Ve dnech 4 až 6.dubna 2014 se ve slovenských Piešťanoch, uskutečnilo další zasedání EBF – Evropské Bowhuntingové federace ...

Organizaci akce na svá bedra tentokrát převzala Slovenská asociace. Svého úkolu se zhostili naprosto skvěle a naším „útočištěm“ byl pro celý víkend penzion s příznačným názvem Diana.

Parádní trofeje na stěnách dotvářely atmosféru setkání 25 zástupců jednotlivých asociací z různých zemí Evropy – Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Švýcarsko, Rakousko, Německo, Francie, Španělsko, Polsko, Maďarsko. Docela reprezentativní účast, takže jsme pochopitelně nemohli chybět ani my, zástupci CBA – České asociace.

Značnou část sobotního programu zabraly referáty zástupců jednotlivých zemích na téma „jakpak je to s bowhuntingem tam u nás“.

Bylo to hodně zajímavé povídání a pokud bych to měl nějak stručně shrnout, nebo spíš vybrat to, co mě zaujalo, pak asi takto :

• některé země jsou tzv. „docela ve smíchu“, protože lov lukem je u nich legální a zcela rovnocenný lovu střelnou zbraní. Příkladem budiž třeba  Maďarsko, Finsko, Francie, Španělsko.  Bowhunteři dokonce intenzivně spolupracují se zodpovědnými orgány státní správy na dalším rozvoji lovu, jsou zváni na konzultace, podílí se na vzdělávání.
  
  
• někde jsou úspěšní pouze z části – např. Slovensko. Lov lukem je povolený, ale pouze v uzavřených oborách. I přes toto omezení je to obrovský úspěch, protože umožňuje prezentaci bowhuntingu v praxi. A vidět je stále lepší než 100x slyšet nebo číst. Lov lukem tak pochopitelně získává nové zájemce a podporu pro další kroky směrem k plné legalizaci. 
  
  
• zbytek evropských zemí stále bojuje s "úředním šimlem". Někde (třeba Belgie) pokročili docela daleko – řeklo by se „cíl na dohled“, někde tak nějak uprostřed, ale s nadějí (třeba my v ČR), a někde jsou na tom ještě hůře (např. Rakousko).

Z příspěvků a diskuze vyplynulo několik zajímavých věcí : 

• Bowhunting by se neměl stavět jako soupeř tradičním způsobům lovu. Naopak, „tradiční“ lovci by se měli stát našimi nejbližšími spojenci. My všichni máme jedno společné – zájem o lov. A lišíme se pouze v tom, jakou zbraň preferujeme. Vůči okolnímu světu bysme vždy měli vystupovat jako soudržný celek. Jakýkoliv spor mezi "tradičními" lovci a bowhuntery se vždy ukázal naprosto kontraproduktivní a ve svém důsledku může být zneužit odpůrci lovu obecně.
  
  

• „Tradiční“ lovecká veřejnost začíná chápat, že bowhunting není ani nepřítel ani vetřelec. Stále více lovců se začíná zajímat o luky a jejich možné použití pro lov. Počáteční nedůvěra, nebo dokonce slepé odmítání, jsou postupně nahrazovány tolerancí a zájmem. 
  
  
• Zajímavý fakt je, že se poměrně rychle mění obraz bowhuntingu v očích laické veřejnosti. A důležité je to, že k lepšímu. V některých zemích dokonce dochází ke zvláštnímu paradoxu, že bowhunting je laickou veřejností vnímán lépe než lov střelnými zbraněmi.
  
  
• Naprostým paradoxem, s ohledem na dřívější zkušenosti, byla zpráva kolegů z Belgie. Ti tvrdí, že v současné době jsou při legalizaci bowhuntingu jejich největším spojencem tzv. „zelení“. Poté, co měli možnost se seznámit s možnostmi luku a existujícími studiemi, které se lovu lukem týkají, je pro ně tento způsob lovu dokonce přijatelnější než tradiční zbraně :-)  
  
  
• Ve většině zemí klesá, především mezi mladými lidmi, zájem o lov obecně a v jeho tradiční podobě. V některých oblastech má tento trend až kritickou podobu - např. Španělsko, kde se lovecká populace zmenšuje a rychle stárne bez příchodu nových, mladých zájemců. Pro tyto země se bowhunting stává efektivním způsobem, jak zaujmout a přivést nové lovce.
  
  
• Až na naprosté výjimky neexistuje ve většině zemí nějaký zásadní odpor nebo důvod, který by bránil legalizaci bowhuntingu. Většinou se jedná o souhru několika faktorů, které v danou chvíli způsobují „nechuť“ nebo "strach" odpovědných osob se touto problematikou zabývat:
  
  
  • neinformovanost nebo dokonce mylné informace
  • strach z negativní reakce veřejnosti 
  • strach udělat vlastní rozhodnutí bez vhodného alibi - třeba příkladu z okolních zemí

Ukazuje se, že ačkoliv je v současné době k dispozici dostatek informací a studií, které pro lov lukem vyznívají příznivě, nedostávají se zjevně stále tam, kam by bylo potřeba. Bude třeba dále pracovat na osvětě, lepší informovanosti, vysětlovat, vyvracet omyly a lži ... a také věřit, že i úspěchy v okolních zemích nám mohou pomoci.

Lov lukem jako vhodné řešení pro obydlené oblasti

Hodně zajímavý byl film, který přivezl Javier Pelaz Sintes ze Španělské asociace. 

40minutový dokument ukazuje průřez mnohaletou spoluprací se státními orgány při regulaci přemnožené černé zvěře v oblastech, které těsně sousedí s hustě obydlenými městskými nebo rekreačními oblastmi.  Výsledkem byly obrovské škody - zdevastované parky, dětská hřiště, městské golfové hřiště a stále častější ohrožení lidí ze strany divokých prasat.

Vzhledem ke značnému pohybu lidí v této oblasti, bylo velmi problematické používat pro lov střelné zbraně. Použití luku se právě zde zdálo jako optimální – absence hluku, omezený dostřel. 

Přes počáteční nedůvěru městských orgánů byl nakonec tento projekt hodnocen jako velmi úspěšný. Bowhunting umožňuje úspěšnou regulaci stavů černé zvěře a významné omezení škod, přičemž nepůsobil rušivě na okolní hustě osídlené oblasti.

V současné době projekt pokračuje dál. Dnes se ho účastní více jak 40 bowhunterů (v počátcích to byli pouze 4 nadšenci), tak aby dokázali pokrýt zájem ze strany úřadů.

Závěr

Když jsem na zasedání v pátek vyrážel, moc jsem netušil co čekat. Byl jsem ale překvapený. Hodně a příjemně překvapený. Atmosférou, lidmi zapálenými pro stejnou věc, informacemi, kterých bylo na jednu hlavu někdy až moc. Navíc 2 dny nepřetržité komunikace v angličtině daly mému stárnoucímu mozku taky docela zabrat :-)

Je dobré vědět, že v boji s administrativou nejsme sami, ale že ani na tento boj nejsme sami. Stejný „boj“ o legalizaci podstupují kolegové i z ostatních zemí. A úspěšní kolegové ze zemí, kde už se nad loveckým lukem nikdo nepozastaví, nám mohou hodně pomoci. A pomáhají.

Přivezl jsem s sebou spoustu informací, materiálů a DVD, které budou určitě použity při dalších akcích pořádaných naší asociací CBA.

Ano, je to běh na delší trať, ale nevidím žádný zásadní důvod, proč bychom nemohli lovit lukem legálně i u nás a to snad i brzo.

H. 

Jen pro ilustraci 3 fotky. Za kvalitu se omlouvám, protože jsem "tupák" a připravený foťák jsem nechal doma. Takže nezbylo než použít mobil :-(

Prezentace bowhuntingu ve Francii. Přednáší Patrick Weill	Nejenom informacemi je živ člověk. A zvěřinové speciality byly výborné	Parádní trofeje kam jste se podívali ...