Jak jsem už naznačil v minulé části, button se uplatňuje díky lukostřeleckému paradoxu, tedy silovému působení energie tětivy na trubku šípu, která ho deformuje. To je však jen část problému ...

Dalším je vypouštění šípu pomocí prstů, které násobí efekt opěru šípu o střed. Vypuštění tětivy z prstů tětivu rozkmitává ve směru proti střeleckému oknu (pokud používáte správný střed luku, pravák pravý, levák levý). Odpružení pomocí buttonu se pak více projeví ...

Na kladkových lucích, kde jde tětiva vypouštěčem puštěna přímo proti ose luku se sice šíp prohýbá také, ale v mnohem menší míře, která už buttonem skoro není potřeba tlumit. Je to kvůli použití vypouštěče, ale i kvůli podstatně větším silám na luku, které přirozeně vyžadují tužší trubky šípů mající oproti slabším reflexům menší rozkmit. Proto by se měl při střelbě z prstů na reflexním luku ideálně používat button a na moderních kladkových lucích vypouštěč. Ne vždycky se to však všem střelcům líbí. Měli by ale vědět, že jakoukoli jinou kombinací se zbytečně připravují o jeden z důležitých aspektů svého nástroje a vrací se zpět po evoluční cestičce prověřeného a funkčního vybavení.

Jsou dva základní typy buttonů. Jednodušší si pro naše potřeby nazvěme mechanický a mikrometrický bude pro nás ten technologicky pokročilejší. Na mechanickém buttonu není nic špatného, pokud je přesně a konzistentně udělaný. Jeho jedinou nevýhodou je trochu složitější nastavování, které vyžaduje drobné imbusové klíče takřka vždy dodávané s buttonem. Hodí se pokud máte dobře padnoucí šípy k luku a nepotřebujete nastavení buttonu moc měnit, nebo pokud střílíte jen na pár konkrétních vzdáleností daných například pravidly pro terčovou střelbu. Pak s největší pravděpodobností button nebudete potřebovat často měnit a spokojíte se s jednodušším mechanickým typem. Pokud naopak často testujete různé trubky šípů, nebo střílíte ze svého luku na celé spektrum vzdáleností, například při terénním střílení, nebo na 3D, pak oceníte snadnou stavitelnost mikrometrického buttonu, který nebude problém rychle přestavit "v poli" bez nástrojů během několika sekund.

Stranové nastavení je stejné jak na mechanických, tak mikrometrických buttonech

Oba typy buttonů mají očko pomocí něhož se hrot buttonu vysouvá a zasouvá do středu luku. Poznáte ho tak, že má na sobě pouze jednoho "červíka" a těsně doléhá ke středu luku. Stejně jako u tvrdosti i tady hrají roli čtvrt otáčky. Pokud pomocí distančního očka zašroubováváte hrot buttonu více do střeleckého okna tzn. vidíte v okně čím dál delší část buttonu, pak posouváte celý soustřel doleva, pokud naopak button v okně ubývá, posouváte soustřel doprava (platí pro pravý luk, pro levý je to opačně). Na tuhle operaci budete potřebovat mechanický klíč u obou druhů buttonů. Naštěstí je to většinou jednorázová záležitost, která se odehrává na základě diametru šípů. Neměli byste tak tímto způsobem button přestavovat moc často.

Nastavení jemnější měkkosti objímkou na mechanickém buttonu, povolí se oba červíky a objímkou se lehce otáčí

Častěji budete laborovat s měkkostí buttonu k jejímuž nastavení slouží druhá objímka na buttonu. Na mechanickém buttonu má objímka dva červíky a každý z nich slouží k jinému účelu. Ten první blíže ke středu povoluje objímku pro jemné doladění tvrdosti pružiny. Červík jistí objímku na těle buttonu k jejímuž pootočení je potřeba povolit většinou oba červíky. Pak máte pomocí objímky možnost nastavit drobné citlivé změny v měkkosti buttonu. Když jí zašroubujete více na dřík, button ztvrdne. Pokud ji vyšroubujete button změkne. Pokud jí vyšroubujete úplně, otevřete tím button podobně jako třeba propisovačku a máte možnost z něj vyklepnout pružinku i opěrnou tyčku pro případnou výměnu.

Druhý červík jistí šroub vetknutý do těla buttonu. Jde o malý váleček našroubovaný z "boku" buttonu do jeho těla. Váleček sám je stavitelný pomocí většího imbusového klíče. Hrot válečku přímo působí na pružinu a tím jí stlačuje nebo povoluje. Pro jeho pootočení stačí povolit pouze druhý jistící šroub na dvojčervíkovém očku. Jde o hrubší způsob nastavení tvrdosti pružiny v buttonu když už objímka nestačí. Mechanické buttony většinou nemají návodné stupnice, takže si musíte pamatovat o kolik otáček červíkem jste s buttonem pohnuli. Nastavení mechanického buttonu se docela blbě přesně reprodukuje, pokud o něj přijdete.

Hrubší nastavení měkkosti mechanického buttonu pomocí vetknutého válečku, povolí se červík a válečkem se otáčí pomocí klíče

Podstatně jednodušší je obdobné nastavení v případě mikrometrických buttonů. Tady už univerzálnost trochu odpadá, protože každý výrobce má mechanickou část udělanou trochu jinak, ale v jádru by měla být funkce podobná. Pojďme si popsat nastavení nejrozšířenějšího mikrometrického buttonu Beiter. Button má tři módy, které se nastavují vystouplým šroubem na očku nastavující měkkost. Ostrým šroubováčkem máte možnost šroub buď utáhnout, čímž zajistíte, že se očko vůbec nehne, nebo naopak povolit. Poté se vyměkčovací očko otáčí kolem buttonu spojitě. To je velmi podobné jako u mechanické verze.

Na rozdíl od ní má však mikrometrický button ještě jeden mód "mezi". Tedy když šroub na očku není ani dotažen ani úplně povolen. Buttonem půjde otáčet holou rukou, ale pouze po malých mikrometrických kouscích, které mezi sebou budou oddělené slaboučkým cvaknutím. S buttonem leze v tomto módu normálně střílet, ale musíte být trošku opatrnější při manipulaci, abyste si s ním nechtíc nepřecvakli. Tento mód se hodí hlavně při testování nových šípů, nebo pokud potřebujete bezprostředně střílet na různé vzdálenosti s různým nastavením tvrdosti. Button má na sobě velmi jemnou stupnici a na očku číselník, takže se nemusíte bát, že nenávratně přijde o své nastavení snů. Stačí si zapamatovat nebo zapsat číslo a dílek k němuž se můžete kdykoli jednoduše vrátit, což je u mechanické verze docela problém.

Nepodstatné není ani to, že jsou mikrometrické buttony díky své vyšší ceně (proti lepším mechanickým dvoj a více násobné) i podstatně lépe udělané. Pokud byste nepotřebovali využívat jejich snadné stavitelnosti, pořád se vyplatí kvůli velmi přesné konstrukci a dobře udělaným a funkčním pružinkám. To je důvod, proč se občas můžete setkat s tím, že některé šípy jdou sladit jen s některými buttony a ne zřídka to jde právě s některým z těch mikrometrických.

Schéma buttonu Beiter, konstruktér pozná, že tam pár podstatných drobností chybí, ale pro představu vnitřní funkce stačí

Tento druh buttonů přináší zkrátka pouze samé výhody a sociální jistoty (kromě ceny) a doporučil bych je každému střelci, který to myslí se střílením jen trochu vážněji. Jsou podstatným, přesnost přímo ovlivňujícím vybavením, které se vlastníkovi dříve či později zúročí. Konkrétně německý button Beiter slavící letos (2016) své třicátiny (!!! Ukažte mi jiný technický produkt, který po třiceti letech stále vládne svému odvětví a používají ho takřka všichni profesionálové !!!) je rozhodně jedním z největších must have kousků v lukostřelbě vůbec.

Na závěr si uveďme několik tipů : Buttony si kupujte kvalitní. Poznáte je podle toho, že hrot i při zmáčknutím prstem zajíždí rovnoměrně, tuhne lineárně, pokud už tuhne a nemá v lůžku žádnou vůli. Hrot by se v buttonu vůbec neměl hnout do stran. Ani desetinu milimetru. Měl by pouze zajíždět dovnitř a ven.

Červíky na buttonu utahuje s citem. Levnější buttony nemají jištění, takže se vám může podařit hrotem červíku poškodit závit dříku pod ním což způsobí, že objímkou nepůjde v tom místě vůbec otočit a button se zadře. Dražší buttony mají distanční gelové podložky, takže přímé poškození nehrozí, ale stejně buďte jemní. Tak jak si to jemný mechanismus zaslouží.

V novém buttonu se nevrtejte, pokud k tomu nemáte opravdu pádný důvod. Zejména v tom mikrometrickém. Pružinka není potřeba měnit zdaleka tak často jak si myslíte. Pokud se vám zdá, že něco nefunguje, opravujte nejdřív vaši střeleckou techniku a pak v poslední instanci button.

Během střílení na button zbytečně nesahejte a nekruťte s ním ať si ho nepovolíte. Pokud máte nutkání ho nesutále utahovat, namažte dřík buttonu voskem (část šroubující se do středu, ne tu pod očkem!) a on se přestane při střílení povolovat. Utahovacího zlozvyku se urychleně zbavte, protože červíky jednou povolí a vy si s butonem mocně zakroutíte dle fyzikálních zákonitostí zrovna uprostřed finálového závodu.

Nastavení buttonu měňte s rozvahou. I malé změny mají dalekosáhlé důsledky.

To je tedy k těmto podivným mechanismům vše. Nezbývá popřát : Ať vám slouží...

ML.