Vybíráme DropAway rest + minirecenze TrophyTaker SmackDownPro

Pokud náhodou přemýšlíte, jak vylepšit váš luk, měl bych pro vás jeden tip. Co takhle vyměnit váš starý rest (zakládku šípu) ? A když už budete měnit, tak proč ne za nějaký pořádný, třeba typu DropAway?.

Až donedávna jsem na svém loveckém luku používal rest typu WhiskerBiscuit od  firmy Trophy Ridge. Ano, mám na mysli to „štětinaté kolečko“, které je tak populární a velmi oblíbenou volbou právě pro lovecké luky.

Podotýkám, že jsem ho používal k naprosté spokojenosti. Je to jednoduché, prakticky se nemá co pokazit. A přestože šíp při výstřelu prolétá skrz střed restu, a jeho křidélka šípu se tak dostávají do docela intenzivního kontaktu se štětinami, nemá to nijak negativní vliv na přesnost. Neměl jsem s tímto restem žádný zásadní problém, ale přesto ... tak nějak pomalu uzrával čas na výměnu za něco jiného. Lepšího.  Pokud se ptáte, proč jsem se rozhodl měnit něco, co v podstatě fungovalo, zde jsou moje důvody: 

• Až dosud jsem pro olepování šípů používal 2“ plastová křidélka Blazer a lepil je tzv.  do „Offsetu“. Ale rád bych přešel z plastu na pravé peří o délce minimálně 4“ a lepil je jako „Helical“ . A právě tento materiál, navíc s tímto druhem lepení se s WB moc rád nemá – kontakt při průletu je na „obyčejné“ peří již moc intenzivní. Jednou jsem to zkusil a už po několika výstřelech bylo peří orvané tak, jako by pocházelo ze slepice, kterou velmi pomalu zkonzumovala stará liška s tupými zuby.
  
  
• Navíc, WB je takový „obyčejný“. Já chtěl na luk něco, co vypadá „děsně vychytaně“.  Docela hloupý důvod, uznávám, ale přesto hrál roli :-) 
  
  

• V neposlední řadě jsem chtěl na vlastní kůži vyzkoušet vybavení, které je dnes asi tím nejlepším, co můžete na loveckém luku mít.

Ještě než budu pokračovat, měl bych doporučení pro ty, kdo s loveckým lukem teprve začínají. Následující řádky si klidně přečtěte, ale nenechte se svést ke zbytečné aktivitě :-) Na luk si namontujte WhiskerBiscuit. Aspoň pro začátek. I tak budete mít jiných starostí až nad hlavu. A veřte mi, že "obyčejné štětiny" vám budou dobře sloužit. Teprve, až se začnete nudit, se pusťte do podobných experimentů. 

Přemýšlení nad náhradou bylo zpočátku jednoduché. Nový rest bude typu Drop Away – tedy rest, který v okamžiku výstřelu doslova „uhne z cesty“. Toto řešení, pokud funguje jak má, nemá chybu. Šíp má během nátahu, míření a dokonce i po většinu průletu po výstřelu  spolehlivou podporu. Teprve až na poslední chvíli (těsně před křidélky) rest uhne, takže nedochází k žádnému kontaktu. Je tedy jedno, jaká křidélka lepíte a jakým způsobem. Teoreticky by už ani nemělo záležet jak šíp na tětivu založíte – kam bude mířit tzv. „vůdčí křidélko“. 

Všechny DropAway resty mají tzv. „aktivační" nebo "kontrolní" lanko, což je šňůrka, kterou jsou připojeny na luk. Většinou na jeho rameno nebo na kabeláž luku. Záleží na typu a modelu restu, kam přesně je potřeba jej uchytit. Toto lanko vlastně rest ovládá. Určuje, kdy bude „stát“ a kdy má "lehnout" = šípu „uhnout z cesty“.

Složitější už ale bylo vybrat konkrétního výrobce a model. Na současném trhu nabízí resty typu Drop Away řada výrobců, takže se v široké nabídce z počátku trochu ztrácíte. Mnohem důležitější je ale vědět, že v zásadě existují dvě skupiny, které se docela zásadně liší konstrukcí restu a tedy i principem, na kterém pracují. Pro ty, kteří dosud netuší v čem je rozdíl, si dovolím malou odbočku do oblasti teorie. Ostatní můžou v klidu přeskočit dvě následující kapitoly :-)

Cable Driven rest

První skupina bývá často označovaná jako „Cable driven“.  Konstrukce restu je taková, že vidlice podpírající šíp „chce ležet“. To znamená, že pokud na něj nepůsobí žádná vnější síla, rest bude ležet. Bude ve zcela položené poloze. V klidové poloze, kdy luk neni napnutý (jen tak ho držíte v ruce), je kontrolní lanko volné (není napnuté). Protože je volné, na rest nijak nepůsobí a vidlice restu „leží“ – není vzpřímená.

Kontrolní lanko restu je připevněné na jednom z kabelů luku (odtud také název Cable driven = řízený kabelem). Ale není to úplně přesné – lanko musí být uvázáno na tom kabelu, který se při nátahu vzdaluje od středu – tzv. „Down Cable“.

Jakmile začnete luk napínat, začne se tento kabel vzdalovat od středu a táhne s sebou kontrolní lanko restu, které je k němu připevněno. To se začne napínat. Tím způsobí, že dosud ležící vidlice restu se začne zvedat. Při plném nátahu je rest už naplno vztyčený a podpírá šíp.

Při výstřelu se kabel luku vrací zpět na své původní místo, kontrolní lanko restu se povoluje a tak se rest začíná vracet do své „přirozené" polohy - začne si „lehat“. V okamžiku průletu křidélek šípu je rest zase zcela položený a křidélka tak mohou proletět bez kontaktu.

Tato konstrukce je starší a má několik „nevýhod“, nebo lépe řečeno, ne příliš šťastných, vlastností:  

• Tento typ restů je náročný na přesnost nastavení. Obzvláště pozice upevnění a správné předpětí kontrolního lanka na kabeláži luku mohou hrát zásadní roli. Důležité je, aby se rest zvedal včas a stál co nejdéle (podpíral tělo šípu co nejdéle).
  
  Ale hlavně, aby včas spadl a nedošlo ke kontaktu s křidélky. Rest se vrací do své přirozené  polohy „vleže“ pouze díky své konstrukci – svému mechanismu. Může hodně záležet na kvalitě této konstrukce a na tom, jak dobře vyladíte uchycení kontrolního lanka. Kousek výš nebo níž, o malinko kratší nebo delší kontrolní lanko, to vše může hrát roli.  Rest nesmí lehnout moc brzy (nepodpíral by šíp dostatečně dlouhou dobu a začal by padat), ale hlavně nesmí lehnout moc pozdě (došlo by ke kontaktu s křidélky).  
  
  Bohužel kontrola a ladění DropAway restů jsou, vzhledem k vysoké rychlosti šípu při průletu restem, velmi obtížné.  Vysokorychlostní kameru, která by byla v takovém případě k nezaplacení, má k dispozici jen málokdo z nás.
  
  Z tohoto důvodu přišel např. špičkový rest QAD HDX s trošku upraveným řešením – rest samotný má zobáček, který funguje podobně jako „kohoutek“ u revolveru. Jako první jej palcem natáhnete – tím se celý rest i se založeným šípem zvedne, zacvakne se  a drží připravený ve vztyčené poloze. Teprve poté natahujete luk. Při nátahu se kontrolní lanko restu napne. A jakmile dojde při výstřelu k jeho uvolnění, zareaguje mechanismus restu a ten se sklopí.  Pokud byste si výstřel před nátahem náhodou rozmysleli, můžete pomocí „kohoutku“ rest opět spustit dolů do klidové pozice.  Pokud vás toto řešení zajímá, na Youtube pod klíčovým slovem QAD HDX najdete řadu videí.

• Druhou nevýhoda je, že při plném nátahu je kontrolní lanko restu napnuté. A tahá za jeden z kabelů luku. Přitom tyto kabely ovládají pozici kladek a jejich synchronizaci. Poněkud přecitlivělý střelec může namítat, že takové „tahání“ může vést k drobnému „rozladění“ luku a negativně tak ovlivnit jeho výkon. Teoreticky je to pravda, dopad v praxi si netroufám posoudit.
  
  

Limb Driven rest

Ve snaze eliminovat nedostatky první skupiny se na trhu objevila odlišná konstrukce. Ta bývá označována jako „Limb Driven“. Pravděpodobně proto, že v původním řešení se kontrolní lanko restu uchycuje na rameno luku (Limb).

Princip práce tohoto restu je přesně opačný. Jeho konstrukce je taková, že rest, přesněji vidlice podepírající šíp, „chce stát“. V klidové poloze, pokud ho nijak neovlivňuje kontrolní lanko, tedy rest stojí. Při instalaci restu, poté co namontujete rest na luk a druhý konec lanka upevníte na vhodné místo, musíte kontrolní lanko pořádně napnout. Teprve tímto napnutím donutíte rest, aby si „lehl“ do výchozí pozice.

Pokud je luk v klidu (jen tak jej držíte v ruce) je kontrolní lanko naplno napnuté a rest leží. Leží ale pouze proto, že ho k tomu nutí napnuté kontrolní lanko.

Vhodným bodem uchycení kontrolního lanka je nejčastěji jedno z ramen luku – místo někde poblíž kladek, kde už se ramena luku, při nátahu, znatelně ohýbají.

Jakmile začnete luk napínat, ramena se ohnout směrem ke středu luku. Tím se povolí napnutí kontrolního lanka a rest se (díky své konstrukci) sám zvedne. Stačí opravdu malé povolení kontrolního lanka a rest stojí „v plné kráse“ a podpírá šíp.

Při výstřelu rest stojí téměř do poslední chvíle. Až do okamžiku, než se rameno luku vrátí zpět do své normální pozice a svojí silou prudce napne kontrolní lanko. To se napne a okamžitě „položí rest“. Položí ho do polohy, kdy křidélkům šípu nic nestojí v cestě, a tudíž mohou prolétnout bez kontaktu. 

Pokud se vám, z jakéhokoliv důvodu, nehodí upevnění kontrolního lanka na rameno luku, můžete jej uchytit i na kontrolní kabel luku – tentokrát to ale musí být tzv. „Up Cable“ – tedy lanko, které se při nátahu přibližuje ke středu luku. Potřebujete přece, aby se při nátahu kontrolní lanko restu povolilo a při výstřelu natáhlo. Takže i toto konstrukční řešení, byť se obecně označuje jako Limb Driven,  umožňuje použít kontrolní kabel luku (ovšem opačný, než v první skupině).

• Velkou výhodou tohoto řešení je výrazně jednodušší nastavení – vlastně škoro žádné. Potřebujete pouze najít takové místo připevnění kontrolního lanka, které zajistí, že se napne těsně před koncem výstřelu. Síla, která pak rest strhává dolů, do pozice „vleže“, je pak natolik brutální, že to rest prostě stihne ať chce nebo nechce. Rest tak stojí a podpírá šíp po maximálně možnou dobu a „lehne“ skutečně v posledním okamžiku.

• Druhou výhodou je to, že kontrolní lanko je při plném nátahu luku povolené – nedochází k tomu, že by „tahalo“ za kontrolní kabely luku s případným nežádoucím dopadem na synchronizaci kladek apod.

Můj vlastní výběr

Od začátku hrála v mém výběru roli tato kritéria:

• Rest by měl mít tzv. „containment ring“ – tedy „ochranou klec“. Ta má zabránit tom, aby založený šíp spadl nebo se sesmekl. Ať děláte, co děláte, klec zajistí, že šíp je stále tam kde má být. Můžete se se založeným šípem pohybovat, prodírat se terénem a kdykoliv začít nátah s jistotou, že šíp leží na restu tak, jak má.
  
  
• Rest by měl být od renomovaného výrobce. Odmítám s minimem praktických zkušeností  experimentovat s „revolučními novinkami“ začínajících firem. Neříkám, že neznámé a nové musí být nutně špatné (a rád něco podobného někdy v budoucnu vyzkouším), ale pro začátek jsem potřeboval něco, co skutečně funguje. A je vyzkoušené. Budu mít beztak dost práce vyladit osvědčenou, fungující konstrukci, natož si hrát s něčím neznámým. I proto jsem chtěl, aby zvolený model měl dobré reference jak v testech tak i v diskuzních fórech. Minimálně, aby bylo kam se obrátit pro radu v případě problémů.
  
  
• Poté, co jsem nastudoval teorii uvedenou výše, moje volba padla na Limb driven rest. Tedy musí svojí konstrukcí spadat do druhé popsané skupiny.

Bohužel, díky poslednímu požadavku  mi z výběru vypadl dosavadní „favorit“ – QAD Ultra HDX rest. I když má vlastní vylepšené řešení, je to stále Down Cable Driven rest. Líbil se mi ale tak moc, že jsem snad byl schopen mu to i odpustit. Pak jsem ale našel několik příspěvků, které navíc komentovaly jeho selhání v extrémnějších podmínkách (led, bláto), kdy rest odmítl „spadnout“ a zůstal šípu v cestě se všemi negativními následky – po takovém masivním kontaktu letí šíp kam ho napadne. V "moři" spokojených uživatelů to sice bylo jen několik málo stížností, ale ve spojení s "nevhodnou" konstrukcí to nakonec rozhodlo. 

Nicméně, pokud byste na tento rest měli zrovna vy „zálusk“, nedejte se tímto článkem zbytečně odradit. QAD je špičková firma a jejich produkty jsou bezesporu vynikající.  Pokud jste smířeni s  jejich konstrukcí, a z ní vyplývajících vlastností, není jediný důvod jim nevěřit. Já sám bych ho jednoho dne oc rád vyzkoušel.

Dalším kandidátem byl LimbDriver Pro od firmy VaporTrail. Konstrukce, jak název napovídá, vyhovovala. Reference skvělé. Jen jsem nějak nepřekousl, že k pro můj luk je k dispozici pouze jediné, a to černo-červené, barevné provedení. V nabídce sice mají i camo, ale to je, svým uchycením, určené pouze pro luky Mathews. Škoda. 

Nakonec můj výběr skončil u firmy TrophyTaker a jejich modelu top SmackDown Pro. Vyhovoval ve všem – provedení s klecí, camo barva, Limb driven systém a dobré reference - nenašel jsem žádnou stížnost na funkčnost, zejména ve smyslu, že by zůstal šípu stát v cestě. Už s ohledem na skutečnost, že klesá pod tahem lanka, za které zatáhne rameno luku obrovskou silou, je to velmi nepravděpodobné. Našel jsem ale několik stížnosti, že nedrží aretace výškového seřízení restu a ten tak neustále klesá níž a níž (podle všeho to byl problém jedné vadné série, vyřešený výměnou aretačního šroubu).

Upozornění – firma TrophyTaker má v nabídce několik typů restů – ale pouze SmackDownPro je Limbdriven systém. Ostatní, starší modely - např. Extreme FC PRO, FC, SL jsou starší konstrukce se systémem Down Cable !

SmackDownPro stojí cca 145 USD, což z něj společně s QAD HDX dělá jeden z nejdražších restů na trhu. Paradoxně mi to vyhovovalo. Jak už jsem napsal, odmítal jsem experimentovat s „noname“ produkty, jejichž cena se pohybuje kolem 60 USD. Takže vyšší cenu jsem bral jako další důkaz kvality. 

Montáž, nastavení, praktické zkušenosti

Rest samotný dostanete v takovém „obyčejném“ průhledném obalu. Za ty peníze to na první pohled nedělá žádný extra dojem. Takový QAD HDX je zabalený v parádní krabičce .... hmm. No, ale krabička přece nestřílí, že ?

V balení najdete vše, co k montáži potřebujete: 

• kompletní sestavený rest i s připojenou šňůrkou - kontrolním lankem
• jeden hlavní šroub pro montáž restu na luk
• kovový „bazmek“ – svorku určenou pro montáž na rameno luku – do ní se pak přiváže druhý konec kontrolního lanka
• držák/lůžko šípu – další plastová blbůstka – je tam proto, abyste měli kam položit šíp, když rest leží dole. Lepí se to na tělo luku dodanou oboustrannou lepící fólií.
• Kousek samolepící plyše – pravděpodobně pro případ, kdyby se ošoupala ta, která je již z výroby nalepena na „vidlici“ restu.

Nejdůležitější je pochopitelně rest samotný a ten už je sestavený a plně funkční. 

Jdeme montovat. 

Nezbývá, než z luku sundat starý dobrý WhiskerBiscuit a namontovat „Smacka“.  V luku mám pro instalaci restu dva montážní otvory. Zatímco WB využíval obou a díky tomu pěkně držel, Smack má pouze jeden montážní otvor a montuje se jen jedním  šroubem. Což není nejšťastnější, protože musíte dávat pozor, abyste ho namontovali vodorovně. Hlavně při závěrečném, pořádném, dotažení,  má rest tendenci celý se trochu pootočit a zůstat lehce našikmo. Drobná nepříjemnost, která jde pochopitelně zvládnout.

Protože měníme tak klíčovou část vybavení jako je rest, nezbude nám než znovu zkontrolovat a nastavit důležité parametry. Jde především o to, aby šíp ležící na postaveném restu byl ve správné výšce (šel přes střed tzv. Berger holes) a šel i správně směrově a aby měl rozumný sklon. Jde tedy o jeho výškové a stranové nastavení. Podrobnější informace  o tomto nastavení najdete v článku Základní Setup – přesněji v kapitolách Vertikální nastavení restu, Nastavení Nock Pointu a Horizontální nastavení restu.

Podotýkám, že jsem docela v obavách očekával zradu, protože pro resty typu WB se doporučuje sklon šípu cca 1/4", ale pro resty typu DropAway méně (někde dokonce 0). Původní sklon byl nastaven pro WB a tak jsem se trošku bál, že šíp bude pro Smacka skloněný moc. A upřímně - poslední, co se mi chtělo, bylo měnit pozici Nock Pointu na tětivě – převazovat D-loop atd.

Jak se ale říká, "Blbí mají štěstí" a asi proto mi to nakonec vyšlo výborně. Poté, co byl rest namontován, jsem založil šíp, a zkontroloval jeho sklon. Vycházelo to 1/4", což bylo víc než jsem chtěl. Ale, šíp nešel úplně přes střed „Berger holes", ale o kousek níž. Takže jsem rest malinko přizvedl. Tím se sklon změnil na přijatelných 1/8“, což mi přišlo jako OK. Tím jsem vertikální nastavení prohlásil za hotové.

Horizontální nastavení restu už bylo snadné. Šíp přímo dopředu, žádný odklon ani vlevo ani vpravo. Používám laserovou pomůcku montovanou namísto mířidel, takže jednoduchá práce.

Rest byl namontován a v zásadě seřízen. Zdůrazňuji „v zásadě“, protože finální jemné doladění musí proběhnout až později, při skutečné střelbě a tuningu. Pak přijdou na řadu další drobné úpravy v pozici restu, ať ve vertikálním, nebo horizontálním směru.

Dalším úkolem bylo na luku najít vhodné místo, kde uchytím druhý konec kontrolního lanka restu. Výrobce standardně počítá s uchycením na rameno luku. K tomuto účelu je v balení přiložený kovový "bazmek". Jednu jeho půlku uchytíte na rameno zvenku, druhou zevnitř, stáhnete dohromady šroubkem a ono to drží. Do očka uchytíte konec kontrolního lanka, pořádně našponujete, utáhnete pomocí šroubku a hotovo ...

... jenže ... já si v tu chvíli vzpomněl, že v manuálu k mým lukům jsem viděl nějaké důležité upozornění, týkající se montáže „čehokoliv“ na ramena luku. Tak jsem manuál znovu otevřel a opravdu. Objevil jsem výrazné varování, že z důvodů konstrukce ramen a .. bla..bla... se smí na ramena luku montovat jakékoliv extra vybavení POUZE do vzdálenosti 2“ od riseru (těla luku). Dál už se nic montovat nesmí. Že to může mít za následek závažné poškození ramen a .. bla .. bla .. ostatně na obrázku vpravo si to můžete přečíst sami.

Bohužel, ony povolené 2“ nejsou pro správné místo uchycení kontrolního lanka restu dostačující. Tak blízko tělu luku se rameno rozhodně neohýbá dost na to, aby mohlo smysluplně řídit rest. Já bych potřeboval pozici někde poblíž kladky. Ostatně to samé radí i manuál Smacka. Ale až ke kladce to nemůžu dát, protože mi to zakazuje Bear.  Možná zakazoval nějaké jiné vybavení a podobný bazmek by vůbec nevadil, ale bohužel jsem nikde nedokázal najít žádné doplňující informace. Ani na diskuzích, kde jsem se ptal, se mi nedostalo pořádné a jednoznačné odpovědi. Jeden psal není problém, druhý že rozhodně ně. Bear mě pochopitelně odkázal na informaci v manuálu. Tak, a teď babo raď ?!

Přiznám se, že jsem bazmek nakonec uchytil tam, kam se nesmí. Tedy poblíž kladky.  Na místo vzdálené od riseru tak 3 až 3,5“. Rest  fungoval bez problémů a luk se také nerozbil. Ale, vydržel jsem to asi tak den nebo dva. Stále jsem z toho měl blbý pocit. Napadla mě možnost, že vyhodím kovový bazmek a lanko k ramenu přivážu napřímo (ostatně tak to dělají majitelé luků, které nemají ramena dělená po celé délce, a kde není bazmek kam pořádně namontovat). To už by nemělo vadit, jen bych musel vymyslet, jak to zaonačit, aby se nesmekalo. Jenže, mně se navíc moc nelíbilo, že kontrolní lanko restu vede přes celou půlku luku až dolů k rameni.

Takže jinak a lépe. Kovový bazmek šel z ramene luku pryč a kontrolní lanko jsem uchytil přímo na jeden z kabelů luku. Jen bylo potřeba vybrat ten správný. Ten, co jde při nátahu směrem ke středu (nahoru = UP). Pak najít vhodné místo a kontrolní lanko restu k tomuto kabelu pevně přivázat. Aby se po kabelu nesmekalo, musel jsem na kabel instalovat cca 2cm omotávky – servingu. Každému doporučuji, aby měl serving šňůrku v záloze. Že se hodí. Hodila se tentokrát i mně:-) Serving nyní spolehlivě brání, aby se kontrolní lanko nesmekalo a neposouvalo se nahoru.

Výsledek nového uchycení je uspokojivý :

• Rameno luku je bez „zakázaného doplňku“
• Kontrolní lanko má rozumnou délku. Do restu vstupuje pod rozumným úhlem, který nenarušuje jeho funkci. A uchycení lanka na kabel luku drží.

Rest namontovaný na luku. Dle mého soudu to oběma náramně "sluší" :-)	Kontrolní lanko vede od restu ke kabeláži. Nijak nezavazí a ani to nevypadá moc ošklivě (*)	Detail uvázání kontrolního lanka na UpCable. Aby se lanko nesmekalo, bylo třeba na kabeláž uvázat cca 2cm omotávky - tzv. "servingu".
Rest v klidové pozici, díky napnutému kontrolnímu lanku leží. Šíp je připravený na svém místě. Aby neposkakoval po kovovém těle luku, je zacvaknutý v plastovém držáku RAM. Ten, na rozdíl od toho originálního, skutečně funguje (více informací níže).	Při napnutí luku dojde k povolení kontrolního lanka a rest se zvedne a začne podpírat šíp. Takto postavený vydrží až do posledního okamžiku, než ho napnutí kontrolního lanka "strhne" zpět do polohy vleže. Tím uhne z cesty křidélkům.

(*) technická poznámka -  lanko jsem prozatím ustřihl o něco delší a tak jeho konec docela nehezky visí zpátky z restu. Minimálně do té doby, než se lanko definitivně vytáhne, to takhle nechám. Až potom ho zakrátím na nějakou rozumnou velikost a upevním jeho konec tak, aby nevypadal tak hnusně :-) 

Na závěr byl pochopitelně nutný drobný tuning, spočívající v jemném doladění vertikálního nastavení restu. Vzhledem k tomu, že se zmenšil sklon šípu (z původních 1/4" na 1/8“), začaly šípy létat a dopadat o něco výše než dřív, což vyřešila jednoduchá úprava vertikálního nastavení hlavy mířidel. Drobná změna v nastavení byla nutná i pro horizontální rovinu.

Přiznám se, že v tuto chvíli má luk s novým restem za sebou jen základní, hrubší tuning. Na jemné doladění potřebuji větší prostor venkovní střelnice a hlavně víc času, než právě mám. Nicméně vše vypadá nadějně.

Co se týká vlastní funkčnosti restu, pak vše pracuje jak má:

• Pokud mohu posoudit, rest se sklápí včas a k žádnému nežádoucímu kontaktu s křidélky šípu nedochází. Cvičně jsem použil i šípy olepené 4“ peřím a ani po cca 100 výstřelech a podrobnější inspekci nejeví peří žádné známky nežádoucího kontaktu. K definitivnímu verdiktu to pochopitelně nestačí, ale zdá se, že vše je na dobré cestě.
  
  
• Containment ring – klec, bez problémů udrží připravený šíp v oblasti restu při jakémkoliv pohybu. Šíp nemá kam vypadnout a je stále nad vidlicí restu. Takže kdykoliv můžete zahájit nátah a máte jistotu, že šíp zapadne do vidlice restu - do správné pozice.
  
  
• Jedinou slabinou se ukázala být drobnost - plastová blbůstka - držák šípu, který je součástí balení. Jejím úkolem je podržet založený šíp na místě v době, kdy luk není natažen – rest leží. Problém je, že šíp je v tomto držáku naprosto "navolno" - takže v něm sice leží, ale vůbec nedrží. Stačí jakýkoliv prudší pohyb a šíp vyskočí ven. Poté zvesela poskakuje kolem, naráží do kovového těla luku, přičemž vydává nepříjemné kovové cinkání. Pro lov tedy nic moc.
  
  Jako ideální řešení se (alespoň pro mě) ukázalo tuto "vymyšlenost" bez milosti vyhodit a nahradit něčím jiným. Osobně můžu doporučit držák firmy RAM, na obrázku vpravo (ke koupi např. na http://www.lancasterarchery.com/ram-arrow-holder.html). Je to v podstatě to samé, jen lépe vymyšlené. Šíp do držáku zacvaknete a on drží (nikoliv jen leží). Pokud s lukem nepředvádíte skoky a přemety, šíp opravdu drží kde má. Nevypadne, nikde neskáče a o nic necinká. A při nátahu se nemusíte o nic starat. Jakmile začnete natahovat luk, zvedající vidlice restu si sama „vyloupne“ šíp ven z držáku.

Servis a údržba restu

Rest samotný je provedený tak, že nevyžaduje ani neočekává žádný extra servis. Tedy, nemusíte nic promazávat, extra čistit atd. Jediné, co je vhodné čas od času ověřit je:

• zda drží šroub připevňující rest k tělu luku
• zda drží aretační šrouby pro horizontální a vertikální nastavení
• zda je lanko opravdu pořádně napnuté. Právě u této konstrukce je napnutí lanka velmi důležité. Jakmile lanko trošku povolí, rest se začne okamžitě přizvedávat. To znamená, že při výstřelu úplně „nelehne“ a může být překážkou pro průlet šípu. Jako každá šňůrka se i ta, co je na Smackovi, zezačátku trošku protahuje. Po pár dnech a několika dotažení si "sedne" a drží. Pak už jen kontrolujete zda drží upevnění obou konců.
  
  
• Není od věci občas vyzkoušet, zda mechanismus restu chodí volně a nikde nedrhne (nečistota apod.)
• Občas zkuste, zda se nepovolují další součásti restu – např. ochranná klec. I malé povolení může způsobit nepříjemné vibrace doprovázené nežádoucím zvukem.

 
Pokud máte pocit, že váš rest „nechodí“ jak má, a že dochází ke kontaktu s křidélky nebo "padá" zbytečně brzo, může být detailní kontrola docela problém. K tomu, abyste si opravdu pořádně prohlédli, co se děje po výstřelu a při průletu šípu, byste potřebovali vysokorychlostní kameru. Pokud ji snad máte, ladění bude snadné – můžete zkoumat posun šípu po centimetrech. Sledovat, kdy se začal rest sklápět a zda to stihl před příletem křidélek atd.  

Bohužel, většina z nás nic podobného k dispozici mít nikdy nebude. Protože nemluvíme o domácím videu. Mluvíme o kameře, schopné pořídit 50.000 snímků a víc za sekundu. Věřte mi, že podobná věc se shání těžko. Byť jen na půjčení ....

Jednodušší, i když ne tak sofistikovanou, možností jak ověřit podezření na nežádoucí kontakt křidélek šípu s restem, je jejich detailní prohlídka. Pravé peří má tu výhodu, že je na takový kontakt docela citlivé a poměrně brzy na něm začnou být známky kontaktu dobře viditelné. Plastová křidélka (navíc z kvalitního plastu – např. Blazer) toho nemusí tolik prozradit. V tom případě můžete zkusit použít např. manželčinu rtěnku – napatláte křidélka pořádnou vrstvou rtěnky a po výstřelu detailně prozkoumáte jak křidélka, tak i celý rest – ochrannou klec a vidlici restu, zda na nich neobjevíte „rtěnkovou stopu“. Pokud je někde rtěnka z křidélek znatelně setřená, případně jsou na restu její stopy, pak máte místo, kde se ty dvě věci potkaly. Namísto rtěnky se občas používá i pudr.

Co napsat na závěr?

K opuštění stávajícího WhiskerBiscuitu jsem neměl žádný zásadní důvod, pokud se komfortu použití nebo přesnosti střelby týkalo.  Pokud podobný „štětinatý“ rest používáte a jste s ním spokojeni, nemáte důvod jej teď měnit.

Jen pro zajímavost (a pobavení). Občas se objeví pomluvy či názory, že WB není přesný, nebo není vhodný pro střelbu na větší vzdálenosti. Na tomto videu se „Pigman“, což je známý lovec (mimo jiné i partner firmy Trophy Ridge) rozhodl předvést všem pochybujícím, co WB dokáže – jen podotýkám, že střílí na nějakých 90m :-)  

U mě byla důvodem především chuť začít střílet šípy olepené pravým peřím a navíc lepenými ve stylu Helical, což dohromady je bohužel kombinace, se kterou WB prostě není kamarád.  A taky chuť vyzkoušet něco nového a chuť si s lukem hrát.

Když tak nad tím přemýšlím, já vlastně skoro nikdy nemám luk dokonale vyladěný, protože jen se k tomuto stavu, byť jen náznakem, přiblížím, hned něco změním a můžu začít zase od začátku :-))

Ne, teď vážně. Fungující a seřízený DropAway rest je pro váš lovecký luk asi tím nejlepším, co můžete mít. Dokáže naprosto eliminovat nežádoucí kontakt křidélek šípu při výstřelu a restu. Výsledkem je perfektně čistý a nerušený odlet šípu. Přitom je dostatečně robustní, že přežije i nešetrné zacházení při pohybu a střelbě v terénu. 

Pokud se rozhodnete vybavit svůj luk tímto typem vybavení, jdete správným směrem. Jen je potřeba připravit se na to, že prostě není tak „blbovzdorný“ jako „štětiny“. Že budete muset dobře vybírat. Vědět co jste vybrali, a proč. Znát výhody a případná omezení vybraného typu a modelu. Volba je na vás.

Nenechte se ovlivnit tím, že nějaký "vořech" si vybral TrophyTaker SmackdownPro a právě teď tvrdí, že je nejlepší :-) Zkuste si sami určit, co od nového restu chcete, jaké máte požadavky. Konstrukce, design, cena atd ... A začněte hledat. Možná dojdete ke stejnému závěru jako já. Možná se zahledíte do jiného modelu. Nebo zkuste jiného výrobce. Máte řadu možnosti - spoustu modelů od již zmíněné firmy QAD (Quality Archery Design) . Vynikající LImbDriver Pro od VaporTrail. Zkuste se podívat k TrophyRidge na jejich Revolution 2. Nezapomeňte na firmy Truglo, Axion, NAP a jejich Apache .. prostě je toho doslova "hafo" :-)

Pochopitelně budete muset věnovat pozornost a čas správné instalaci a nastavení. A čas od času ověřit, že vše stále funguje jak má. Je to o něco citlivější zařízení, ale mnohem lepší. Když funguje. Bude to prostě víc práce a bude vás to stát víc energie a úsilí. Ale pokud to dokážete, určitě budete spokojeni.

Přeju vám hodně štěstí s výběrem. A pokud se s námi podělíte o zkušenosti, budu jen rád. A dozajista nejen já.

H.