Tak, jako se  někteří rybáři (tzv. „muškaři“) v dnešní době karbonu vrací k tradičním prutům z klasického bambusu, tak i lov tradičním lukem lze chápat jako návrat k dřívějším loveckým technikám. Tradicím. A k vybavení tradičního lukostřelce patří jednoznačně i dřevěný šíp ...

Bez dobrého šípu není přesný zásah. To je bez diskuze. To platí i u modeních karbonových, nebo kompozitních šípů. Ale se dřevem je celá situace ještě mnohem obtížnější.

Vyrobit ze dřeva a peří šípy se shodnými parametry a stejnými letovými vlastnostmi je, díky vstupním materiálům, velmi složité a časově náročné. Možná je mnohem jednodušší koupit kalibrovaný karbonový šíp, který je dnes běžně dostupný. A snadno (a podstatně levněji a rychleji) tak získáte potřebný materiál pro váš sport či lov.  Ale pokud "návrat k tradicím" myslíte vážně, pak vás karbon pravděpodobně dlouho neuspokojí .... 

Význam dřevěného šípu bývá někdy nedoceněn ve srovnání s mnohdy přeceňovaným lukem. Téma výběru vhodného či správného šípu, případně jejich výroby,  je náplň pro mnoho řádků a např. v zahraničí byla na toto téma vydána řada samostatných publikací. Shrnout základní body je proto velmi obtížné a trochu se bojím, abych na něco nezapomněl.

Rád bych se v tomto článku, právě z důvodu velkého rozsahu tématu „dřevěný šíp“, přesně vymezil, abych se pokusil  dané téma co nejvíce zúžit a co nejlépe popsat vlastní výrobu dřevěného šípu. V následujícím textu se proto budu soustředit na dřevěný šíp, určený pro dnes rychle se rozvíjející sportovní lukostřelbu 3D. Tedy sportovní střelbu v terénu, pod různými úhly do vzdálenosti 30 m s dlouhým lukem , který má tzv. „šípové okno“.

Volba materiálu pro výrobu dřevěných šípů

K výběru zde doporučuji pro svou obchodní dostupnost cedr. Použít je možné i smrk, který je mírně lehčí, ale za to výrazně křehčí, což v případě nepřesného výstřelu může přinést zničení  šípu. Proto jednoznačně upřednostňuji cedr.

Výroba šípu je poměrně pracný a časově náročný proces a proto se snažím při výběru jednotlivých komponentů orientovat na trvanlivější a kvalitnější materiály.

Výběr vhodného šípu, délka a tuhost.

Jak už jsem uvedl, vhodnost šípu je potřeba vybírat s ohledem na luk, který bude ke střelbě používán (síla luku, tětiva, charakter a délka ramen)  a druh střelby (sportovní 3D, sportovní terčové, lovecké).

Pro reflexní longbow nátahové síly 44 liber při 28 palcích a tětivu Fast Flight (FF) budeme dle mé praxe vybírat cedrové násady o průměru 5/16“, tuhosti (spine) 45-50 liber (pro tento průměr jsme již poblíž horní hranice tuhosti pro daný průměr).

Běžně jsou na trhu k dispozici násady o průměru 5/16“ (vhodné pro luky do síly 40-45 liber)  a o trochu silnější 11/32“ pro luky od síly 40-60 liber. Vyrábějí se i násady slabší (pro dětské luky) a silnějšího průměru 23/64" (pro opravdu silné luky). Ty jsou ale velmi obtížně dostupné. Pro naši výrobu nám postačí bohatě průměr 5/16 nebo 11/32 , které seženeme ve velmi široké nabídce tuhosti i u nás.

jen pro zjednodušení přepočet : 

• • 5/16" =  7,9 mm
  • 11/32" = 8,7 mm
  • 23/64" = 9,1 mm

Při výběru je nutné zohlednit také vlastní osobu střelce, tedy především jeho skutečnou délku nátahu, která je důležitá pro určení správné délky dřevěné násady a je také důležitá pro výpočet  skutečné výstřelové síly, kterou musí dřevěný šíp při výstřelu vstřebat, aniž by se zlomil.

Platí obecné pravidlo, že na každý palec nátahu navíc/míň oproti oficiálním 28“ odpočtete/připočtete od udávané síly luku 2 libry.

Například : pokud má váš luk katalogovou sílu 44 lbs při 28“ nátahu a váš nátah je 27“, pak tento luk v 27“ bude mít sílu cca 42 liber. Naopak, ten stejný luk bud při nátahu 30“ „dávat“ 48 liber.

Představme si tedy střelce s nátahem 27“, vlastnícího luk o katalogové síle 44 liber. Kvůli kratšímu nátahu (27“) odpočítáme cca dvě libry a dostaneme 42 liber. Pro tuto sílu nám postačí cedrové násady 5/16, 45-50 liber zkrácené na délku 28 palců.

Obecně se dá říci, že délka šípu usnadňuje jeho stabilizaci za letu. Tedy čím delší, tím stabilnější, ale také, což je podstatnější, tím také těžší. Váha šípu je náš významný nepřítel (pokud nepoužíváme extra silné luky).

Z toho vychází má snaha šíp vyrábět co nejlehčí a tedy délku násady zkracovat s ohledem na nátah. Zde platí další dobré pravidlo z praxe - k naměřenému nátahu přičítat jeden palec, tedy v našem případě 27+1 =28 palců jako základní délka násady.

Stabilizaci šípů u krátkých násad je možné ještě zvýšit jejich upravováním, obrušováním či ohoblováním na jednom či obou koncích. K tomuto kroku potřebujeme však silnější násady 11/32, cca o 10 liber tužšího spinu, tak abychom se po zeštíhlení konců dostali na výsledný požadovaný spin 45-50 liber.

Tuto výrobu bych rozhodně na počátku nedoporučoval a využil bych nabídky specializovaných prodejců, kteří vám jednostranně, či oboustranně kónické dřevěné násady pro požadovaný spin umí nabídnout.

Další komponenty - hrot, končík a kormidla ...

Když se vrátíme k vlastní výrobě dřevěného šípu, potřebujeme jako další komponent hrot.

Nabídka kovových hrotů je velmi pestrá a i zde nám věc usnadní naše specializace uvedená v úvodu (3D střelba). Kovové šroubovací ocelové hroty typu 3D, pro násadu 5/16, ve váze 100 grain jsou praxí ověřené jako jedny z nejvhodnějších. Ocelový hrot má na části vnitřní stěny výrobcem naznačen závit ,který usnadňuje jeho správné nasazení na dřevěnou násadu a zároveň více brání vytržení hrotu při nevhodném vytahování šípů z tvrdých terčovnic.

Stále ale jde o spoj mezi kovem a dřevem a proto musíme použít pro co nejlepší zajištění epoxidové lepidlo. Nejedná se tedy o klasický závit jako např. u spojení šroubovacích hrotů s insertem u karbonových šípů.

Plastový končík (nock), který osazujeme na opačný konec šípu, je důležitým detailem, na který v prvním okamžiku působí výstřelová síla luku. Musí být pevný a lehký, bez sebemenší vady.  Je malý ale důležitý. Vyrábí se pro daný průměr násady 5/16 nebo 11/32.

končík, hrot a kormidla ... tak bez nich to nepůjde ...

Posledním komponentem pro výrobu dřevěných šípů jsou kormidla - křidélka. U výběru kormidel - peří se zastavíme, abychom tuto oblast trochu více rozebrali. Peří má své opodstatnění z důvodu své plastičnosti a nejmenšího třecího odporu při průchodu šípovým oknem tradičního luku. Vyzkoušejte silikonové plasty a uvidíte ten rozdíl.

Proto se zde nebudu zabývat jinými materiály. Peří prostě nenahradíte ničím lepším. Snad jedině ještě lepším peřím :-)

Peří není dekorace, i když i zde se tvořivosti, podobně jako u barvení násad, meze nekladou. U peří je důležitá jeho kvalita a jeho velikost, či plocha a tvar. Tyto vlastnosti, které sledujeme při výběru a které mají velký vliv na usměrňování a brždění šípu při jeho letu k cíli.

V praxi pak pro „náš šíp“ budeme potřebovat dvě pera  - krocan přírodní bílá a jedno barvené dle osobní volby (vodící) velikosti 4 palce, tvaru Shield nebo parabolického. Tato kormidla jsou z pohledu praxe dostatečné k usměrnění a stabilizaci šípu pro námi zvolené použití.

Velikost kormidel volíme s ohledem na váhu hrotu. Hrot táhne, kormidla brzdí. Extrémním příkladem mohou být kormidla pro dálkovou střelbu (extrémně malá) nebo na druhou stranu tzv. „Flu-Flu“ kormidla pro střelbu na pohyblivé cíle (pořádný chomáč peří).

Pro náš šíp s váhou hrotu 100 grain je 4 palcové peří optimální volbou. Větší velikost není na škodu, ale omezuje šíp použitím pro vzdálenost pouze tak do 10-15 ti metrů a pak výrazně brzdí a šíp více padá – ztrácí rychlost. Menší pera zase naopak méně stabilizují a šíp se srovnává ve svém letu déle, nebo se v případě mírné nerovnosti násady nesrovná vůbec a v letu plandá, kymácí se. Prostě žádný požitek při pohledu na let takového šípu.

Nyní máme pro vlastní výrobu vše potřebné a můžeme přejít k dalšímu bodu

Pomůcky a nástroje

Základní je otázka: ".... budeme vyrábět opakovaně či jen to jednou vyzkoušíme?"

Odpověď na ni je důležitá, především z pohledu investic. Vše něco stojí a třeba bez soustruhu se nedá soustružit. Naštěstí v našem případě soustruh nemusíme kupovat, ale budete-li chtít i ten se hodí (např. pro výrobu vlastních speciál hrotů).

Mezi základní, velmi levné a snadno dostupné pomůcky patří pilka s jemným ostřím (např. lupinková, modelářská) pro zakracování dřevěných násad, strouhátka či ořezávátka pro tvarování konců násad před olepením hrotem nebo končíkem .

Nákladnější pomůckou už je lepička kormidel - tzv. fletching jig. Někdy se najde kamarád, který ji zapůjčí, nicméně doporučuji koupit vlastní i z důvodu případných budoucích oprav.  Navíc správné nalepení kormidel je velice důležité pro klidný let šípu a není to vždy snadné. Než se to naučíme chvilku nám to bude trvat a vlastní lepičku určitě využijeme.

Lepička "JoJan" ... jedna z mnoha možností

Další důležitou pomůckou je váha pro přesné vážení – ideální malá digitální s možností volby jednotek (usnadní bolestné přepočítávání, převody grain/gram).

Mezi nejnákladnější pomůcky patří  Spintester, který je velmi důležitý pro vlastní měření tuhosti a do budoucna pro vyhledání páteře šípu, při hledání shodné tuhosti (o tom až výrazně později v dalším pokračování v textu o shodnosti šípových násad).

Pokud nemáte Spintester vlastní, můžete si jej půjčit třeba od kamaráda. Nebo jej využít jako záminku k jeho návštěvě či jeho rodiny (když kamarád není doma). Případně lze využít nabídku specializovaných prodejců a spoléhat na jimi deklarované hodnoty. Pokud časem propadnete výrobě a budete chtít dokonalé šípy, stejně se bez vlastního spintesteru neobejdete.

Osobně se v nabídce těchto nástrojů moc neorientuji a využil jsem doporučení mého kamaráda s velkým přehledem a pořídil si spintestr i hoblík od německé firmy značky Pfeillgereate Brand. Měřím a hobluji a ve srovnání s tím, co utratíte např. za benzín je to vlastně levné nářadí.

Ve speciální prodejně by vám určitě poradili i jiné alternativy, ale u nás dřeváky moc neletí. Jiná situace je ale v Rakousku nebo Německu, kde se nestačíte divit jak vypadá dřevěný šíp v dnešní době a co je možné nakoupit za nástroje pro jeho výrobu.

O speciálním hoblíku na výrobu kónických šípů už hovořím pouze pro úplnost. Ten doporučuji dřevákům nadšencům, kteří se snaží vyrobit šípy jeden jako druhý, čemuž bude vyčleněna samostatná kapitola.

Závěrem, jen na doplnění, budete potřebovat modelářský nůž, když je potřeba něco přiříznout, nůžky v případě přistřihnutí (šípům můžete přistřihnout brka) a tenký, malý, půlkulatý, jemný pilník. Ten doporučuji detailistům, pro sražení ostré náběhové hrany brku kormidla, po jeho nalepení na násadu ve směru od hrotu.

Lepidlo dvousložkové na podlepení hrotu a gelové vteřinové na přilepování kormidla, případně končíku.

Rychleschnoucí lak na ošetření dřevěného šípu a co nejjemnější brusný papír nebo jemnou kovovou mřížku, kterou používají malíři nebo štukatéři při přebrušování stěn před malováním.

část potřebného vybavení pěkně pohromadě ...	Pomůcka pro opravu zničených šípů ...

Začínáme s výrobou ...

Nyní máme vše potřebné, ještě více nadšení a může začít s vlastní výroba jednoho – samostatného dřevěného šípu. Znovu opakuji - budeme vyrábět jeden cedrový šíp pro sportovní střelbu na 3D terče do vzdálenosti max. 30 m.

JE TO JEDNODUCHÉ, KDYŽ VYRÁBÍME JEDEN SAMOSTATNÝ ŠÍP.

Pokud se budu opakovat, prosím, berte opakování jako matku moudrosti nebo trochu tolerance k mým šedinám. Můžete i vynechat a číst dále.

• Nejprve upravíme dřevěnou násadu na požadovanou délku. Odřezáváme podle potřeby vždy tu část násady, která je z prvního pohledu něčím defektní. Může to být špatné uspořádání dřeva, vadný povrch nebo i drobné zakřivení násady.
  
  
• Násadu v požadované délce na koncích ostrouháme strouhátkem pro končík na jedné straně (strmější  kónus) a strouhátkem pro  hrot (pozvolnější kónus) a násadu připravíme k olakování.
  
  Lak bezbarvý rychleschnoucí použijeme především k uzavření povrchu dřeva, aby nám voda či vlhkost šíp nezničila. Postačí jeden nátěr, jemné přebroušení jemným skelným papírem či malířskou mřížkou a opětovné natření.
  
  Nyní je násada připravena k nalepení nejprve končíku. Plastový končík je velké zjednodušení proti historickým „Self Nock“, které se tvořily zářezem do vlastního těla násady. Plastový končík přilepíme vteřinovým či acetonovým lepidlem tak, aby jeho drážka či zářez pro tětivu byl kolmo na letokruhy ve dřevě násady šípu. Znamená to tedy,  že zářez či drážka pro tětivu jsou rovnoběžné s osou luku a  dřevní vlákna (léta ve dřevě)  dřevěné násady naopak kolmá  na osu luku. Tím bude šíp nejodolnější a pravděpodobně v této pozici u něj bylo provedeno měření tuhosti, tedy spin, který očekáváme pro naše účely 45-50 liber.
  
  
• Můžeme přistoupit k nalepení kormidel na násadu. Připravíme si gelové vteřinové lepidlo, krocaní kormidlo a lepičku. Budeme postupně lepit tři jednotlivá krocaní kormidla, která budou od sebe, na obvodě těla násady, vzdálena a orientována v mezích, která jsou stanovena , či přednastavena konstrukcí lepičky.

Konec kormidel lepíme tak, aby byl ve vzdálenosti 25-35 mm od konce šípu . Možná řeknete proč tak daleko, když pro stabilizaci šípu je nejlepší kormidla umístit co nejblíže ke končíku? Odpověď je jednoduchá. Dřevěný šíp většinou používáte při střelbě z tradičního luku a v tomto případě vypouštíte šíp z ruky, přesněji z prstů. Nepoužíváte vypouštěče, jako např. u kladkového luku a jedním z nejčastěji používaných  úchopů je „středoevropský úchop , tedy jeden nad a dva prsty pod končík. Tím je otázka částečně  zodpovězena. Potřebujete prostor pro úchop, aby nedeformoval prsty kormidla.

 Mám pak ještě jednu praktickou odpověď. Někdy dojde při tréninkové střelbě k poškození končíku druhým šípem. Pak je dobré , když pro úpravu máte trochu rezervu pro opravu . Musíte šetrně odstranit  poškozený končík (nejlépe ořezat ostrým nožem  a jemným ostrouháním  opět vytvarovat konec dřevěné násady před nalepení nového končíku . Tím nepatrně zkrátíte délku  šípu a je dobré mít zde 2-3 mm rezervu.

Lepení  jednotlivých kormidel provádíme postupně  tak, že jako první lepíme barevné „vodící“ pero, které má pozici kolmo na drážku končíku směrem ven ze šípového okna luku. Ostatní pera už lepička lepí v úhlu 120 stupňů, rovnoměrně po obvodu šípu.

Důležité je i podélné nastavení osy pera k ose šípu. Lepíme buď rovnoběžně s osou šípu nebo pod určitým úhlem. Tento typ nalepení pod úhlem dává po výstřelu šípu rotaci, stabilizuje ho, ale také více brzdí. Vždy platí něco za něco. Navíc je tento způsob i náročný na přesné dodržení úhlu při lepení každého pera. Při nedodržení šíp rotuje jak sestřelené letadlo. Méně je někdy více, v jednoduchosti je síla a proto bych v začátcích výroby lepil kormidla rovnoběžně s osou šípu. Jak se sami přesvědčíte, ani to není jednoduché.

Takže do lepičky vložíme šíp, zajistíme proti posunu zasunutím či namáčknutím končíku do určeného místa v lepičce a zkontrolujeme jeho usazení. Pak uchopíme kormidlo, vložíme mezi čelisti lepičky, zkušebně přiložíme k tělu násady a zkontrolujeme osovost pera s osou šípu, přesné přilícování pera k násadě po celé délce lepeného úseku. Pokud je vše bezvadné, naneseme gelové vteřinové lepidlo a šíp pečlivě přitiskneme k tělu dřevěné násady. Nepoužívejte tekuté, teče opravdu zásadně tam, kam nemá a nejhorší je, když vám naimpregnuje krocana, ze kterého se v okamžiku stane tvrďák horší než plast.

Důležité je, nepospíchejte. Nechte zaschnout a zatvrdnout lepidlo. Krocaní kormidla mají tvarovou paměť a pokud je vyjmete z lepičky příliš brzy, vrátí se do původního tvaru a opět, až výstřel ukáže, jak letí či padá sestřelené letadlo.
 

• Blíží se finále. Násada, dřík či dřevo se postupně mění v šíp. Teď už jen rozdělat dvousložkové, nejlépe pětiminutové lepidlo, nanést na opracovanou kónickou část násady a našroubovat ocelový hrot. Také zde se nalézají záludnosti tohoto procesu.

Tou je osovost nalepení hrotu, kterou snadno překontrolujeme postavením šípu, hrotem do otevřené dlaně a rychlým roztočením. Když „šmajdá“, je vyosen a je třeba opatrně poopravit, dříve než lepidlo zatvrdne. Někdy dojde k následnému vyosení i při špatném zásahu a nárazu šípu do tvrdé překážky. Pak nahřejeme hrot, opatrně povolíme a sundáme, znovu mírně ostrouháme konec násady a opakujeme olepení znovu.

Opravy bych také rád zahrnul do samostatné kapitoly, protože dřeváky můžeme opravovat a dokonce i nastavovat a pokud to děláme pečlivě, je to bezpečné. O tom ale později.

Teď ale můžeme jásat, máme první samostatný vlastní šíp, vhodný, či snad určený, pro sportovní střelbu na 3D terče, v terénu do vzdálenosti 30m.

Náš kýžený výsledek ...

První šíp byl docela snadný. S ostatními to už tak jednoduché nebude ... ale o tom více až v dalších dílech....

LongBow