Při práci na luku se občas dostanete do situace, kdy potřebujete luk tzv. „dostat do váhy“ – ustavit jej tak, aby byl kolmý k zemi. Níže uvedený text by měl, především začátečníkům, poskytnout základní návod jak na to.

Ustavení „do váhy“ nebo řekněmě "vyvážení" sice neděláte nijak často, ale přesto se této činnosti občas nevyhnete a je dobré vědět, jak ji správně provést. Protože přesnost při tomto kroku může ovlivnit (a v některých případech dost výrazně) výsledek vaší další činnosti.

Typickým případem může být tzv. Základní nastavení luku. Tedy okamžik, kdy na luk montujete a seřizujete rest (zakládku šípu) a/nebo Nock point na tětivě. (Více informací najdete v článku Základní nastavení -Setup)

Jen pro úplnost dodám, že někteří staří praktici právě v tomto případě na dokonalé vyvážení luku „kašlou“. Vše nastaví „od oka“ a dokonalé doladění pak provedou až v rámci tuningu luku. Je to pochopitelně použitelný způsob, ale jeho úspěšnost záleží právě na zkušenostech z dlouholeté praxe. Navíc, bez následného tuningu je takový luk "naprosto mimo".

Naopak, já osobně se i při Základním nastavení snažím od samotného začátku pracovat co nejpřesněji. A začínám právě dokonalým ustavením luku "do váhy". I tak se později nevyhnu drobným změnám, ale už jde skutečně jen o „drobné“ úpravy.

Dokonalé vyvážení luku ale bude naprosto nezbytné, pokud se rozhodnete ověřit nebo dokonce nastavovat vaše mířidla – přesněji osy mířidel. Více informací v článku Tajemství třetí osy.

V každém případě je dobré vědět, o co při vyvážení luku jde, jak na to, a jaké způsoby je možné použít.

Pokud nechcete nebo nemůžete pracovat "od oka" a potřebujete luk vyvážit opravdu přesně, neobejdete se bez spolehlivého držáku luku – Bow Vise. V podstatě jde o speciální svěrák, do kterého luk upnete a který umožní jemné naklápění do všech směru a spolehlivé zafixování v dané pozici. Více informací najdete v článku Bow Vise – Vaše třetí ruka.

Takže, luk máme upnutý v BowVise, stojí víceméně kolmo (jako při střelbě). Velmi zhruba je v pozici, kterou potřebujeme. Nyní je potřeba doladit jeho ustavení tak, aby byl k zemi skutečně kolmý.

Jen pro přesnost, kolmý musí být hned ve dvou směrech -  jak v první tak ve druhé ose.

Nejčastěji se k tomuto účelu používá speciální pomůcka – která obsahuje dvě , na sebe kolmé, vodováhy v plastovém pouzdře. Celá pomůcka se nacvakne na tětivu a může se měřit a nastavovat. Je malá, levná (kolem 20 USD)  a koupíte ji ve většině lukostřeleckých obchodů nebo na Internetu. Můžete ji vidět na fotkách - takový ten malý, žlutý "bazmek" na tětivě. 

Použití je jednoduché - nacvaknete pomůcku zezadu na tětivu a luk, uchycený v BV, naklápíte maliličko dopředu a dozadu (první osa) a nakláníte doleva a doprava (druhá osa) tak dlouho, až obě bublinky „sedí“ pěkně uprostřed. V tomto okamžiku máte luk tzv. „ve váze“. Tětiva je nyní kolmá k zemi v obou osách – jak ve směru dopředu/dozadu tak vlevo/vpravo. Na fotkách níže je kýžený výsledek.

V této chvíli máte hotovo. Luk je, jak má být, a vy můžete pokračovat v práci.

Výše uvedená pomůcka se zdá jako ideální řešení (jednoduché, levné). Nicméně, z mé osobní zkušenosti bych si dovolil několik výhrad:

• Musíte věřit, že celý ten plastový „bazmek“ je vyroben správně.  Že obě vodováhy jsou skutečně perfektně kolmé navzájem, a ve správném směru k tětivě. 
  
  Protože tomu tak pokud není, pak výsledek vaší mravenčí a  pečlivé práce bude k ničemu. A upřímně, provedení moc důvěry nebudí.
  
  
• Umístění na tětivu se provádí pouhým „nacvaknutím“. Poměrně měkký plast se postupně použitím vymačkává. Obzvlášť v případě, že jeden luk tětivu silnější než druhý. Takže za chvíli už pouhým okem uvidíte, že jeden konec je třeba hlubší než druhý. Nebo „zobáčky“ se roztáhnou a přestávají na tětivě spolehlivě držet. Pomůcka přestává spolehlivě držet tam, kde má, kousek se posune, odklopí, nakloní .... a stává se nepoužitelnou. Což byl přesně můj případ – tělo "bazmeku" musím k tětivě přitahovat kouskem elektrikářské pásky, aby vůbec drželo v „jakéstakés“ smyslupné pozici.
  
  
• Musíte se ujistit, že sama tětiva je v místě, kde pomůcku hodláte uchytit je skutečně kolmá. Např. že ji o kousek výš neodtlačuje tlumič tětivy. Někdy je problém správné místo najít. Tady zavazí tlumič tětivy, o kousek výš je v tětivě vmontován Peep sight, o kousek níž je zase D-loop. Občas je to oříšek. Pokud vám pomůcka ukazuje, že je vše OK, zkuste to samé změřit na tětivě ještě na jiném vhodném místě. Třeba na spodní polovině tětivy.
  
  
• Pozor na tzv. „serving“- ochrannou omotávku tětivy.  Nemůžete jeden konec pomůcky chytit na „čistou“ tětivu a druhou na serving. Rozdíl v průměru by způsobil chybu v nastavení.
  
  
• Ujistěte se, že obě kladky jsou skutečně ve správné, počáteční poloze. Mělo by tomu tak být, ale pokud náhodou jedna kladka zůstává vůči druhé pootočená, pak tětiva rozhodně není kolmo, jak by měla být. Nicméně pokud vám jedna kladka takto „zůstává viset“ , pak bych opustil seřizování os mířidel, a začal řešit tento problém.
  
  

Pokud jste z předchozích řádků získali pocit, že ten plastový bazmek „moc nemusím“, pak máte pravdu. Měl jsem postupně dva. Prvnímu se po pár týdnech odlomil jeden zobáček, takže na tětivě vůbec nedržel. Druhému se oba zobáčky „vychodily“ tak, že na tětivě skoro nedržel a několikrát z ní spadl.  Navíc jsem se nemohl ubránit subjektivnímu dojmu, že luk prostě kolmý není, i když bazmek ukazoval, že je.

Řešil jsem, jakou náhradu použít. Hledal jsem něco na podobném principu, ale vyrobené z odolného a důvěryhodného materiálu a spolehlivé konstrukce. Něco jsem našel. Ale buď mě odrazovala cena, nebo jsem z fotky a popisu příliš nechápal detaily, které mohly být důležité, nebo zařízení bylo vázáno na spolupráci s jiným vybavením (např. BowVise od jiného výrobce).

Nakonec jsem dostal nápad k vyrovnání luku „do váhy“ použít úplně jinou, pomůcku., která slibovala přesnou práci.

Jde o laserovou vodováhu firmy Bosch. Jde o takovou krabičku, kterou uchytíte na fotografický stativ (čím lepší a stabilnější, tím pochopitelně lépe) a která po zapnutí zobrazí dvě základní roviny. Vertikální, kolmou  k zemi, a druhou vodorovnou.

Právě ta kolmá se dá výborně využít k ustavení luku „do váhy“. Je potřeba pouze stativ vhodně umístit a nasměrovat laserový kolmý paprsek zboku na tětivu. Luk pak následně naklánět dopředu a dozadu tak dlouho, až se laser promítá po celé délce tětivy. Drobné nerovnosti tětivy (např. vychýlení od tlumičú) nehrají roli, protože jasně vidíte celou osvícenou tětivu, včetně kladek..

Poté laser přesunete dozadu za luk a nakláníte luk vlevo vpravo tak dlouho, až laser opět svítí po celé délce tětivy. Pak ještě jednou kontrola zboku, zda to „neuteklo“ a je to. Máte 100% jistotu,  že v danou chvíli máte luk skutečně ustavený kolmo k zemi v obou osách.

Pár poznámek k fotkám:

• Omlouvám se kvalitu fotek, ale opravdu se mi nechtělo v garáži uklízet. Takže to máte i s dokumentací, jaký binec tam momentálně panuje :-)
• Laserový paprsek navíc není na fotkách příliš výrazný. V reálu je mnohem lépe pozorovatelný. Ale přesto, když se podíváte pořádně, na tětivě ho uvidíte. Ta červená linka skutečně není ani barva tětivy, ani jsem to nedomaloval v počítači. Tětiva je doopravdy osvícená červeným laserem, pěkně po celé své délce. 
• Při pohledu zezadu se dá také rychle zkontrolovat tzv. Lean kladek - zda se nenaklání mimo osu.

• a jen pro potvrzení – můj levný plastový bazmek skutečně neukazoval správně. Luk rozhodně nebyl „ve váze“, i když podle něj tomu tak být mělo. A takto vzniklá chyba znamenala zbytečnou práci např. při tuningu luku.

Cena takové laserové vodováhy je pochopitelně vyšší. Nicméně zařízení vypadá bytelně, slibuje roky spolehlivé práce.  Hodí se pochopitelně i pro původní účel, což je domácí použití – obklady, obrazy, malování, atd. A navíc se dá koupit na firmu, že? 

Tato laserová high-end vychytávka není pochopitelně nezbytná. Uvedl jsem ji jenom jako tip pro ty, kdo by si chtěli usnadnit práci a chtěli by pracovat přesně.

Pokud není zbytí, vystačíte si pochopitelně i s některou z klasických pomůcek - v nejhorším případě postačí i ten "žlutý bazmek" :-) Jde jen o to, abyste znali jeho možnosti, omezení a případné záludnosti a výsledek si raději několikrát ověřili.

H.