Téma: Paper tuning - vzdálenost od papíru ?

Mám zde otázku, na kterou neznám úplně uspokojivou odpověď (nebo takovou, za kterou bych byl opravdu ochoten "dát ruku do ohně")

Otázka : "Jaká má být při Paper tuningu vzdálenost od papíru?".

A tak by mě zajímalo jak to kdo řeší a případně proč. Já až dosud tvrdím, že by ta vzdálenost neměla být moc velká .. vlastně čím menší, tím lepší (pokud se nebudeme bavit o extrému). Protože čím delší vzdálenost, tím více času mají křidélka na to, aby stabilizovaly špatný let šípu. Což je ale to, co potřebujeme vidět a chceme ladit a tak ta stabilizace asi není moc vítaná věc. Na jakou vzdálenost střílíte vy ? Případně i nějaké zdůvodnění ...

P.S. Pochopitelně se bavím o normálním šípu s křidélky - u bareshaftu by to bylo něco jiného .. vlastně naopak - čím dál, tím "zvětšený" projev. Ale je tu někdo, kdo používá bareshafty i pro střelbu skrz papír ?

Pouzivam viac vzdialenosti,1m,3m,5m ale nemeram to presne

bowic napsal: Pouzivam viac vzdialenosti,1m,3m,5m ale nemeram to presne

což je, řekněme, všechno v kategorii "nakrátko" .. tohle mně to dává smysl .. někdo jiný z jiné-větší vzdálenosti ?

Klasickej šíp taky střílím na malé vzdálenosti. do 2m max, První nějakou serii třeba na 1,5m další na 2m. Když je výsledek dokonalej tak jen pro klid duše to skontroluju i třeba na 5 nebo 9m abych se ujistil že k vychýlení šípu nedojde třeba někde dál.To samé pak opakuju bareshaftem.
Ladit luk prvně s normálním šípem třeba na 5m už mi taky přijde hodně nejisté.

Ale viděl jsem na you tubku nějaké týpky co vyndali z krabice nové shafty, osadili je hrotama a končíkama, samozřejmně zkrácene na požadovanou délku. A ještě než je olepili letkama, prověřovali každej šíp extra zvlášť přes papír. No a když ten výsledek byl špatný tak pootáčeli končíkem tak dlouho dokud šíp nevykázal nejlepší výsledek. Potom se teprv rozhodli ten šíp olepit letkama.
Pochopitelně to asi testovali na vyladěném luku ale ladit šíp otáčením končíku by mě fakt nikdy nenapadlo, Ale smysl to celkem dává

To co popisuješ je tzv. "hledání páteře" šaftu. Teorie praví, že šaft není zcela homogenní a jeho tuhost se mění podle místa, kde na něj zatlačíš. Tzn. když ho dáš na spinetester změříš nějakou tuhost (měly by odpovídat tomu co deklaruje výrobce). Ale když s tou tyčkou začneš otáčet, pravděpodobně zjistíš, že se trochu (a nebo více) mění.

Cílem toho "hraní" je na šaftu najít nejtužší místo a všechny šípy pak olepit tak, abys je zakládal do luku stejně. Tedy aby jeden neměl "vůdčí" křidélko na nejtužší straně, druhý na nejměkčí a třetí zase jinak. Mělo by se tak zajistit konzistentní chování šípů při výstřelu a odletu šípu.

U kvalitních a moderních šípů značkových výrobců lze předpokládat, že ty změny budou minimální .. a tudiž tohleto je už hodně "vyšší dívčí" a přiznám se, že na to kašlu. Lepím to, jak mě zrovna šaft přijde pod ruku. Neboť se domnívám, že se svojí mizernou střeleckou technikou nejsem tyto "mikro" změny schopen rozlišit. Až se budu chystat na Olympiádu, tak si na tom dám záležet.

Jiná věc je to ale u dřevěných šípů. Tam jsou ty rozdíly výrazně větší a stojí (imho) zato se jim věnovat. I když koupím tyčky v nějaké deklarované tuhosti, tak nejprve je všechny proženu spinetesterem a ověřím jak na tom jsou doopravdy ... a připadně ještě rozhodím do nějakých skupin o menším rozsahu ..

.. no a pak jdu zjišťovat, kde má ta tyčka "páteř". Ona je vždy v jednom místě tužší než jinde .. tzn. otáčím s ním, měřím tuhost a sleduji jak se mění. A to místo, nebo spíš tu stranu, kde je nejtužší si označím. U dřevěných šaftů to velmi často odpovídá orientaci dřeva .. tzv. "léta", ale ne vždy to tak je .. přiznám se, že nevím proč. A lepím to tak, aby křidélka byla stejně.

Takto to lze pohodlně řešit, když mám k dispozici nějaký vehement, kterým ty rozdíly dokážu změřit. Pokud nic takového nemám, může jako náhrada posloužit právě to, co popisuješ ve svém příspěvku.

Ono sa to robi aj ked uz su olepene, tak ze su sipy ocislovane striela sa na terc a ked niektory lieta mimo skupinu tak sa to snazia doladit pootacanim nocku. Tiez som to este nerobil