pletivo ustřihl výrazně větší, přesahující části bych ohnul přes boky bedny a sponkoval do plochy boků. Je tam mnohem více místa, pletivo můžete uchytit lépe než jen na hranách. Dalo by se také lépe napnout.

b) Anebo bych pletivo nechal ještě delší a doslova jej „omotal“ kolem bedny. Jak čelo, tak záda by byly z jednoho dlouhého kusu, který by procházel přes boky. Myslím, že takto vedené pletivo by šlo uchytit a hlavně vypnout ještě lépe.

Nicméně i moje (nejhloupější) řešení zatím funguje – pletivo zatím drží, sponky se nevytrhávají. Případné předělání na variantu A nebo B nebude žádný problém, protože pletivo mi zbylo.

• Teď je potřeba vyřešit finální povrch čela terče. Nějakou fólii. Vlastně není to nutné – klidně můžete střílet i bez toho, jen budete koukat na pletivo a za ním  naskládané hadry. A pokud jste estéti, je potřeba to zakrýt. Tedy přes čelo natáhnout fólii, něco přes co „vnitřnosti“ nebudou vidět. Naprosto optimální by byla již zmíněná folie od ThirdHandAchery. Je téměř nezničitelná, má na sobě namalovaná kolečka a zvířátka, abyste měli na co mířit atd .. Pokud ji nemáte, bude muset něco vymyslet. Já koupil jakýsi bílý, plastový pytel, původně snad určený na stavební suť.  Ta bílá je super, ale moc to nevydrží – vlákna neuhnout, šípy je přestřelí, začínají se v tom dělat díry. V praxi to ničemu nevadí, jen je to hnusný. Možná obyčejný jutový pytel by fungoval líp. Ale zas nebude bílý :-) 
  
  
• Tuto folii můžete opět přisponkovat k čelu terče, nebo si můžete vyrobit dřevěný rámeček, kterým se folie uchytí. Má to výhodu, že když ji budete měnit, povolíte jen rámeček. Nemusíte ji odtrhávat. Navíc rámeček zakryje všechny ty sponky, které jste předtím do hran bedny „nacvakali“. Estetika nade vše .... :-) 
  
  
• Ještě než se dostaneme k plnění terče, zamyslete se nad tím, na čem bude terč stát. Terč bude ve finále opravdu těžký – ten můj odhaduji snad přes 50kg. Tohleto už opravdu nepostavíte na rozvrzanou stoličku po babičce. Nabízí se v podstatě tři možnosti :
  
  

Nechat terč stát na zemi – což mi pro vlastní střelbu přijde docela nepřirozené

Upravit design terče tak, jak vidíte na obrázku vpravo. Nechat boční prkna bedny delší a udělat z nich nohy, na kterých bude to vše stát. Pokud se rozhodnete pro toto řešení, jen pro jistotu znovu upozorním na váhu toho všeho. Budete to muset udělat ale opravdu „festově“.

Vyrobit nebo koupit pro terč nějaký bytelný „stolek“ . Já prvně uvažoval o výrobě jednoduchého stolku z nějakých zbytků co bych našel v garáži, ale s ohledem na váhu terče a po inventuře toho, co mám k dispozici, jsem zvolil raději cestu hotového výrobku. V Bauhausu jsem objevil policový systém s deklarovanou nosností přes 250kg. Zakoupil jsem tedy 4 stojky a 3 police, které navzájem vytvořily docela bytelný stolek. Navíc můžu, pokud bych moc chtěl, měnit výšku desky, na které samotný terč stojí a do nižších polic jsem nastrkal spoustu věcí, které jinde zavazely :-)

Pokud budete mít tento terč venku, nabízí se řada dalších řešení. Pro inspiraci doporučuji prostudovat vlákno na diskuzním fóru Archery Talk. I když třeba neumíte anglicky, najdete zde spoustu obrázků a fotek, které vás můžou  inspirovat.  

• Tak a dostáváme se k důležitému kroku a tím je plnění terče starými hadry.  Není to žádná věda. Prostě to tam nastrkejte. Tohle tričko sem a ty kalhoty támhle. Snažte se, abyste z oblečení NEvytvářeli jasné, oddělené vrstvy. Mezi nimi by pak šíp mohl proletět. Naopak vaším cílem je aby hadry byly v terči všelijak nastojato, naležato, prostě co nejvíce nepravidelně.

Jednotlivé kusy stlačujte, ale jen v rozumné míře. Vaším cílem není vytvořit hadrový beton. Naopak ... tím, že jsou hadry docela volné, uhýbají šípu a přitom ho brzdí. Je to jak kdybyste cpali hadry do pytle, aby se vám jich tam vešlo co nejvíc.  Dávejte si pozor, ať zbytečně netlačíte na pletivo, kryjící čelo a záda. Pokud jsou někde velké kovové knoflíky nebo zipy, můžete je odstranit.

• Pokud, stejně jako já, při plnění terče zjistíte, že těch hader máte málo, nezoufejte. Ušetřím vám námahu – nemá cenu jít vykrást kontejner na staré hadry, který máte poblíž domu (zkazíte si pověst a hlavně – nedostanete se do něj :-). Mají to docela dobře vymyšlené ... ) Nemá ani cenu objíždět sběrné dvory a loudit staré hadry. Většinou je nemají a když něco mají pak je to ve stavu, že to raději nebudete chtít. 
  
  Důležitější je, že staré hadry se dají koupit ... vážně ... na Internetu najdete řadu firem, které se tím zabývají. Výhodou je, že takové hadry koupíte přetříděné, vyprané a vyčištěné a slisované. Díky slisování se trošku blbě odhaduje jaký objem po rozbalení a protřepání opětovně získají. Např. já koupil chybějící množství v brněnské Feroně (používají se na čištění strojů) – dva slisované balíky po 10kg á 250 Kč. Když jsem to doma vybalil, bylo toho strašně moc. Nakonec se to použilo úplně všechno a to jsem ještě musel manželce z koupelny ukrást dvě starší osušky ...
  
  

Pokud právě teď váháte nad množstvím, doporučuji vám koupit raději víc. Hadry si časem v terči „sednou“ a navíc, u terče se časem budou trochu „vyboulovat“ záda – do terče se těch hader potom vejde o dost víc než hned napoprvé.

Tak a to je vše. Teď nezbývá, než vzít luk, šíp a jít nový terč prověřit. Pokud se něco naprosto nepokazilo, budete výsledkem mile překvapeni. Šíp se zastaví po pár centimetrech, vyndat půjde bez problémů. Pecka. Budete nadšení. Slibuju.

Navíc pokud některé místo začne jevit opravdu známky opotřebení – prostě jste to rozstříleli „na hadry“ :-), stačí obsah terče promíchat, případně ty nejhorší kousky vyhodit a nahradit novými. A jede se znova a znova a znova ...

Abychom byli upřímní .. i tento terč má své nevýhody:

• První je váha. Značná váha. Jak už jsem řekl, můj váží kolem 50 kg (odhad). Blbě se s ním manipuluje. O nějakém přenášení z místa na místo ani neuvažuju. Na druhou stranu tohle mi nevadí. Tento „hlavní“ terč má své pevné místo a na přenášení mam jiný.  Nicméně, vřele vám doporučuji vybavit stolek/terč pojízdnými kolečky a na bednu terče dát nějaká pořádná držadla..
  
  
• Druhou „nevýhodou“ je, že hadry při zastavení šíp často všelijak natočí. Šafty tak směřují různými směry – dva nahoru, jeden dolu, třetí vlevo. Záleží prostě jak se hadr, který šíp trefí, uvnitř posune. Prakticky nepoznáte, zda šíp z luku letí dobře nebo nějak „našišato“ tak jak v případě nového terče z pěny, kde šípy krásně ukazují jak k terči přilétly.
  
  
• Pokud hadrový terč budete mít umístěný venku, budete muset nějak pořešit jeho ochranu před počasím a všelijakou verbeží, která by se uvnitř mohla ubytovat. Proti počasí postačí igelitový pytel a proti verbeži je asi nejlepší do terče střílet co nejvíc .. a po celé ploše .. však ona je chuť na ubytování přejde :-)
  
  
• Poslední nevýhodou, o které zatím vím, je, že se mi na mém terči začalo po určité době dělat na zadní straně takové vyboulení. Je to logické. Všechna ta energie z dopadajících šípů se přenáší na hadry uvnitř, ty se pomalu ale jistě posouvají dozadu a tlačí na pletivo na zadní stěně. Pletivo, které jsem uchytil sponkami pouze na hranu bedny zatím drží. Ale právě proto jsem doporučoval pletivem bednu „omotat“. Bude držet mnohem lépe, líp ho napnete a možná se nebude tak moc vytahovat. Možná by také pomohly dva, tři širší textilní popruhy, pořádně napnuté přes zadní stěnu. Já to zatím řeším tak, že čas od času rukou zatlačím celou vyboulenou stěnu zpátky dovnitř. 
  
  

Na fotce si můžete prohlédnout hotové dílo. V tomto případě moje vlastní. Terč stojí na svém místě v garáži na "stolku" z koupeného policového systému. Zatím chybí kolečka, takže se s ním kvůli jeho váze blbě manipuluje. Nicméně funguje skvěle - z haly to mám dobrých 9m, takže jsem si vytvořil takovou malou střelnici :-)

Přenosný terč z pytle

Pokud po velkém, těžkém terči netoužíte můžete si vyrobit přenosný terč. Prostě nenacpete staré hadry do bedny, ale do pytle. Pěkně napěchujete, pytel někde pověsíte a hotovo ... Problémem bude jaký pytel a z jakého materiálu použít, aby se krátké době nerozpadl. Pokud byste chtěli perfektní materiál s dlouhou výdrží, a byli ochotni si jej koupit v USA, opět doporučuji výrobek ThirdHandArchery.

Update:  Tématu "Hadrový terč" se věnuje i  další článek, který vychází z praktické zkušenosti a který byl publikován o něco později. Obsahuje návody na vylepšení, nějaké nové vychytávky atd .. pokud o výrobě vlastního "hadráku" uvažujete, nezapomeňte si přečist také článek Hadrový terč podruhé - zkušenosti a vylepšení.

Tak a to je snad vše. Pokud se do výroby vlastního terče pustíte, budu rád pokud mi pošlete vaše zkušenosti, případně nějaká vylepšení či vychytávky

H.