Laika v lukostřelbě může leccos překvapit. Pamatuji si, že první šoky jsem zažíval, když jsem zjistil cenové rozmezí, kde se luky obvykle pohybují. Druhým byl pak nesoulad ve vzhledu a ceně. Proč tenhle stojí tolik a tenhle třikrát víc, když přece vypadají stejně nebo velmi podobně a ten levnej ja taky krásnej? Pojďme si na to odpovědět v kontextu tradičního luku Ragim Impala, který si jen tak bokem i zrecenzujeme...

Impala je produkt italské firmy Ragim produkující tradiční luky pro výuku, hobby a lov. Luk spadá podle webu výrobce do kategorie tradičních a loveckých. Patří mezi takzvané take-down luky. Tedy luky, které nejsou z jednoho kusu a kde je možné oddělit ramena od středu. Což je poměrně praktická vlastnost. Impala obsahuje závity pro mířidla, button i stabilizátor. Je celkem snadno dostupná po celé Evropě a její komponenty - ramena i střed - jdou koupit i samostatně. Ramena se ke středu připevňují skrze průchodný otvor na nich vyvrtaný. Kotevní šroub musíte při jejich snímání celý odšroubovat a vyndat, což je poměrně neergonomické. Pistolový grip je velmi příjemně tvarovaný a troufl bych si říct, že se nenajde mnoho rukou do kterých by nějak výrazně nepadl. Luk je dostupný v délkách 60" a 62" a v silách 20 až 60 liber inkrementovaných po pěti librách. Luk o němž se budeme bavit má 62" a 35 liber a aktuálně (Duben 2016) se prodává v cenách pár stovek pod třemi tisíci korun.

Ale dyť von je krásnej... nejčastější argument pro koupi

Pokud se na luk podíváte letmým okem v katalogu, bude vám možná připadat krásnej. Parametry má v podstatě úplně stejné jako jiné o několik řádů dražší luky Bear, nebo Martin ze zahraniční produkce. Geometrii má taktéž poměrně klasickou a dá se rozložit. Délku standardní, okno do půli materiálu, pistolový grip. A navíc má ještě hromadu cikrdlátek navíc. V čem je tedy ten rozdíl?

Tak předně. Problém je už v těch cinkrdlátkách navíc. Na tradičním luku nemá závit na button ani úchyt pro mířidla co dělat. Už to že tam je znamená, že výrobce tak trochu blufuje a láká na luk lidi, kteří střílení moc nerozumí, protože už samotná konstrukce a parametry luku optimální použití buttonu i mířidel v podstatě vylučují. Využít je sice, lze a já to i v případě buttonu pro zvýšení přesnosti udělal, ale vždycky to bude drbání levou rukou za pravým uchem, protože luk na tenhle způsob použití není obecně navržený - je mělký a krátký.

Celý luk

Diskutabilní je i rozkládavost luku. Většina tradičních luků se dodává v jednom kuse a je k tomu i jiný důvod než tradiční. Existuje jen pár rozkládacích tradičních luků, které skutečně fungují rovnocenně jak ty celistvé a věřte, že si za to výrobce nechá setsakra dobře zaplatit. Což se tady neděje ani v případě konstrukce a ani v případě materiálu. Který je posledním hřebíčkem do rakve, což ovšem z katalogu nepoznáte. Nestřílí totiž krásný úhledný lak, ale laminát a dřevo v ramenech. Na němž se tady bohužel notně šetřilo. Samostatnou kapitolou v šetření je pak naprosto příšerná dakronová tětiva dodaná s lukem, která se mi rozpadla po dvou tréninzích. Naštěstí jde celkem bez problémů vyměnit za klasický Flemish Twist Fast Flight, což luku nijak neubližuje a podstatně to zvyšuje jeho použitelnost a efektivitu. Upgrade tětivy jse tedy spíš nezbytnost, než doporučení.

Detail středu

Výsledek přesto na první postřel odpovídá ceně. Luk je relativně, ale opravdu jen relativně jemný. A dokonce ani moc netvrdne v dotahu, což může být mým krátkým nátahem na necelých 27 palcích. Tohle bych čekal rozhodně horší. Vysvětlení přijde poté co pustíte tětivu. Impala dává totiž poměrně dost znatelné hand shocky. Špičky ramen jsou měkké a to dokonce natolik, že se mi je povedlo zkřivit, když jsem na ně teprve asi po čtvrté navlékal tětivu (pravda, byl to můj první luk, takže ne úplně odborně). Co mě ale překvapilo nejvíc, bylo když jsem luk vyndal po letech ze skříně a ramena byla opět rovná! Akorát v nich začalo po nátahu potichu praskat.

Tak takhle ne přátelé. Když je něco rovné, má to být rovné a když to zkřivím má to zůstat křivé. Luk, který si dělá co chce a ještě přitom vydává nějaké zvuky dost odporuje požadavkům na konzistenci. A možná i bezpečnosti. Na třiceti pěti librách to samozřejmě nehraje až takovou roli, ale co by se stalo, kdybych na něj napnul těch liber padesát snad ani nechci domýšlet. S tím už bych se možná bál i střílet. Velkou otázkou do pranice taky je, jak se luk bude chovat při nátahu přes 28" na nichž je cejchován.

Pohled zepředu

Z luku jsem střílel tradiční technikou s mírně vykloněným oknem, opeřenými šípy s končíkem mezi prsty a odhadem vzdálenosti pomocí GAPu, což docela šlo hlavně na krátké vzdálenosti do 20m. Nepřesnost v tomto případě padá hlavně na moji hlavu, protože takhle běžně nestřílím a nemám tuto techniku míření tak vypracovanou. Na delší vzdálenosti se z Impaly dalo střílet přes zakládku s buttonem i s použitím string walkingu (na krátko už si moc rozhodíte tiller), který vás na 35ti librách s uspokojivou přesností a dobrými šípy pustí i nad 30m. Na tuhle vzdálenost je ale potřeba mít přesnou techniku a enormě pevnou přední ruku. Lehký dřevěný luk se v ní při dopadu ramen totiž velmi snadno rozhodí.

Uzavřeme to tedy tak, že i když mám o Impale jisté konstrukční a materiálové pochyby, je to luk, se kterým se dá střílet i relativně přesně, což jen potvrzuje moji teorii, že střílet se dá s kdejakým křápem, pokud to trochu umíte a máte k tomu rozumné šípy. Luk je levný a vypadá dobře na zdi. Pokud k němu najdete vhodné šípy, dokážu si představit, že by se dal v síle 30ti liber použít třeba jako tréningový luk pro tradiční střelbu. Nic výrazně komfortního a trvanlivého ovšem nečekejte. Jednu dvě sezóny v pohodě vydrží a pak se vymění, za něco kvalitnějšího. Otázkou je, jestli se nedá za podobnou cenu sehnat i něco lepšího než právě Ragim. Zájemcům bych určitě poradil, aby se pro jistotu rozhlédli i někde jinde, nebo přihodili pár krejcarů za konkurenci.

ML.