Potřebujete DrawBoard? Postavte si ho ...
- Napsal Administrator
- Kategorie: Vybavení
Pokud to s vaším lukem, jeho správným nastavením a laděním, myslíte skutečně vážně, pak se téměř neobejdete bez pomůcky nazývané DrawBoard. S trochou úsilí a šikovnosti si jej dokážete vyrobit za pár korun sami.
Při práci s lukem je několik momentů, kdy se potřebujete v klidu podívat, jak vypadá luk v naplno nataženém stavu. Zda obě kladky „chodí stejně“ – tzn. oba Drawstopy se dotknou tětivy ve stejném okamžiku (Synchronizace), zda kladka začíná a končí svůj nátah ve správné pozici (Timing). Hodí se zkontrolovat, zda se v nátahu nesklání kladky mimo osu (Lean). Může se vám hodit pomalu natahovat luk a kontrolovat jaká je okamžitá sílu nátahu. Jak stoupá, kde a na jak dlouho se zastaví a kde a jak klesá (kontrola LetOff), můžete v kterémkoliv okamžiku nátahu změřit, zda jsou obě ramena luku ohnutá stejně. A určitě bychom vymysleli další uplatnění.
Pokud jste sami a bez vhodné pomůcky, jste prakticky ztraceni. Luk sice můžete napnout a držet, ale jen velmi těžko se podíváte na detaily, které vás zajímají. Můžete to zkusit u zrcadla, ale už teď vám prozradím (z vlastní zkušenosti), že uvídíte „prd“.
Jinou možností je poprosit někoho dalšího, aby vám pomohl. Jenže, pokud to bude manželka, pak na můj luk nestačí. Napnout ho tedy musím já a ona bude koukat. Ale .. ženská .. vám nikdy pořádně neřekne co vidí a co Vy potřebujete vědět. Takže to většinou skončí hádkou. Můžete taky poprosit kamaráda siláka, aby luk napnul a držel a koukat budete Vy. Jenže, stále to není ono. Kamarád se s napnutým silným lukem všelijak kroutí, třepe se, vy máte hlavu a prsty v kladkách a nedejbože aby neudržel a pustil ...
Prostě tohle vše je možná dobré jako nouzové řešení, ale pro skutečnou práci to není. Právě proto existuje pomůcka, která se nazývá DrawBoard – „natahovací prkno“ (dovolím si nadále zkracovat na DB). Luk s její pomocí natáhnete do jakékoliv pozice a on drží. Povolíte, přitáhnete. Drží. Můžete koukat a měřit a studovat jak dlouho chcete. Luk drží. Až skončíte, prostě ho pomalu povolíte.
Nebudu dál vysvětlovat k čemu je DB dobrý a jak moc užitečný je. Uzavřu to prostým konstatováním, že, pokud to s vaším lukem, nebo přesněji s vlastním servisem, myslíte opravdu vážně, bez DB se neobejdete. Přišly na to tisíce nadšenců před námi, přišel jsem na to já, přijdete na to i vy. Howgh.
Obrovskou výhodou je, že DB nemusíte složitě shánět na Internetu a kupovat za drahé peníze. Bez problémů si jej postavíte za jedno či dvě odpoledne sami, doma, „na koleně“. A to i v případě, že nejste rozený kutil Tim a vaše domácí dílna neoplývá sofistikovaným nářadím. Vše za pár stovek. A bude spolehlivě sloužit roky a roky.
Jak DrawBoard vlastně funguje ?
Princip DB je nesmírně jednoduchý a z následujícího obrázku by měl být naprosto zřejmý
Základem těla DB je dřevěné prkno. Musí mít dostatečnou délku (o tom něco později) a mělo by být dostatečně masivní, aby bezpečně udrželo šrouby použité k připevnění vybavení a napnutý luk. Já osobně používám smrkovou desku o šíří 20cm a tloušťce 3cm. Tu považuji za optimální. Menší-tenčí už bych nebral (neposkytuje šroubům dostatečnou oporu) a tlustší mi přišla zbytečná. Takovou desku koupíte v jakémkoliv hobby marketu (u mě můj oblíbený Bauhaus) v pěkném opracovaném stavu – určená pro domácí kutily. Jen si vyberte nějakou, která nemá moc suků a není blbě lepená. Pokud chcete ušetřit, lze koupit ve stavebním oddělení stavení desku podobných rozměrů. Bude výrazně levnější, ale neohoblovaná a budete si muset dát větší pozor na její kvalitu.Často bývají všelijak zohýbané a pokroucené. U stavební fošny to nevadí, u DrawBoardu ano.
Dál potřebujete něco, co bude namísto vaší ruky držet luk. Říkejme tomu čep. V návodech se nejčastěji doporučuje koupit trubku se závitem 3/4", kterou si zaříznete na potřebnou délku. Uchycení je pak řešeno vhodnou přírubou (opět závit 3/4"), která se přišroubuje k desce a trubka se zašroubuje do příruby. Pěkně je to vidět na předchozím obrázku. Tohle řešení je dostatečně masivní a hlavně osvědčené.
Bohužel, právě zde jsem se já poprvé odklonil od návodu. V Bauhausu požadovanou trubku a hlavně přírubu nevedou (aspoň já to nemohl najít a pán v červeném sáčku mi to tvrdil). A protože byla sobota a já chtěl stavět DB hned, nepátral jsem nikde jinde a koupil náhradu. Nohu určenou k nábytku. V podstatě je to dohromady svařená příruba a trubka o průměru cca 3cm a vyhovující délce cca 18cm. Ideální náhrada. Jedinou slabinou bu snad mohl být svar mezi přírubou a trubkou. Pokud by povolil, byl by to docela problém. Docela jsem ho v obchodě studoval, ale nakonec jsem to riskl. Zatím spolehlivě drží, jen ho občas cvičně zkontroluji, zda nepovoluje. Zatím je to OK (ťuk, ťuk, ťuk).
Zde si dovolím velmi důležitou poznámku:
Jakékoliv řešení zvolíte, jakoukoliv součástku pro váš DB koupíte, měli byste si být naprosto jistí, že je dostatečně spolehlivá a bude „držet“. Ať je to výše zmíněná noha, ať je to lano, naviják, ať jsou to karabiny, prostě cokoliv, nebo vlastně VŠECHNO !!!
Protože pokud jediná součástka selže a praskne či povolí, při napnutém luku to bude znamenat minimálně malou katastrofu – DryFire. Říkám malou a myslím to vážně, protože pokud byste v tom okamžiku měli někde „v útrobách“ kladek prsty, pak to může být ještě mnohem horší.
Dál budete potřebovat něco, co bude luk napínat.
Nejčastěji se používá ruční naviják určený pro auta nebo snad náklad. Berte ten nejmenší, nejslabší, nejlevnější. Něco, jako je na obrázku.
Opět ho často seženete v hobby marketech za cenu kolem cca 400 Kč, případně to jistí internet. Jen si dejte pozor, aby zvolený model měl tzv. „zámek“ nebo snad „brzdu“ či „bezpečnostní pojistku“. Prostě, aby při puštění kliky držel tam, kde zrovna je a nevytočil se zpět.
Nevýhodou těchto levných navijáků je, že pojistka je řešena přes takové hrubé ozubené kolo, do kterého zapadne západka. Tedy naviják se nezastaví na milimetr přesně tam kde chcete. Vždycky si o nějaký malinkatý kousek popojede zpět. Většinou to nevadí, ale úplně přesné to není.
Snažil jsem se sehnat lepší naviják o kterém se zmiňují diskutéři na US fórech, vybavený tzv . „worm“ závitem (nevím jak se to řekne česky), který se skutečně zastaví přesně tam, kde ho pustíte. A nehne se ani o fous. Ale, bylo to marné a nakonec jsem to pustil z hlavy.
Jednak mi přesnost toho obyčejného většinou vyhovuje a kdyby ne, dá se to vyřešit i jinak – do systému napínání vložíte vehement zvaný „napínák lanka“ nebo anglicky „turnbuckle“ a pokud je potřeba, pak s jeho pomocí jednoduše doladíte potřebné milimetry. Takový typický turnbuckle vidíte na obrázku vpravo :-)
Ocelové lanko, které bývá s navijákem standardně dodáváno asi nahradíte normálním lanem. Jen si dejte pozor na vhodný materiál (nesmí se protahovat), průměr (používám 5mm) a hlavně nosnost a spolehlivost. Ne každé lanko, které koupíte v supermarketech a které se tváří bytelně, takové skutečně je. A poslední co chcete je, aby vám prasklo a vyrobilo DryFire luku.
Já nakonec skončil u kvalitního pleného lanka o průměru 5mm koupeného v horolezecké speciálce. Lanka si kupte raději víc – většina sice bude „neužitečně“ namotána na bubnu navijáku, ale díky tomuto tlustému návinu se lanko lépe navíjí, ukládá a následně odvíjí zpět. Špatným nápadem asi není použít namísto lanka popruh.
Zajímavou alternativou obyčejného „hrubého“ auto navijáku by mohlo být použití kladkostroje a pro přesné uchycení lana v dané poloze použít zásek nebo raději spolehlivější stoper používaný na plachetnicích. Luk byste jednoduše natahovali ručně, taháním za lano - díky kladkostroji by chod byl snadný a s pomalejším krokem (což by bylo vítané). Napínat a povolovat byste mohli skutečně po milimetrech a díky stoperu spolehlivě zastavit v kterémkoliv okamžiku a doslova „na fleku“. Nevýhodou tohoto řešení bude vyšší cena (kvalitní stoper bude stát minimálně 2.000 Kč). Nicméně pokud bych někdy stavěl další DB, hodně vážně bych nad tím uvažoval. Zbavil bych se té zubaté železné obludy (naviják), o kterou se vždycky praštím.
A to je vlastně vše. Prkno, čep, lano a naviják jsou tím nejdůležitějším, co potřebujete, aby DB v základu fungoval. Ostatní vybavení je vlastně už „navíc“. Ale, pro opravdu správnou, efektivní a hlavně spolehlivou práci s DB budete přeci jen potřebovat ještě pár dalších drobností:
Ochranný obal na čep - ať máte instalatérskou trubku nebo nábytkářskou nohu, je to vždy vyrobené z nějakého železa a není od věci ochránit držadlo luku. Většina návodů doporučuje návlek z gumové zahradní hadice. Nemaje gumovou hadici vhodného průměru, omotal jsem nejprve trubku tlustou pěnovou izolací pro vodovodní potrubí. Krásně tlusťoučký, krásně mekoučký. Jen aby se mýmu luku nic nestalo. Jenže, on to nebyl nejlepší nápad.
Pokud je ochranný návlek moc tlustý, nastanou problémy s přesným měřením Draw Lenght (délky nátahu) luku. Jak se bude postupem času tlustá vrstva vymačkávat, bude se držadlo luku přibližovat k trubce a tím se bude měnit naměřená hodnota DL (více o měření DL o kousek níže v tomto článku). Navíc příliš tlustá trubka (i díky ochrannému obalu) špatně zapadává do zahloubení v držadle luku. Ideální je průměr, kdy trubka do zahloubení doslova vklouzne a celé ho vyplní.
Nakonec jsem tlustou vymačkanou izolaci vyhodil a nahradil ji omotávkou určenou na řídítka silničního kola. To už funguje. Je to tenký, pěkně měkký, vypadá to dobře :-)
Napínák lanka (turnbuckle) – už o něm byla řeč výše. Pokud jej vložíte do napínacího systému umožníte si jemné dopínání nebo povolovaní v řádu milimetrů. Osobně jej zatím moc často nepoužívám, nicméně přiznávám, že brzy začnu – hrubá brzda autonavijáku ne vždy zastaví luk úplně tam, kde bych chtěl.
Měřák síly nátahu – je nezbytný pokud chcete měřit sílu nutnou k napnutí luku. Volba vhodného měřáku se ukázala trošku složitější, než jsem očekával. Původně jsem koupil digitální měřák z obchodu Lancaster Archery.
Poměrně brzy jsem odhalil jeho slabiny – navzdory čínským proklamacím měření není zrovna nejpřesnější – často vám měřák při několika po sobě jdoucích měření ukáže i dost rozdílné výsledky. Záhy přestala fungovat funkce podržení maximální změřené síly. To vše bych snad nějak ještě přežil, ale ...
... hlavně, jeho subtilní konstrukce ve mně budila stále větší a větší obavy. Obzvlášť uchycení háčku pro měřený předmět vypadá velmi „čínsky“. Když jsem se pak dočetl, že někomu v tomto místě měřák skutečně praskl (což by znamenalo DryFire), rozhodl jsem se najít něco lepšího – po dlouhém hledání volba padla na digitální závěsnou váhu Kern. Jde o model s maximem 50kg, a s přesností 20g. Existuje také „větší“ model do 100kg, kde ale přesnost "klesá" na 50g. Provedení vypadá velmi solidně, opakovaná měření dávají stejné výsledky. Líbí se mi. Jen cena je o dost vyšší vyšší než čínská hračka – cena 3.500 Kč.
Pochopitelně můžete namísto digitální váhy zvolit i analogový mincíř. Otázkou je vybrat spolehlivé provedení, schopné rozumných výsledků měření. Tyto mincíře se větinou používají pro vážení obilí či zvěře a v těchto případech bohužel občas platí "... kilo sem, kilo tam ...."
Metr pro měření délky nátahu – je nutný k tomu, abyste mohli přesně změřit jaká je skutečná délka nátahu vašeho luku. V okamžiku, kdy se zarážky na kladkách (tzv DrawStopy) opřou o tětivu nátah končí. Vy jednoduše odečtete kam až sahá tětiva a jaká je tedy skutečná délka nátahu luku. Často tak zjistíte, že se skutečná, změřená délka liší od délky, kterou by luk měl mít podle nastavení příslušného modulu na kladce (většinou je skutečná délka o cca 1/5“ větší než by měla teoreticky být)
S metrem je jedna drobná potíž. Potřebujete měřit v palcích. Tedy, můžete pochopitelně měřit v cm a na palce přepočítávat, ale to se mi vážně nechtělo. Tak jsem dlouho a složitě sháněl plechové měřítko cejchované v imperiální míře – palcích. Na našem trhu úkol hodný Herkula. Nikde nic takového nemají. Nakonec jsem uspěl až na netu u firmy Unimetra. Měřítka nabízí v několika provedeních, perfektně provedená, ale pravda, docela drahá. Protože to v tu chvíli pro mě byla otázka cti, tak jsem je koupil. Dnes bych si asi koupil obyčejné měřítko v cm a potřebné palce bych si tam domaloval sám. Přesnost by naprosto vyhovovala.
Důležitá poznámka – pokud budete na svůj DrawBoard instalovat měřítko, dejte pozor ať jej nainstalujete správně – ať máte „0“ skutečně tam kde má být ! :-) Nechci vás nijak podceňovat a tak pevně věřím, že to každý z vás ví, ale jen tak, pro jistotu, si dejme malé opakování teorie, jak se správně měří Draw Length luku :-)
Draw Length = délka mezi tětivou napnutého luku a nejhlubším místem v držadle luku + 1,75“
Nenechte se zmást tím, že na obrázku vycházi DL "krásně" na přední okraj luku. Je to jen náhoda, či spíše nešikovně namalovaný obrázek. Přední okraj luku s tím opravdu nemá nic společného.
Vzorec je jasný, ale převeďme si to teď do praxe našeho DrawBoardu.
-
- Nejhlubší místo na držadle luku je tam, kde se bude (v ideálním případě) držadlo opírat o trubku. Právě proto je nutné, aby trubka měla vhodný průměr - aby co nejlépe zapadla do zahloubení v držadle luku. Pak je nejhubší místo stejné jako je okraj trubky. Pokud by ale trubka byla moc velká, mezi nejhlubším místem v držadle a trubkou bude prázdný prostor a vám se určení, "kde je nejhlubší místo" a odkud měřit oněch 1,75", zbytečně zkomplikuje.
- Hodnota „0“ (nula) je 1,75“ před tímto místem.
- Váš metr tedy musíte na DB uchytit tak, že NULA bude před trubkou.
- Vnitřní okraj trubky (tam kde se opírá držadlo luku) je přesně na pozici 1,75“
- Druhý okraj trubky (směrem k tětivě) pak pochopitelně bude na pozici 1,75" + průměr trubky.
- atd ...
Zmatek? Dobře ... z následujícího obrázku to snad bude jasné :-)
S takto instalovaným měřítkem budete schopni odečíst správnou hodnotu Draw Length vašeho luku. Stačí se jen podívat, kam až při nátahu dosahuje tětiva.
Bezpečností smyčka – není sice na prvním obrázku - schématu DB nakreslená, ale je to docela důležitá věc.
Jde o jediné – mít pojistku pro případ, že by při natahování luku na DB povolila smyčka D-loop. Normálně se to řeší tak, že při jakémkoliv nátahu (i cvičném, testovacím) máte mít založen šíp. Selhání smyčky D-loop pak sice způsobí nechtěný výstřel (pochopitelně míříte celou dobu bezpečným směrem), ale nedojde k DryFire. Luk zůstane v pořádku.
Při natahování na DB budete ale do luku šíp zakládat těžko. A právě pro případ selhání D-loop (byť teoretický) se používá krátká smyčka ze spolehlivého pevného provázku. Pokud selže/povolí D-loop, napnutou tětivu zachytí tato pojistná smyčka.
S pojistnou smyčkou je sice práce navíc, a občas je otrava ji stále dokola instalovat a sundávat, ale vřele doporučuji vám ji používat.
Konstrukce Draw Boardu
Základní konstrukce DB je velmi jednoduchá. Vezmete koupené prkno, na jeden konec namontujete opěrný čep a na druhý konec naviják. Níže uvedené obrázky ukazují právě tuto nejjednodušší konstrukci
Nicméně svět je plný kutilů, mudrlantů a průzkumníků slepých uliček :-) Takže pokud zapátráte, najdete spoustu dalších řešení. Princip je pochopitelně stále ten samý, ale konkrétní provedení se liší. Některé konstrukce mi moc smyslu nedávají, některé nápady jsou ale moc pěkné. Jen pro základní představu pár takových variant:
Jde o jednoduchou variací s otočením konstrukce o 90o v horizontální ose. Přiznám se, že výhody tohoto řešení mi poněkud unikají. Luk je sice v „přirozené střelecké pozici“, ale protože z něj nestřílíme, k ničemu to není dobré. Naopak spodní kladka je zbytečně nízko. Pokud ji budete chtít zkoumat, pak si k ní budete muset asi kleknout.
Zdánlivě stejné řešení, ale tady už jde přeci jen o něco trošku jiného. Zde už nejde pouze o funkci DB, ale o tzv. Hooter Shooter – tedy mašinku určenou ke střelbě a používanou k tuningu luku. Luk je upevněn v tomto vehementu, napíná se a střílí šípy – eliminuje se tak chyba střelce. Zde má otočená, "přirozená" pozice luku svůj význam, ale to už jsme v jiné pohádce :-)
Zajímavou variantou je toto vertikální řešení, namontované na zdi. Všimněte si, že v tomto případě autor otočil i systém uchycení a napínání luku. Zatímco smyčka D-loop na tětivě je uchycená napevno, naviják tahá za tělo luku směrem dolů. Pochopitelně by to šlo i opačně, ale takto jsou kladky v příjemné výšce v úrovni očí. Pokud máte volné, nevyužité místo na zdi, pak je to námět k zamyšlení.
Další varianta vertikálního provedení. Tentokrát ale jde o profesionální přístroj zvaný Bow TimeMachine. Ten funguje primárně jako Bowpress, ale po jednoduché změně funguje i jako DrawBoard. Pěkné. Moc pěkné. Jako press má velmi dobré reference a přiznám se, že jsem o něm při plánovaném nákupu bowpressu docela uvažoval (nakonec jsem zvolil jiný, levnější, také proto, že DB jsem už měl) Pokud vás toto řešení zaujalo, více informací najdete na stránkách výrobce Bow TimeMachine.
A to by jako základní přehled mohlo stačit. Nemá cenu, abych zde zveřejnil dalších XY obrázků – variant na základní verzi DB. Princip je jasný a vlastně stále stejný. Liší se jen provedení. Pokud vás to bude skutečně zajímat, bez problémů s pomocí Google najdete další desítky variant. Klíčová slova Bow Draw Board případně doplněná o DIY (Do It Yourself = udělej si sám) způsobí záplavu výsledků.
Pokud máte problém udržet v jedné ruce kladivo a v druhé hřebík, nebudete asi moc co vymýšlet. Půjdete cestou „nejmenšího odporu“ a vyrobíte něco ve smyslu základní varianty. Je jednoduchá a není na ní co zkazit.
Naopak, pokud jste nadaní kutilové, nepotřebujete radit zrovna ode mě. Otevírá se vám úžasný prostor pro vaše originální, netradiční nápady a šikovnost.
Snad jen pár tipů pro vaši konstrukci:
- Pro bezpečné uchycení luku na DB skutečně stačí jedna trubka – čep. Pokud má tato trubka vhodný průměr (není moc tlustá) pak krásně zapadne do zahloubení na držadle luku. Při napínání luku se napínají obě ramena stejně – na obě ramena působí stejná síla. Nepotřebujete tedy žádné dodatečné uchycení luku. Nemusíte se bát, že by luk z trubky sklouzl, nebo se na ní otočil. Vždyť i vy držíte luk v jedné ruce a luk se vám v dlani také nikam neotáčí. Naopak – volnost pohybu kolem čepu umožní luku, aby se sám nastavil do té správné vyrovnané pozice. Luk by měl být v DB uchycen právě a jen tady. Je mi jasné, že toto řešení budí zpočátku nedůvěru (u mě to bylo stejné), ale časem skutečně zjistíte, že luk drží jako přibitý, nikam se nesmeká a ani se neotočí.
- Ochranný povlak trubky. Už výše bylo napsáno, že není dobré ve strachu o poškození držadla luku obalit trubku zbytečně silnou tlustou vrstvou něčeho měkkého. Jednak příliš tlustá trubka špatně zapadne do zahloubení v držadle. Navíc, jak se bude měkký obal postupně vymačkávat, bude se měnit správnost měření DL a museli byste neustále měnit pozici měřítka. Berte něco měkkého, ale tenkého. Já nedám dopustit na již zmíněnou cyklistickou omotávku.
- Délka mezi trubkou – čepem a navíjecím mechanismem (navijákem). Nechte si zde dostatek prostoru. Musí se sem vejít jednak naplno napnutý luk – pokud chcete mít DB univerzální i pro vaše kamarády, počítejte raději s nějakou velkou maximální délkou nátahu – třeba i 32“.
Dále se vám tam musí vejít všechny vehementy, které budete chtít používat. Tzn. meřák síly nátahu, napínák lanka (pokud ho budete používat), všechny karabinky, kterými to bude navzájem pospojované. Dejte si je na stůl pěkně vedle sebe. Pokud budou někde spojeny očky či karabinkami, dejte to tam včetně oček. Pokud bude někde uvázaný suk, nezpomeňte započíst i délku suku. A až to budete mít pečlivě spočítané, dejte si kafe a spočítejte si to ještě jednou. A na závěr přidejte pár palců navíc – jen tak pro sichr. Není nic horšího, než když zjistíte, že jste desku uřízli příliš krátkou a prostor mezi lukem a navijákem není dost velký. Věřte mi, je to na mrtvici :-) - Trubka-čep a naviják nejsou ve vodorovné ose. Naviják má být proti čepu posunut asi o 3“ (cca 7,5cm) výše. Proč ? Luk nenatahujeme přímo dozadu ale směrem dozadu a nahoru. Pokud při plném nátahu správně zakotvíme ruku pod čelistí, je výškový rozdíl právě oněch zmíněných 7,5cm.
Pěkně je to vidět na tomto obrázku - je zřejmé, že naviják je namontovaný výš než čep
Můj vlastní DrawBoard
Okamžitě poté, co jsem na fóru ArcheryTalk ve vlákně věnované DB objevil pár fotek a základní informace, bylo rozhodnuto. Tohle si musím vyrobit. Nijak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlel a vyrobil základní model. Pochopitelně fungoval, ale bylo zde jedno ALE ... byla to příšerná obluda. Když jsem DB nepoužíval (a přiznejme si, nepoužíváte ho zase tak často) tak prkno dlouhé kolem 2m děsivě zavazelo všude, kam jsem se ho snažil uložit. Mám docela malou garáž a každý kousek místa se cení.
Bylo jasné, že musím vymyslet nějakou prostorově úspornější variantu. Pár dní jsem nad tím mudroval, kreslil a výsledek můžete posoudit na fotkách.
Jen několik stručných doplňujících poznámek :
- Tvar celého DB je v podstatě obrácené „T“, takže nepoužívaný DB pěkně stojí na kraji pracovního stolu. Nezabírá prakticky žádné místo. Nebo řekněme, minimum místa.
- Napínací lanko vede nejprve vzhůru, na vrchu DB se přes pomocné kladky otáčí na druhou stranu a vede zpátky dolů. Na spodku zadní strany se přes kladku opět otáčí a otvorem v desce vychází dopředu, přímo k navijáku.
- Kladky napnutého luku jsou v příjemné výšce. Nemám problém je obhlédnout ze všech stran, aniž bych se musel nějak výrazně vytahovat na špičky nebo se naopak ohýbat dolů.
- Fotky jsou trošku staršího data, takže na DB je ještě starší měřák napínací síly (dnes již nahrazen novým značky Kern) a jako měřítko pro měření DL je použitý starý (a ne příliš přesný) krejčovský metr. Také napínací lano je už dnes vyměněno za jiné, doufám, že spolehlivější.
- Trubka-čep je obalená omotávkou pro silniční kola. Je to skvělý, měkký a tenký materiál.
- Jedinou vadou na kráse je, že můj DB není dost dlouhý. Tedy vysoký. Pro běžné použití stačí, ale pokud chci instalovat i napínák lanka, je už příliš krátký – vehementy na napínacím laně narazí do horních kladek ještě dřív, než je luk naplno napnutý. Důvod je jediný – prkno, které jsem měl k dispozici (pocházelo z původní základní verze) bylo už zkrácené a tudíž nebylo dost dlouhé. Navíc jsem omezený i výškou stropu. Naštěstí můžu tyto dodatečné vehementy (napínák a spol.) umístit na druhou stranu vertikální desky (tam kde se napínací lanko vrací dolů) a kde je dostatek volného místa. Přístup je tam jen o něco málo horší, než kdyby byly vepředu. Nicméně, kdybych dnes dělal novou verzi, udělám vertikální desku vysokou opravdu až pod strop – bylo by to cca 15 až 20cm navíc a ty by se hodily.
- Pokud byste náhodou vyráběli tuto „moji“ verzi, nebo nějakou jí podobnou, je nutné si dát pozor, aby se vám vespod pod trubku vešlo všechno vybavení instalované na luku. Obzvláště mířidla často dost přesahují a musí se do prostoru vejít. Jinak byste museli mířidla pokaždé demontovat, což je pitomost. Jiná věc je stabilizátor, obzvlášť pokud používáte nějaký delší. Mít dostatečnou rezervu pro stabilizátor dlouhý třeba 30cm (můj Doinker Hunter) mi přijde jako zbytečné plýtvání místem. To už jej raději před prací na luku odmontuji. Druhý stabilizátor Trophy Ridge DeLuxe je jednak kratší a navíc umožňuje pohodlné sklopení bokem, takže to není problém.
Ze stejného důvodu – mířidla je nutné pečlivě zvolit umístění otvoru, kterým prochází napínací lano k navijáku. Pečlivě si vyměřte jeho umístění tak, aby nekolidoval s namontovanými mířidly.
Odklon navíjecího lanka od osy trubky-čepu zajišťuje šroub s okem namontovaný před horní koncovou kladkou, kde se lano otáčí směrem dolů. Oproti ose trubky je posunuté o již zmíněných 7,5cm.
A to je snad vše. Ještě bych se rád vrátil k tomu, co již bylo řečeno na začátku článku.
DrawBoard je opravdu neskutečně užitečný pomocník. Pokud se skutečně chcete sami věnovat servisu a hlavně ladění svého luku, pak se bez něj prakticky neobejdete. Stoji za všechny ty peníze a úsilí, které do jeho vymýšlení a konstrukce investujete. Pokaždé, když v něm máte luk bezpečně uchycený, naplno napnutý a vy máte čas a klid se věnovat důležitým detailům tak dlouho, jak jen potřebujete, budete děkovat osudu (a mně :-) , že jej máte k dispozici.
Pokud se pustíte do výroby, nebo dokonce do vlastní konstrukce, budu moc rád, když se zde s ostatními podělíte o své zkušenosti a výsledek.
H.